BMSK 4. Severus Snape na scénu + 5. Sázka
Mistr je tu - bude jeho přítomnost vítaná? A najde
Hermiona způsob, jak přimět profesora v černém ke spolupráci?
VĚNOVÁNO CHAVE K DNEŠNÍM NAROZENINÁM :) VŠECHNO NEJLEPŠÍ ♥
VĚNOVÁNO CHAVE K DNEŠNÍM NAROZENINÁM :) VŠECHNO NEJLEPŠÍ ♥
Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za
vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro
zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování
textu.
Kapitola čtvrtá - Severus Snape na scénu
"Takže se mi snažíte říct, že v Bradavicích je nějaký
had nebo něco jemu příbuzného, dějí se tam divné věci a já se o všem dozvídám
až dnes?" shrnul trochu dotčeně Kingsley informace, které mu právě
Hermiona sdělila.
"Snažily jsme se s Minervou, tedy ředitelkou
McGonagallovou nevyvolat paniku nebo zbytečné dohady. Publicita ničemu
nepomůže, zvlášť, když je po tolika nepříjemnostech alespoň částečný
klid," vysvětlovala.
"Neříkám, že to nechápu, jen mne zaskočilo, jak málo
důvěry máte obě dvě v mou osobu," podotkl šéf bystrozorů.
"Do dneška vše vypadalo jako řádění nějakého šprýmaře,
který překročil únosnou mez, dokud Harry nezaslechl ten hadí jazyk,"
pokračovala Hermiona.
"Je samozřejmé, že vás uvolním. Věnujte se vyšetřování
a průběžně mě informujte," svolil nakonec.
"Pane, měla bych ještě jednu prosbu," pokračovala
bystrozorka. Kingsley se zamračil, potom ji kývnutím hlavy vyzval, aby se
vymáčkla.
"Než se mi podaří najít jiné řešení, je nezbytné, aby
byl uvolněn i Harry. Jako jediný mluví již zmíněným jazykem," vychrlila.
"Dobrá, dobrá, ale snažte se nevyvolat nežádoucí
pozornost," poučil ji na závěr.
"Vynasnažím se a děkuji," řekla zdvořile a rychle
odešla, než si to její nadřízený rozmyslí.
***************************************************************************
"A jak dlouho budeš pryč?" vyzvídal Ron, zatímco
Hermiona si balila potřebné věci.
"Rone, nemám nejmenší tušení. Celé je to neuvěřitelně
zamotané," snažila se mu odpovědět a nic při tom neprozradit.
"A samozřejmě mi o tom nemůžeš cokoli říct,"
ušklíbl se.
"Chceš se hádat? Taková je moje práce. Moc dobře to
víš," obořila se na něj možná až moc tvrdě.
"Ano, jistě, jen jsem doufal, že budeme mít nějakou
chvíli jen sami pro sebe Poslední dobou lítáš sem a tam, doma se zastavíš jen
na převlečení nebo pro nějaké věci," stěžoval si a snažil se vzít ji t
kolem pasu. Zoufale mu chyběla. Jenže Hermiona na podobné hrátky neměla ani
pomyšlení a tak ho odstrčila se slovy: "Myslíš ty taky na něco jiného
"Jistě, třeba na to, proč jsme spolu už tři měsíce
nebyli dýl jak půl hodiny," plácl sebou naštvaně na gauč. A taky, že jsme
spolu ty tři měsíce ani jednou nespali, dodal sám pro sebe v duchu. Kdyby měla
Hermiona trochu víc času, nejspíš by se nad celou situací zamyslela, ale ten
luxus si dopřát nemohla. Byly důležitější věci, než její nebo Ronovy potřeby, a
tak jen na rozloučenou dodala: "Až se ten případ vyřeší, tak si o tom
promluvíme." Už ovšem nemohla vědět, že až se celá věc uzavře, nebude už o
čem mluvit
***************************************************************************
Zatímco Hermiona řešila rozhovor s Pastorkem a vedla debatu
se svým snoubencem, Harry zamířil do inkriminované chodby a pokoušel se
zaslechnout cokoli, co by jim nějak pomohlo.
"Ministerstvo vás platí za lelkování na chodbách? Tato
země upadá čím dál víc," ozval se za jeho zády typicky nabručený hlas,
který mohl patřit jen jedinému člověku.
