Ne, vážně – podle jakých kriterií vybíráte knihu? Co vás
musí zaujmout? Obal? Anotace? Autor? Vydavatel? Žánr? Doporučení? Formát? Sem
s tipy a zkušenostmi, tohle mě totiž vážně zajímá a já vám v mezičase
povyprávím o tom, jaká byla dnešní kniha!
Říkají mu Mute
z určitého důvodu. Je tvrdý, chladný, vypočítavý a promluví jen zřídka. Když
už to udělá, tak se vyjadřuje s pohrdáním. Když už to udělá, tak
nepromluví na mě. Když už to udělá, tak mi v břiše létá hejno motýlků. Je
mu třiatřicet. Mně je osmnáct… celá anotace
např.
tady. A k ukázce
tímto směrem.
Anotace
křičí a má zvědavost s ní: „Jdi do toho! Beru! Chci! Už včera bylo pozdě!“
Obal na mě
přímo huláká: „Táhni ke všem čertům! Ne, ani za nic!“
Jsem typ pro
piloty, obleky, kravaty, uniformy, neotřelé blbinky aka Sexy mlékař. S holou
hrudí a pekáčem buchet si na mě skutečně nepřijdete. Ba právě naopak – působí na
mě odrazujícím dojmem. Tentokrát ovšem vyhrála zvědavost nad vkusem. Takže
nesoudíme podle obalu a jdeme číst!
„…Nebyl milý. Byl
přímo definicí kreténa. Než jsem se zmohla na adekvátní reakci, otočil se a
odešel…“
Strana 51…
První dojmy? Jeví se to celkem slibně. Asi to bude typická hate-to-love linka
(se vzdělávám ve zkratkách a pojmech!), ale co už. Jestli autorka zamaká na
omáčce a pěkně ji okoření? Super! Zatím oceňuji především nepřeslazenost a
jistou dávku hrubosti. Mé zvrhlejší já si lebedí.
„…Byla to lež, které
jsem chtěl věřit. Byla to lež, kterou jsem přiživoval svým mozkem, srdcem i
zbytkem duše. Byla to lež, která se stane pravdou. Jinak to nešlo…“
Strana 177…
Fíha! Utíká to, utíká. Stránky letí jedna za druhou. Chemie funguje, dialogy
šlapou, postavy kolem nepůsobí rušivým dojmem. Bane je na facku, Jordan na ránu
krumpáčem mezi oči, jeho žena na polstrovanou celu, Edie občas do cely hned
vedle a Trent na pranýř, ale kdo je dokonalý? Ano, asi by bylo lepší začít od
prvního dílu, nicméně vůbec nevadí, že jsem naskočila do rozjetého vlaku. Abych
se přiznala upřímně, anotace prvních dvou knih mě vůbec nezaujala.
Strana 210…
Wow!
„…V jejích očích se
svářely emoce. Kdyby mohla mluvit, tak by řvala. Ale nemohla. Takže všechno, co
jsem viděl, byla fakt naštvaná holka, které nedávno narostly kozy a která právě
zjistila, že život není procházka růžovou zahradou…“
Tak se pozná
dobrá kniha. Jak? Nemám příležitost během čtení utíkat ke psaní poznámek.
Napsala jsem sotva tři a to už o něčem vypovídá. Děj mě chytil, oslovil,
zaujal, vtáhl a nepustil. Dokonalost! Už teď je jasné, že hodnocení bude plný
počet čili pět z pěti. Autorka si mě naklonila na svou stranu netradiční
anotací, která přinesla špetku nostalgie. Má první láska byla o 13 let starší
než já. Mně bylo 17 a jemu 30… znali jsme se v tu dobu už čtyři roky…
jednoduše nebylo o čem debatovat.
„...Rozřízlo mi to
patu tak hluboko, že jsem viděla šlachu. Vyndala jsem si tu věc. Nemohla jsem
uvěřit, že něco tak krásného mi mohlo takhle ublížit. Takže jsem se rozhodla,
že si ji nechám. Protože někdy jsou naše nejoblíbenější věci ty, které nás
donutily brečet…“
Ano, je tu
pár rýpanců. Edie mi na svůj věk přišla až moc zkušená v jisté oblasti.
