knihovna - S. Reynard: Muž v černém

Sylvain je zpět!

Čekání je u konce, jeden z mých nej autorů vydal další knihu – totiž takhle, on ji vydal už dřív, ale konečně došlo na přeložení a vydání u nás! Tak, chlapče, nalijme si čistého vína. Jak to bude? Napravíš to rozhořčení po Temném Římanovi a závěru série o Raven? Ha? Pojďme na ně!

zdroj obrázku klik

Očekávání:

Zatraceně vysoká. Svou prozatím poslední knihou Temný Říman mě tak trochu nadzvedl ze židle a mírně řečeno, jak jsem již naznačila v úvodu, mi hnul žlučí. I nějakou tu hvězdičku ho to, chlapíka jednoho, stálo. Když jsem zjistila, že napsal další knihu, nemohla jsem se dočkat, až u nás vyjde. A doufala jsem, že tomu tak bude, neb předchozí dvě série slavily úspěch. Trochu rozčarováním bylo, že The Man in the Black Suit není součástí série a stojí samostatně… mno! Další otázkou je: Bude to spíše ve stylu Raven se špetkou nadpřirozena nebo se bude držet Gabriela?

Skutečnost:

Acacia si buduje kariéru jako osobní asistentka v prestižním hotelu Victoire, kde pečuje o vlivné hosty. Když se jejím klientem stane Nicholas, je jí jasné, že přesvědčit ho o svých schopnostech nebude jednoduché. Přestože jí zadává jeden nesplnitelný úkol za druhým, Acacia se nenechá odradit… celá anotace např. tady.

Ani jedno, ani druhé – pojede si hezky po vlastní ose! A nalijme si čistého vína podruhé:  Zuby nehty se držím, abych tu nejela v superlativech a nevychrlila na vás celou recenzi na jeden nádech! Ano, tak dobré to bylo. Otázkou je – může za to půst, slabší předchozí knihy nebo je autor vážně takový kabrňák?

Nemám nejmenší tušení. Možná vše dohromady a klidně ani jedno z toho. Muž v černém se nádherně četl. Měl akční vsuvky, napětí, spoustu tajemna, možná až detektivní zápletku a co bylo nejlepší?

Odpadlo neuvěřitelně otřepané klišé, kdy po sobě hlavní postavy slintají (ať už v duchu či doopravdy) od samotného úvodu. Tady byl postup pozvolný, vše šlo logicky, klidně… klidně? Fakticky jsem napsala klidně? Jinak! Smysluplně!

„…„Protože jsem nařídil, aby ho pustil.“

„Dobrý bože, proč?“ Acacia si začala prohrávat s rukama.

„Aby mohl donést zprávu svým nadřízeným. Muž, který vás napadl, je jenom jednou laťkou v žebříku. Potřebujeme, aby se ta zpráva donesla výš.“

„Jaká zpráva?“

„Že kdokoli vyjebe s vámi, vyjebe i se mnou.“…“

Zároveň se mi líbilo, že… VAROVÁNÍ, MINI SPOILER: Reynard má zatím všechny své knihy propojené. Florentská série byla spojená s Gabrielovou trilogií, Princ stojí někde mezi nimi coby propojovací kabel a i Muž v černém sehrál svou epizodní roli. KONEC MINI SPOILERU.

„…Kate se zamračila. „Nemám talent.“

„Viděla jsi některé ze zdejších maleb? Nedostatek talentu autorům nezabránil, aby se o to pokoušeli. Nevíš, jestli máš nebo nemáš talent, dokud to nezkusíš.“…“

Když nebudu zbytečně okecávat: dialogy, chemie, napětí, hloubka postav, zvraty, zápletky, zádrhele, akční vsuvky (které jsem milovala např. u knih Alfa, Beta a Omega od Jasindy Wilder) vše vyjmenované funguje na výbornou. Nemám jedinou výtku. Snad vyjma faktu, že knihu nutně potřebuji fyzicky, ebook nestačí, za což autor nemůže. Totiž může! Napsal skvost!

Je nevyhnutelné udělit pět z pěti. A vlastně kecám – jedno negativum mám! Kniha mohla být delší. Klidně! Zvlášť, když nejde o sérii. Ovšem i tak je po rozčarování právě u Florentské trilogie, kdy díl za dílem počet stran klesal (pro představu druhý díl měl o 160 stran méně než první a třetí ještě myslím o dalších cca 40, možná i více), velké plus, když se vám do ruky dostane 424 stránek nabitých vším, co autor umí a je to vyvážené tak, že nemáte jediné negativní slůvko, vyjma stížností na nedostatek dalšího materiálu od tohoto borce!

„…„Jaká je vaše matka?“

„Přísná. Vážná, ale divoce mě miluje.“

„Divoce.“ Nicholas se usmál. „To se mi líbí. Moje matka je též známá svou divokostí. Je to rotvajler v Chanelu.“…“

Proto, drahý pane Reynarde, hýbněte zadelí! Určitě nejsem jediný nedočkavý čtenář na této planetě, který bude vyhlížet cokoli, co si pro nás připravíte! A já skutečně nevěřím tomu, že bych někde ocenila sérii, když se jim – celkem paradoxně – snažím vyhýbat, seč mi síly stačí. Nejsem já pitomá?!

PS: Podle svého webu/blogu autor pracuje na návratu ke Gabrielově trilogii a je v přípravě Gabrielův slib!

PS2: Za zmínku stojí rubrika na blogu, kde visí pro srovnání obálky překladů Reynardových knih. Jednotlivé styly jsou celkem zajímavé a obávám se, že ty české nejsou z těch zdařilejších.

Autor:  Sylvain Reynard

Nakladatelství:  XYZ (web)

Žánr: erotika

Rok vydání: 2019, originál v roce 2017

Počet stran: 424, ebook ve formátu epub 389

Série: není

Překlad: Hana Netušilová, Kristýna Vítková

Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji eshopu Palmknihy.cz