"Zajisté, soudě podle toho, že vy tu stále ještě
učíte," vrátil Harry útok.
"Vaše arogance roste úměrně s mocí a obdivem, kterého
se vám dostává. Jednou ale spadnete z toho oblaku, na kterém žijete, a já budu
u toho, abych se tomu od srdce zasmál," podotkl Severus Snape naštvaně.
"Někdo tady arogantní je, ale mám dojem, že já to
nejsem," odeskl Harry. Sám netušil, kde se v něm bere ta troufalost a
vzdor. Ani skutečnost, že Snape miloval a dost možná ještě stále miluje jeho
matku, a že se ho proto celou dobu vlastně snažil chránit, nepomohla k tomu,
aby toho člověka viděl v lepším světle.
"Drzý spratek!" procedil Severus skrz zuby a
otočil se k odchodu.
"Nafoukaný parchant!" počastoval ho Harry novým
titulem a vrátil se ke svému původnímu záměru. Ne ovšem na dlouho.
"Za celou dobu, co vás znám, jste neudělal jedinou věc
sám. Vždy vám někdo stál za zadkem. Je proto více než zarážející, že tu stojíte
sám," chtěl odejít a nechat toho spratka vlastnímu osudu, ale musel mu
srazit hřebínek!
"Já...," Harry se chtěl bránit, ale Snape hodlal
ve svém monologu pokračovat.
"Bystrozoři nemají co na práci, že vás vyslali sem?
Nebo se tu zašíváte před svými povinnostmi, protože sám nestojíte za nic a vaši
přátelé zmizeli kdo ví kam?" pokládal hypotetické otázky, na které
nenechal osloveného odpovědět. "Velice by mne zajímalo, kam by se váš
život ubíral, kdyby nad vaší hlavou někdo neustále nedržel ochrannou ruku. A vy
nejenže si toho nevážíte, ale ještě máte pocit, že je to snad
samozřejmost."
"O nic...," kdyby věděl, co říct, tak by reagoval.
Zatím se v něm jen vařila krev a bojoval s myšlenkou vrazit svému bývalému
profesorovi pořádnou ránu pěstí.
"O nic jste se neprosil, jistě. To vás ovšem
neopravňuje chovat se povýšeně a nezodpovědně. Co tady vlastně děláte?"
zeptal se tvrdě.
"No...," proč by mu to měl vysvětlovat?
"Zajímavé, tváří v tvář konfrontaci nedokážete ze své
slabomyslné hlavy vysoukat ani j jednoduchou úplnou větu? Ale urážet, to vám
jde skvěle. Než se mne příště odvážíte titulovat dalším podobným označením,
zvažte, zda máte byť jen chabou vyhlídku na vítězství!" teď mohl klidně
odejit. Řekl vše, co chtěl a ani trochu mu nevadilo, že nezjistil, proč tu ten
zmetek slídí.
Harry se zhluboka nadechl a pokusil se soustředit na svůj
původní záměr, ale byl příliš vytočený, než aby dosáhl úspěchu. Vrátil se do
pokoje, který Hermioně nechala připravit Minerva. Chtěl tam počkat, než
kamarádka dorazí.
"Harry, přišel jsi na něco?" vyzvídala Hermiona
hned, jak se vynořila ze zelených plamenů.
"Chtěl jsem, ale profesor Snape v celé své kráse mi to
jaksi zhatil," ušklíbl se Harry.
"Ajaj, byl milý?" usmála se pobaveně Hermiona.
"Jako osina v zadku," zakřenil se Harry.
"Hned se víc těším na nevyhnutelné setkání,"
rozesmála se.
"Musíš za ním?" zarazil se Harry.
"Kingsley nás sice oba uvolnil, ale máš rozdělané dva
případy, nemůžu tě zdržovat. Nemám vůbec představu, jak dlouho to tu celé bude
trvat. Kdysi jsem četla o lektvaru, po kterém rozumíš a mluvíš hadí řečí. Jenže
netuším, jakým způsobem přimět Snapea ke spolupráci," seznamovala Harryho
se svým plánem.