Trent byl skutečně nefalšovaný hrubec a drsňák, ale teda… některé praktiky…
jako miluju Sirénu a Anděla, což je vrchol zvrhlosti, nicméně praktikovat
anální sex jen tak z fleku bez přípravy napoprvé? Ha ha! Asi jsem měla do
úvodu napsat, že recenze je jen pro dospělé, ovšem když vidím, co všechno se
označuje za Young Adult (není případ této knihy) a co mají číst náctiletá
děvčata, otvírá se mi nůž v kapse.
„…Věděl jsem, že moje
chování nedává žádný smysl. A bylo mi to u prdele. Klidně je nechám, ať si
myslí, že jsem se zbláznil. Přinášelo mi to akorát víc moci. Nikdo se nechce
paktovat se šílencem. Byl jsem nemilosrdný? Jo. Silný? Rozhodně. Ale blázen byl
nepředvídatelný, a to je nejhorší vlastnost…“
Zpět ke
knize – není pro zaryté romantiky, kteří ocení kytičky, sladká slovíčka,
tulení, mazlení, svádění a procházky po pláži při západu slunce. Scandalous je
skutečně šokující, drsný a nebere si servítky a to je přesně to, co teď mé cynické
duši lahodí a na co slyším, proto se s autorkou rozhodně nevidíme
naposledy! Minimálně, když už nic jiného, si brousím zuby na díl číslo 4, neb
se v něm vrátí Bane a to je taky hodně zvláštní číslo „mrk“.
Autor: L. J. Shen
Nakladatelství: Baronet (web)
Žánr: erotický
Rok vydání: 2020 (rok vydání originálu 2017)
Počet stran: 384,
ebook ve formátu epub 335
Série: Rození
hříšníci – díl třetí
Překlad: Zuzana Řeháková
Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji Zuzance a eshopu
Palmknihy.cz - má první a zároveň nejdéle trvající spolupráce – snad k oboustranné
spokojenosti!
Knížku vybírám podle autora a případně podle doporučení, viz. třeba Stoletý stařík. Na recenze nedám téměř nikdy, obzvláště se mi tohle vyplatilo u filmů :D.
OdpovědětVymazatJako jsou lidi, na jejichž tip nebo doporučení dám tím stylem, že si přečtu anotaci a pak až se rozhodnu :D a souhlas - číst recenze u filmů? Kor když jsem exot? No, fakt ne :D Poslední dobou mám dojem, že jsem mimo i u těch knih :D
VymazatPřečetla jsem všechny zatím vyšlé knihy z této série. Je to občas opravdu drsné a šokující. Už první díl překvapí anotací, takže jsem se rozmýšlela, jestli ji mám vůbec začít číst (vzhledem ke své posedlosti dočíst každou sérii, protože mě zajímá, jaké osudy spisovatel vymyslel pro už známé postavy). Navíc vyšla jen jako e-kniha. Ale po přečtení čtyř knih ze série nelituji. Každý pár má zajímavý příběh, který mnohdy zabíhá do minulosti. Teď jsem zvědavá, co bude s Banem, i když do původní čtyřky HH nepatří.
OdpovědětVymazatJe pravda, že mi taky obálky s pekáči buchet moc nesedí, někdy to tam patří, ale většinou je to trochu mimo. Jsem ochotná to překousnout, když mě zaujme anotace nebo jsem už od dané spisovatelky něco četla (viz zde Barva půlnoci, ale opět pekáč buchet).
Obálky knih Alice Clayton(Sexy mlékař)jsou fajn, ale asi záleží na každém vydavatelství. To vůbec nemluvím o obálce knihy Jeho banán.
Recenze si občas přečtu, ale rozhoduji se nakonec sama.
Souhlasím s tím, že recenze je třeba brát jako orientační bod a nikoli jako bernou minci. Každá jsme jiná a názor na knihu ovlivňuje neuvěřitelné množství faktorů. Já to obecně mám tak, že jakmile je kolem knihy moc velký humbuk, nemám chuť se do ní pouštět a čekám, až vše kolem opadne. Od L.J.Shen určitě ještě něco přečtu, neb mi její styl sedí a Scandalous mě svou anotací zaujal nejvíce. Což neznamená, že musí být nutně nejlepší. Na Banea jsem celkem zvědavá, i když je to "vedlejší postava", působil dost zajímavě a komplikovaně.
Vymazat