Máte právo 8
Křičet a šeptat a především, žádat vysvětlení!
Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za
vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro
zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování
textu.
(obrázek vytvořen pomocí ChibiMaker)
8. Máte právo na křik
a šepot a žádat o vysvětlení
Za oknem se setmělo,
Anne odešla domů už před hodinou, a Hermiona tu stále seděla nad blokem
s tužkou v ruce. Výsledkem byl list formátu A4 a na něm dva pečlivě
vypsané sloupečky… stejně dlouhé. Vzteky smetla obsah stolu na zem a opřela si
hlavu o chladnou desku. Zhluboka dýchala. Její osvědčená rozhodovací metoda na
celé čáře selhala. Maminka jí vždycky radila, že v okamžiku, kdy selže
rozum, má se obrátit na srdce. Skvělá rada, jenže Hermioně se nelíbilo, co jí
její srdce radí.
Když prvně přišel impuls a nápad, že Grangerová musí být
jeho, netušil, že dojde až k žádosti o ruku. Ale na druhou stranu, proč
ne. Konec konců, jak pravil klasik: Účel světí prostředky. Po rozhovoru
s Claire se mu ta myšlenka vloudila do hlavy a už nezmizela. Celou noc
ležel v posteli, hypnotizoval strop své ložnice a zvažoval. Stálo ho to
bezesnou noc a nemalou částku za prsten. Předpokládal však, že se mu jeho
investice bohatě vrátí. Bude třeba se zveřejněním počkat až do skončení
podmínky. Na druhou stranu kouzelnický svět dostane jedinečný impuls – Hermiona
Grangerová a Lucius Malfoy zasnoubeni… členka Hvězdného tria a bývalý Smrtijed.
Denní věštec si na nich smlsne. Měl stále své zdroje a nebude váhat je využít
ve svůj prospěch. A jestli ho napadlo, že Hermiona řekne ne? Samozřejmě. Odmítal se s tou variantou smířit.
Jestli o své advokátce něco zjistil, tak mezi nejdůležitější skutečnosti patřila
její touha po kariéře, úspěchu a možnosti získat dobré jméno, které by ji
přineslo nové výzvy. A jméno Malfoy ji nabízí přesně to… a podle jeho názoru si
Hermiona přesně tohle měla myslet.
Rázovala po pokoji sem
a tam. Prsten v otevřené krabičce stál na nočním stolku a jakoby pozoroval
její nervózní pobíhání a zmatenou mysl… Nahlas si opakovala jednotlivé položky
svých Pro a Proti. Snad si myslela, že tím přijde na něco, co snad zapomněla…
Arogantní a povýšený
chlap… bývalý Smrtijed… napravený Smrtijed… majetek, se kterým by toho mohla
hodně dokázat… jméno, které má jistý vliv v mnoha kruzích… skvěle líbá…
jeho pověst není zrovna bezchybná… rozvedený… dospělý syn… náladový,
nevypočitatelný… opravdu se změnil?... podváděl by ji?... není pro ni ten pravý…
mohla by ho změnit k lepšímu… na Malfoy Manor nemá nejlepší vzpomínky, i
když… Ocitla se v začarovaném kruhu, ze kterého nenacházela cestu ven.
Jedno řešení měla a tentokrát získá na své otázky odpovědi, i kdyby to měla být
poslední věc, kterou udělá. Vzala z věšáku kabát a odešla z bytu.
V klidu večeřel. Vychutnával si jednotlivá sousta a
představoval si, jak jeho vyvolená přechází po místnosti a zvažuje poctivě
všechny aspekty, které s sebou nese přijmutí či odmítnutí vyslovené
nabídky k sňatku. Mohly nastat tři následující situace: bude mít moc
otázek a přijde si to s ním vyříkat, pošle sovu, počká na další setkání
příští měsíc u ní v kanceláři. Osobně doufal v první možnost, ta s
sebou nesla jisté výhody a hlavně, osobní kontakt je osobní kontakt. V okamžiku,
kdy odložil příbor na stůl a otřel si ústa ubrouskem, vešel skřítek a přivedl
velice nervózně vypadající dámu.