"No, nezáviděníhodná situace," a já ti rozhodně
nepomůžu, leda bys chtěla na toho egoistického netopýra použít nějakou extrémně
krutou či potupnou kletbu, dodal v duchu.
"Problémům je třeba čelit a než řešit neřešitelné,
půjdu za ním rovnou," usoudila rychle, povídala se na hodinky, ale bylo to
vcelku zbytečné, v sobotu se nevyučuje. Snape bude buď v učebně uklízet škody po
výuce z pátku, nebo v kabinetě. Začne v učebně.
"Lovu zdar!" popřál jí Harry.
"Šašku!" hodila po něm polštář z křesla a odešla.
***************************************************************************
Letošní prváci byli snad nejneschopnější ze všech, jaké kdy
učil Ano, mohl říct skřítkům, aby celou učebnu uklidili, ale stejně tak to mohl
udělat sám a zabavit se. Zvlášť po setkání s tím nevychovaným frackem se
potřeboval uklidnit. Nebylo mu ale dopřáno, aby svůj záměr vykonal, neboť ho
vyrušilo zaklepání na dveře učebny lektvarů.
"Dveřmi!" zvýšil rozmrzele hlas a doufal, že ten,
kdo za nimi stojí, si to rozmyslí a půjde pryč.
"Pane profesore, nerada ruším, ale potřebovala bych
vaši pomoc," vešla Hermiona a přešla bez zaváhání rovnou k věci.
"Skvělé, máme tu Pottera a v těsném závěsu slečna
Grangerová, kdypak se vynoří pan Weasley? Á… já zapomněl, on není bystrozor,
ale sedí kdesi v kanceláři na ministerstvu a hraje si na zástupce ředitele
odboru zneužívání mudlovských výtvorů," rýpl si tvrdě.
"Harry Potter je v Bradavicích na mé doporučení,"
hájila kamaráda, "a Ron Weasley není bystrozorem, protože jím ani být
nechtěl," obhajovala i nepřítomného snoubence.
"Nebelvírská potřeba vše vysvětlovat je příšerně
únavná, vysypte, proč tu jste, nemám na vás celý den!" zpražil ji svým
typicky povýšeným a tvrdým tónem.
"Před pár lety jsem narazila na jeden velice zvláštní
lektvar, jmenoval se Famar Serper," začala a záměrně zkomolila jméno.
"Potom byste si měla zopakovat abecedu a zdokonalit se v
četbě, protože název zní FALAR SERPE!" opravil ji okamžitě, čímž
prozradil, že mu onen lektvar není neznámý.
"Výborně, takže ho znáte," usmála se vítězně,
"nikde se mi ovšem nepodařilo zjistit, jaký je postup přípravy a
ministerstvo by ho teď velice potřebovalo."
"A co mně je do potřeb ministerstva?" pozvedl levé
obočí a probodl ji pohledem.
"Mohl byste, řekněme, zlepšit svou reputaci v očích
veřejnosti, když mi pomůžete," zkusila zahrát na mužské ego.
"Máte mne za nějakého ješitu? Je mi naprosto ukradené,
co si o mě myslíte vy i celé vaše slavné ministerstvo!" teď už byl
skutečně rozčílený, "už jsem pomáhal dost, mám právo na svůj klid. Co si o
sobě vlastně myslíte?"
"Zkusila jsem to po dobrém, ale ředitelka McGonagallová
vám spolupráci se mnou může nařídit," změnila tón z prosebného na suše
oznamovací.
"Jak se opovažujete! Přijdete si sem, vyrušíte mne z
práce, komolíte označení lektvaru a ještě máte drzost ohánět se příkazy třetí
osoby? Vypadněte nebo najdu něco těžšího, než kotlík standardní velikosti tři,
a mrštím ho po vás!" vyjel na ni, a kdyby to bylo možné, z očí by mu
sršely blesky.
Hermiona vycouvala z učebny, bála se otočit, protože si
myslela, že by svou hrozbu vyplnil. Přímá prosba nevyšla, bude třeba vymyslet
lepší strategii.
