drabble - výzva 53 – Trocha hluku

Kategorie: Jednotlivé výzvy

Zveřejněno: 19. září 2014

Téma: Citát: „Předně jsme si ten pitomej předmět vůbec neměli brát!“ (HP5, K31)

Autorka výzvy: Patoložka

Párování/nepárování libovolné, nálada příběhu rovněž.

Počet slov: 200

Betace: Claire

Párování: není

Poznámka autorky:  Severus Snape je mistr překvapení a tak není divu, že si sem tam z někoho vystřelí. Není to úplně jeho každodenní chleba, ale jednou za čas nějaký ten šprým? Kdo by odolal? Zvlášť, pokud si jako svou oběť vyhlédne Harryho Pottera a nastraží na něj malou, ale úplně maličkou, pastičku. A navíc, koho by napadlo podezírat z podobné kulisárny právě obávaného profesora?

Pokud vás zajímají další výzvy, ať už čtenářsky nebo autorsky, pak zavítejte na hpdrabbles.

Všechna práva vyhrazena JKR, autorce ságy Harryho Pottera. Fanfikce nevznikla za účelem zisku.

„Děláš si legraci? Tenhle smrad ničím nezakryjeme!“ remcal Ron a držel si nos.

„Já za to nemůžu! Nejde to zastavit,“ protestoval Harry a snažil se zavřít malou skříňku, příčinu puchu.

„Co to je?“ vešel do ložnice Neville. „Zase nějaký pokus dvojčat?“ otočil se na Ronalda.

„Ne,“ zakroutil hlavou Ron, „to támhleten krám,“ ukázal k Harrymu.

„Tak to zavři, než zdechneme!“ pokusil se Ron popohnat kamaráda.

„A o co se celou dobu snažím?“ rozčílil se Harry.

„Chceš pomoct?“ zapojil se Neville.

„To by bylo skvělý,“ šklebil se Harry. Byl první na ráně a z té směsi starých ponožek, řádně uleželých sýrů a spálených pneumatik se mu začínalo dělat mdlo.

„Odkud to teda máte, když ne od Freda a George?“ zeptal se Neville a společně s Harrym se snažil přiklopit otevřené víko, ale drželo jako přibité a nehnulo se ani o milimetr.

„Našli jsme to v učebně lektvarů pod stolem. Kdo mohl vědět, že to bude taková…“ vysvětloval Harry a hledal vhodné slušné slovo.

„Vy jste dvojka blbů,“ protočil Neville oči.

„Předně, klid, to se zvládne,“ uklidňoval situaci Ron.

„Předně jsme si ten pitomej PŘEDMĚT neměli vůbec brát!“ vztek pomohl, víko zapadlo.

„Zadně mi vlez na záda,“ hodil po něm Ron polštář.