Stále nevěřila, že to
skutečně udělala. Stála tu před ním, žmoulala si vlastní ruce a on se usmál,
jako by její příchod byla ta nejsamozřejmější věc na světě. Nabídl jí, že se
přesunou do knihovny a rovněž jí dali na výběr, zda dá přednost kávě či vínu.
Vybrala si víno. Uškodit jí nemohlo, leda pomoci a to by přišlo celkem vhod.
Vedle nervozity, která byla očividná, s ní ale začala cloumat ještě jedna
emoce – vztek. Divíte se? Lucius Malfoy pokynul ke křeslu u krbu a tvářil se
tak spokojeně, dokonale nad věcí, jakoby si vůbec nepřipouštěl, že odmítne.
Sedl si, ale ona zůstala stát. Mračila se a probodávala ho tím nejnaštvanějším
pohledem, kterého byla v danou chvíli schopna. Jak se opovažuje?
„Co máte na srdci?“
promluvil po několika minutách ticha.
„Mám pár otázek a vy
znáte odpovědi,“ hluboký nádech a výdech, nechtěla vybouchnout, neměla
k tomu ovšem daleko.
„Když myslíte,“ usmál
se. Skřítek jim oběma podal sklenku vína a rychle zmizel. Lucius znalecky
přivoněl a upil. Hermiona upustila od myšlenky vyklopit do sebe vše na ex.
„Jak si to všechno
představujete?“ vyslovila otázku a došlo jí, že nezačala nejšťastněji. Měla se
ptát na konkrétní věci.
„Řekneš ano, vezmeme
se a budeme žít šťastně až do smrti,“ začal jí opět tykat a řekl to tak vážně,
že horko těžko odolávala, aby mu víno nevychrstla do obličeje.
„Výborně, evidentně
máte rád pohádky. Ale já mluvím naprosto vážně! Vlezete mi do života, svádíte
mě, nadbíháte mi, hrajete se mnou hru, jejíž pravidla neznám, svévolně
překračujete hranice vztahu advokátka klient a korunujete to žádostí o ruku,“
nemluvila, křičela.
„Život není pohádka,
slečno Grangerová, život je boj. Boj plný překážek, komplikací a nečekaných
zvratů,“ vstal, aby jí stál tváří v tvář. „Nebyl jsem to já, kdo vstoupil
do vašeho života, nýbrž vy jste vstoupila do toho mého. Otevřela jste dveře
cely v Azkabanu a podala mi ruku, o kterou jsem nestál, a o tutéž ruku vás
teď znovu žádám. Ne proto, že jste to byla právě vy, ale proto, že jste, jaká
jste. Ještě žádná žena se mnou nedokázala jednat na rovinu, beze strachu. Vy se
nebojíte a klidně na mě zvýšíte hlas,“ přistoupil těsně k ní a pokračoval
šeptem. „A i když se možná bojíš, v hloubi duše víš, že bych ti nedokázal
zkřivit ani vlásek. Víš, co k tobě cítím a co se mnou dělá tvá přítomnost.
Tvůj pohled, tvá vůně, tvůj hlas,“ zněl tak sladce.
„Proč já, když můžeš
mít kteroukoli jinou?“ zvedla vzdorovitě hlavu a podívala se mu do očí.
„Protože ty nejsi
kterákoli jiná a já nechci bezduchou kopii ženy, ale tu pravou a jedinou,“
sklonil se k ní a políbil ji. A přesně v ten okamžik by mu Hermiona
odsouhlasila cokoli, klidně i zničení celého světa…
Bylo neuvěřitelné, jak jsou ženy naivní a dokonale
ovladatelné. Samozřejmě ne všechny. Ale rozhodně by jim měli omezit přísun
červené knihovny a romantických filmů. Je tak zoufale jednoduché přijít na to,
co chtějí slyšet. Zvláčněla mu v náručí, přijímala jeho polibky, a když se
potřetí (a jak doufal i naposledy) sladce zeptal, zda si ho vezme, vydechla
jen: „Ano.“ Téměř sám sobě pogratuloval, bylo by to však předčasné. Ten pravý
boj teprve začne. Tohle představovalo jen první část. Dalo by se to označit za
předehru.