***---***---***---***---***---***---***---***---***---***---***---***---***---***---***---
Kapitola pátá - Sázka
Jak dostat to, co chcete, když mezi vámi a cílem stojí
profesor Snape? Hermiona si touto otázkou lámala hlavu celou noc. Dnes měla mít
první hodinu Kouzelných formulí jako záskok za profesora Kratiknota, kterému
bylo vyhověno, a odjel na dlouho plánovanou dovolenou. Rozhodla se, že ještě
před snídaní zajde za tím nevrlým netopýrem a pokusí se ho utlouct argumenty -
ten lektvar prostě potřebovala!
Jenže je-li něco horšího, než běžně nepříjemný a protivný
Severus Snape, pak je to Severus Snape vyrušený uprostřed svých ranních
rituálů. Což si měla Hermiona jako zkušená bystrozorka uvědomit, než zaklepala
na dveře jeho komnaty.
"Má vaše drzost nějaké meze?" sjel ji hned na úvod
nepřátelským pohledem.
"Můžete si za to sám, kdybyste mi hned včera dal, co
jsem chtěla, měl byste dnes klid," opětovala nepřátelství Hermiona.
"Jděte k čertu," obořil se na ni a chystal se
zavřít dveře, ale Hermiona stihla říct: "Přijdu znovu!" Vyslovená
výhrůžka byla pro Severuse dostatečným impulsem pro to, aby svůj původní záměr
přehodnotil, dveře opět otevřel, zlostně přimhouřil oči a zkřížil ruce na
prsou.
"Potřebuji lektvar Falar Serpe. Je to otázka života a
smrti," spustila, "a je ve vašem osobním zájmu mi pomoci, protože
jinak se mě nezbavíte!"
"Pořád nechápu, proč s tím jdete za mnou. S vašimi
konexemi si ho můžete klidně sehnat na černém trhu!" odsekl.
"Byl jste první na seznamu," usmála se ironicky.
"Já vám ten lektvar ovšem nedám!" prohlásil
razantně, "budete se muset obrátit na druhou možnost vašeho praštěného
seznamu."
"On je velice krátký, nikdo další na něm není,"
dobírala si ho.
"Mrcha jedna nebelvírská," zahuhlal Severus sám
pro sebe a horlivě přemýšlel, jak se jí zbavit. Musí něčím srazit tu její
troufalost a přehnanou sebejistotu. "Když dokážete uvařit lektvar DeSexo,
jsem ochoten poskytnout recept na vámi požadované sérum."
"A pokud to nezvládnu?" zarazila se Hermiona.
Kdysi o jmenovaném lektvaru četla a postup jeho přípravy byl přímo dechberoucí
- nejenže trval několik hodin, ale zahrnoval šedesát šest přísad.
"Pak máte smůlu a už NIKDY mne nebudete otravovat! Očekávám
vás zítra v sedm hodin v učebně lektvarů, přísady si opatřete, kde je vám
libo," řekl a rozhovor ukončil rázným zabouchnutím svých dveří.
*********************************************************
Lektvar DeSexo - unikátní a velmi složitý.
Postup jeho přípravy vyžaduje soustředění a striktní
dodržování pořadí jednotlivých přísad. Jakákoli sebemenší chybička zapříčiní,
že nebude fungovat správně.vat. Za jistých okolností se může dokonce stát
prudkým jedem. Je-li správně připraven, pak způsobí, že během šesti minut
vzplane objekt, kterému bylo sérum podáno, neovladatelnou vášní k první osobě v
dosahu.
Budete potřebovat:
odvar z listů stříbrného buku
krev arabského scvrklého hloníže
dráp skandinávské veverky
chlupy mořské lišky
růže z Jericha
masožravá houba Elioda
vosk černé arkonské svíčky
třísky ze stříbrného smrku
knoflík ozářený lednovým úplňkovým světlem
růžová voda z Maley
hypogriffí mléko
prach z paroží dvanácteráka
vlákno z pláště Mozkomora
......
Hermiona ztěžka vydechla, četla seznam všech šedesáti šesti
přísad i postup popáté a snažila si vše zapamatovat. Mínila si vzít knihu s
sebou, ale dopředu raději počítala s tím, že nebude mít čas do ní nakukovat,
protože vše se mělo udát v rychlém sledu a bylo potřeba poctivě sledovat směr a
počet míchání, intenzitu plamene i jednotlivé barevné odstíny vznikajícího
lektvaru a to celé rozložené do šesti hodin. Pokud tedy začnou krátce po sedmé,
mají i s přípravou jednotlivých ingrediencí do pěti ráno o zábavu postaráno.
"Ještěže je zítra sobota," poznamenala s úlevou
sama pro sebe. Výlet na Příčnou ji stál veškeré dosavadní úspory, ale doufala,
že se jí tato investice vrátí. Velká tmavě šedá sova rázně zaťukala zobákem na
její okno, předala jí pergamenový svitek a rychle odlétla pryč.
"Učebna lektvarů je až do odvolání uzavřena, dostavte
se do mého kabinetu," přečetla Hermiona text nahlas, "s podpisem se
jeho výsost neobtěžovala," broukla si pro sebe.
"Hermiono, musím s vámi mluvit," ozval se
ředitelčin hlas z krbu. Hodiny ukazovaly půl páté, ještě měla dostatek času a
navíc byla zvědavá, co Minerva potřebuje.
"Dobré odpoledne, stalo se něco?" vystoupila z
krbu a posadila se do nabízeného křesla.
"Popravdě, hned několik věcí najednou," spustila
Minerva, "studenti se dnes ráno pokoušeli vstoupit do učebny lektvarů, ale
dveře každého opovážlivce kously. Profesor Snape přesunul za hlasitého
protestování svou výuku do jiné učebny, která byla ovšem o dvě hodiny později
zamořena štiplavým modrým dýmem, jehož zdroj se nepodařilo určit," vyprávěla
ředitelka, než jí stihla Hermiona přerušit, raději pokračovala: "A na
závěr zavalilo zapáchající amazonské bahno zmijozelskou společenskou místnost.
Severus zuří. Obávám se, že pokud toho škodiče nenajdeme jako první my, budeme
rády, když přežije."
"Půjdu se podívat, jestli něco nezjistím,"
chystala se k odchodu Hermiona.
"Obávám se, že to se vám nepodaří, Hermiono. Severus se
již o nápravu škod postaral. S výjimkou kousacích dveří, ty se zneškodnit
nepodařilo. Podle Severuse bude potřeba jejich výměna, ale nejdřív se musí
najít někdo, kdo je dokáže vysadit z pantů, protože to se kouzlem
nepodařilo," seznamovala ji Minerva se stavem věcí.
"A co Hagrid?" napadl Hermionu bradavický šafář.
"Že mne to nenapadlo! Merlinžel, ráno odjel za Olympou
a vrátí se až v neděli večer. Učebna byla zabezpečena, nikdo tam nesmí a to je
prozatím vše, co můžeme dělat. Mrzí mne, že byl Severus natolik horlivý a
nevědomky zametl i případné stopy," omluvila se ředitelka za nepřítomného
profesora.
"Nic se neděje, teď už se s tím nedá nic dělat,"
odvětila Hermiona. Vrátila se do svého pokoje. Měla akorát čas připravit si
všechny věci, které bude večer potřebovat a vyrazit do jámy lvové.
******************************************************
"Vlákno z pláště mozkomora má být dlouhé jako průměrná
hůlka, ani o kousek kratší nebo delší!" poznamenal Severus, když pozoroval
Hermionu při přípravě přísad. Ty své měl již dávno nachystané. Příležitost k
popichování nemohl vynechat a teprve se zahříval.
"Sekejte pomalu, rozhodně vás v tuto hodinu nepovedu na
ošetřovnu!"
"Kořen hortenzie máte nakrouhat, nikoli nastrouhat!
Základy pro přípravu lektvarů první ročník - strouháme na struhadle, krouháme
nožem."
"Některé receptury striktně vyžadují drcení čepelí, to
ovšem bývá uvedeno v textu, takže když mu věnujete dostatečnou pozornost,
zjistíte, že máte použít hmoždíř!"
"Plátky eliodské masožravé houby máte moc silné!"
"S tou krví hloníže opatrně, jedna kapka rozežere celý
stůl!"
"Máte tupý nůž, došla k vašim uším zpráva o existenci
brousku?"
Zasypával ji svými rádoby poučnými postřehy ve snaze
znejistět její sebedůvěru a rozhodit soustředění. Zoufale se snažila ignorovat
jeho povýšený hlas, v duchu si opakovala postup jako básničku a častovala ho
těmi nejsprostšími nadávkami, které si byla schopná vybavit.