„Měli bychom přestat, dokud jsem toho schopen,“ odstrčil ji
od sebe.
„Proč?“ tvářila se jako malé dítě, kterému vzali lízátko.
„Protože jsi od této chvíle má snoubenka a to znamená, že do
svatby nebude nic víc než tohle,“ znovu ji políbil.
„Cože?“ nevěděl, jestli v její tváři převládá šok nebo
zlost.
„Taková jsou pravidla,“ vtiskl jí nezvykle něžný polibek na
špičku nosu. „Můžeš tu samozřejmě zůstat přes noc, ale každý ve své posteli.
Nechceme přece přijít o kouzlo svatební noci.“
„Chápu,“ řekla zklamaně, „i když vlastně ne. Můžeš střídat
ženy jako ponožky, ale se svou snoubenkou nemůžeš…“ nedokončila zjevnou otázku.
„Od této chvíle nemůžu ani s jinými ženami,“ lhal,
jenže to ona nevěděla. Ne že by se mu líbilo půl roku abstinovat právě
v této oblasti, zřejmě ale nebude mít na vybranou a bude nucen své lži
dostát, aby eliminoval případné komplikace spojené s její žárlivostí, o
které ani v nejmenším nepochyboval. V duchu si vynadal do naprostých
idiotů a přijal její nesmělý polibek na dobrou noc.
„Co bys řekla romantickému večeru, zítra?“ odsoudil se
k půstu, ale kdo říkal, že by se měl vzdát úplně všeho. Bylo přece víc
způsobů, jak dojít k uspokojení.
„Moc ráda, končím
v půl osmé,“ usmála se. Celé to bylo jako splněný sen. Kam se hrabou
všechny dívčí romány, realita byla milionkrát lepší!
To je ale prevít, pořád tak nějak netuším, co má vlastně za lubem. A Hermiona, ta chudinka zamilovaná, co s ní jen bude? :D
OdpovědětVymazatMáš teorii? :D Jooo... co má za lubem ví jenom on a určitě nám to prozradí, až přijde ta správná chvíle :D A Hermiona? To má holka z toho, že moc čte :D Je tou červenou knihovnou úplně... zblblá! :D Díky za komentík ♥
VymazatTak Hermiona nakonec podlehla a řekla ano. Proč mám pořád pocit že si pořádně natluče nos. Luciusovi ten jeho plán vychází na jedničku,ani se nemusí moc snažit. Ale co má opravdu za lubem? Moc děkuju za kapitolku.scully
OdpovědětVymazatProtože se to prostě nabízí? Lucius má svá tajemství a já bych se nebála, však on nám je brzičko odhalí. Já děkuji za komentář :)
VymazatMami: A to akože sa jej od toho čítania zavaril mozog? Alebo padla na hlavu, že verí na absolútnu nápravu? U Malfoya?
OdpovědětVymazatAsi zavařil... ale musím se jí zastat... mám toho za sebou hodně, ale objevit se takový chlap, tak asi taky moje hormony utlučou veškerý zdravý rozum :D
VymazatKeď si žena začne kvôli chlapovi písať stĺpčeky pre a proti, je nad slnko jasnejšie, že je už dávno rozhodnutá, že tých "pre" bude viac. :D :D
OdpovědětVymazatMalfoy je pekne prefíkaný a teda, Hermi, nevidíš to??? ;)
Mám meškanie v komentoch, nepíšem "o týždeň v nedeľu" idem rovno ďalej ;)
nad
Znáš Hermionu, ta si to musí logicky zdůvodnit, byť v tom žádná logika není :D
VymazatNevidí, neslyší - je zamilovaná :D
Ať se líbí ♥ :)