Byla ráda, když se konečně pustili do samotného vaření,
protože už neměl čas na poznámky - musel se věnovat vlastní práci, pokud chtěl
vyhrát. Ke své vlastní škodě se, merlinžel, dopustil hned několika školáckých
chyb najednou:
Zaprvé - nedokázal uklidnit své myšlenky natolik, aby
ignoroval otázky spojené s kousky jakéhosi vtipálka, který už delší dobu
tyranizoval Bradavice a dnes si troufl i na něj - na Severuse Snapea!
Zadruhé - po očku sledoval svou soupeřku, místo aby plnou
pozornost zaměřil na svou vlastní práci a nestaral se o okolí.
Zatřetí - přehnaná sebejistota nikdy nevěstí nic dobrého, a
proto se náš lektvarový mistr nemůže divit, že ač přesvědčen o své
nepřemožitelnosti, v nestřežené chvíli nedodržel správné pořadí míchání po směru
a proti směru, za což byl odměněn výbuchem růžového gelu.
Jeho původní záměr byl jednoduchý - když vybíral lektvar,
předpokládal, že slečna přechytralá Grangerová se při vaření dopustí chyby nebo
se, v tom lepším případě, nadýchá výparů. Ty působí stejně jako lektvar, jen se
jejich účinek dostaví až za necelé tři hodiny a jen málo knih se o této
skutečnosti zmiňuje. Měl by tedy dostatek času opustit její společnost a
doufat, že nějaký chudák se stane obětí touhy, která bude spalovat její tělo, a
on bude mít klid, protože by byl vítězem. Sám si vzal antidotum*, takže mu
výpary nemohly nijak ublížit. Merlinžel ani v nejdivočejších snech nepočítal s
tím, že chybovat bude on!
Výbuch byl nehlučný, ale o to silnější. Natolik, že zasažen
nebyl jen Severus, ale i Hermiona. Aby bylo dílo zkázy dokonáno, vybuchl i
druhý připravovaný lektvar, protože Hermiona se zastavila a užasle sledovala
černě oděného Severuse pokrytého sytě růžovou hmotou na ramenou, prsou, rukách
a neubránila se posměšku. Měla se ovšem raději soustředit na práci, protože jak
známo, ani škodolibost se nevyplácí!
Oba teď ze sebe rychle svlékali oblečení zasažené první
nadílkou gelu a druhou sprškou, která měla podobu žlutého lepkavého slizu.
Protože bez ohledu na konzistenci, obě nedokončená séra byla horká. Místnost
zavalila omamná vůně růží z Jericha, Hermiona zůstala stát jen v černých
kalhotkách, světle zeleném tričku a podprsence. Severus na tom byl o poznání
lépe. Mimo černé košile mu zůstaly i kalhoty. Oba zrychleně oddechovali, protože
bleskové svlékání jim rozproudilo krev, což urychlilo i vdechování výparů.
Severus měl sice v sobě protijed, ovšem ten byl použitelný jen proti hotovému
lektvaru, nikoli na polotovar, který se jim právě dostával do krevního oběhu. K
jejich vzájemné škodě působil nedodělek podobně jako hotové dílo jen s tím
rozdílem, že jeho účinek byl… řekněme o poznání rychlejší, intenzivnější a mohl
mít nežádoucí účinky.
Hermionu polévala horkost, upřený pohled Severuse Snapea jí
nepomáhal a tři měsíce sexuálního půstu rovněž ne. Najednou tu stála polonahá
před obávaným a nenáviděným profesorem lektvarů a pociťovala… bála se to slovo
vyslovit i v duchu sama před sebou… chtíč. Olízla si suché rty. Tím zdánlivě
nevinným gestem spustila reakci, kterou si ve svých snech bude přehrávat ještě
hodně dlouho.
Severusovi se rozšířily zorničky. Když přejela jazykem přes
horní ret, bolestně mu zacukalo v rozkroku. Věděl jedno, ať byl jeho názor na
tu vševědku jakýkoli, teď toužil po jediném - cítit horkost jejího těla. V
tutéž chvíli udělali oba tři rychlé kroky kupředu, přitiskli se k sobě a
spojili své rty ve vášnivém polibku. Nedalo se říct, od koho vyšel první impuls
a bylo to pro danou chvíli naprosto nepodstatné. Vytáhla mu košili z kalhot,
chystala se ji rozepnout, ale stihla jen horní tři knoflíčky, když v tom ji
vzal za ruku, prošel s ní skrytými dveřmi v kabinetu do malého obývacího pokoje
a dál do ložnice. Chytila ho za rozepnutý lem košile a přitáhla ho opět k sobě.
Přerušil polibky jen na tak dlouho, aby ji zbavil otravného trička. Sundat
podprsenku už zvládl za chodu. Stejně tak, jako ho Hermiona dokázala zbavit
kalhot a vychutnávat si přitom vzájemnou hru jazyků. Tiskl ji k sobě tak silně,
že pomalu ztrácela dech. Na okamžik ho odstrčila a roztrhla mu košili, aby vyrovnala
skóre - na rozepínání nebyl čas! Už jen poslední kousek látky halil každého z
nich. Severus to vyřešil bez mrknutí oka. Položil Hermionu na postel, svlékl jí
kalhotky, sobě boxerky a už nic nestálo v cestě. Mohl ukojit svůj chtíč a jeho
společnice horlivě spolupracovala. Zaskočena pocity, které ji spalovaly, vášní,
s jakou se u sebe ještě nikdy nesetkala, přijímala, co jí Severus nabízel.
Sténala pod ním, vzdychala, popadala dech a prosila, aby za nic na světě
nepřestával. Nemusela ho dvakrát pobízet, sám potřeboval totéž. Uvolnění přišlo
záhy. Zpocení oddechovali jeden druhému v náručí, dokud únavou a vyčerpáním
neusnuli.
Ráno se probudila s ukrutnou bolestí hlavy, s hrůzou si
uvědomila, že rozhodně není ve své ložnici. Její rozbolavělé tělo a nahota jí
připomněly, co se v noci odehrálo, její společník ale nikde nebyl. Rychle se
oblékla a zmizela do svého pokoje, než se vrátí. Nevěděla, co by měla říct.
Styděla se - jak se to mohlo stát? Jak se mu teď podívá do očí?
*protijed
Chave
OdpovědětVymazatZachovejte klid, je to jen nestvůra, na ty jsme tu zvyklí. Navíc, vždy je tu hrdina lidových písní pan Potter :-D
Tedy já chápu, že Hermiona nakonec skončí s mužem v černé, ale tak nějak bych řekla, že Rona vlastně ani nemá ráda už teď :-D
Já si představila Harryho jak prolézá temné chodby s nosem u země podoben ohaři a šeptá do každé skulinky nějaké syčivé zvuky :-D Šššššté tam potvůjky podivné?
Možná ho měl Severus nakopnout. Rychlé, efektivní, účinné :-D
Tak si klidně přijďte znovu, já vám zas řeknu ne a přirazím dveře a když budu mít jednou štěstí, necháte tam ten svůj všetečný nos :-D
Tak teď jsem nepochopila, proč vaří on? To už jí jako připravuje ten lektvar na hadí jazyk?
He bum žvejkový Severus a citronová Hermiona :-D
yahoo - kde je Potter, tam je vše zachráněno - no nazdar! :D
Vymazata co bys radši, kdyby milovala oba a musela nakonec zvolit? to je jak z červený knihovny a tu já nerada :)
no ale ta představa je skvostná! :D by ho nakopnul a Harry by se projel čumou po čerstvě naleštěný podlaze přes celou chodbu :D a že by byla dlouhá :D
dyť se přece vsadili kdo uvaří lepší, ne? :) tak musí vařit oba :)
Kuš červená knihovna. Bylo by to trochu peprnější a další zápletka. Tak trochu ze života a chudák Ron by nebyl za pako, jako vždy - to mi spíš přijde z červené knihovny :-D
VymazatJá se dívala dvakrát. Sázel se, že to neuvaří ona, ne kdo bude lepší :-D
Kuš? Nemám, stačí luk a šípy? :D
Vymazatjenže já Rona nemám ráda, takže u mě bude vždycky za pako :D
no dobrá - tak jinak -ber to jakou jistou znervózňující taktiku, přece ji nemůže nechat vyhrát!! :D