The Blacklist - Večírek - díl 2.
Neděle, druhá kapitolka malého úletu aneb jak mi hráblo a napsala jsem slash*. Jak pokračuje večírek a "sbližování" naší dvojice?
Varování: Slash
Párování: Red/Donnie (Raymond Reddington/Donald Ressler) Resslington
Rating: 18+
Počet kapitol: 5 (3786 slov)
Prohlášení: Povídka vychází
z událostí v první řadě. Nebere v úvahu žádné skutečnosti ani
teorie, které budou rozvíjeny v řadě druhé, případně v řadách
dalších. Všechny postavy, které k datu 30.1.2015 figurovali
v seriálu The Blacklist stanice NBC, náleží jejím tvůrcům. Všechny přidané
jsou smyšlené. Fan fikce nevznikla za účelem zisku
***2***
Přes ochranku u
vchodu prošli bez obtíží. Reddington vytáhl z náprsní kapsy růžovou
pozvánku se zlatými písmenky, podal ji gorile u vchodu, nabídl Donaldovi rámě a
s nonšalancí sobě vlastní vešel i se svým doprovodem dovnitř prostorného
soukromého klubu.
Uvnitř vládlo přítmí,
na parketu se k sobě tiskly dvojice a pomalu se vlnily v rytmu písně,
kterou Donald neznal. „Kde je náš kontakt?“ zašeptal Redovi do ucha.
„Zatím ho nevidím,
klid, a netvař se tak vyděšeně, on si nás najde,“ usmál se Raymond a vzal si od
procházejícího číšníka sklenku se šampaňským. Kývnutím hlavy dal znamení
mladému muži, aby podal jednu i jeho partnerovi.
„Jsem ve službě,“
zaprotestoval Donald.
„Zoufale se
potřebuješ uvolnit,“ mrknul na něj Red, přiťukl svou sklenkou k Resslerově
a vtiskl Donniemu polibek na tvář. Konsternovaný agent FBI do sebe šumivou
zlatou tekutinu vyklopil na ex.
„A dál?“ Donaldovi se
postávání na místě nezamlouvalo. Vypitý alkohol ho hřál na prsou. Věděl, že na
léky proti bolesti by pít neměl, ale nedalo se jinak. Zoufalé chvíle si žádají
zoufalé činy, čím méně si z tohoto večera bude pamatovat, tím lépe.
„Splyneme
s davem,“ uculil se Reddington, vzal Donalda za ruku a vedl ho na parket
při úvodní melodii písně Total Eclipse Of The Hearth. Donald už se nezmohl na
jediný protest. Podruhé tento den se přistihl, jak zkoumá osobu Raymonda
Reddingtona. Tentokrát se nezaměřil jen na obličej. Red měl skvěle padnoucí
oblek. Dokonale zavázaná kravata od Zegna, jemná a decentní kolínská, dlaně se
mu ani trochu nepotily a navíc byly nezvykle hladké, alespoň ta, kterou Donald
držel ve své. Druhá ruka ho naprosto nepatřičně hladila po zádech. Red
převzal roli vůdce a Don se nechal rád vést, nebyl natolik soustředěný, aby se
dokázal postavit Reddingtonově vůdčí osobnosti a prát se, který z nich
povede. „Donnie, ocenil bych trochu spolupráce,“ zašeptal mu do ucha sametový
hlas a Donald ucítil slabé mrazení na zátylku.
„Dělám, co můžu,“
pokusil se usmát a aby se neřeklo, přitiskl se trochu těsněji ke svému
společníkovi. Děsil sám sebe, protože se mu to líbilo. Bylo to vzrušující,
neznámé a šokující. Na ty léky by skutečně neměl pít! Nikdy víc!
…And I need you
now tonight
And I need you
more than ever
And if you only
hold me tight
We'll be holding
on forever
And we'll only be
making it right
'Cause we'll never
be wrong
Together we can
take it to the end of the line…
Refrén notoricky
známé písně hučel Donaldovi v hlavě a on si pohrával s myšlenkou, že
Reddingtona políbí. Jaké by to bylo? Jiné než s ženou? Lepší? Horší? Byla
by jeho iniciativa oceněna nebo potrestána? A vůbec – jak je na tom Red se svou
orientací? Je vyhraněný? Donnie pohledem zkoumal okolí, že by si, navzdory
svému předsevzetí, dodal odvahu další sklenkou. Pikolík nikde, tak se zhluboka
nadechl a prostě se rozhoupal.
…And I'm always in
the dark
We're living in a
powder keg
And giving off
sparks
I really need you
tonight
Forever's gonna
start tonight…
Celým jeho tělem
projela vlna vzrušení a usídlila se ve slabinách, kde začala nedočkavě
pulsovat. Raymondovy rty chutnaly po šampaňském, a pokud se Donnie bál
nespolupráce nebo rozhořčení, Redův jazyk mu dával jasně najevo, že jeho
rozhodný krok je velmi vítaný. Donald pustil ruku, kterou dosud držel
v poněkud krkolomném tanečním postoji a zlehka se dotkl hladce oholené
tváře. Reddington neměl vlasy, do kterých by mohl prsty zajet, ale to mu nebránilo,
aby si jeho hlavu přitáhl blíž a mohl si tak polibek ještě víc vychutnat.
Zůstali stát uprostřed tanečního parketu, nebyli jediný pár ztrácející svůj
ostych pod vlivem atmosféry, to však neviděli, neboť se se zavřenýma očima
intenzivně věnovali jeden druhému.
„V nejlepším se má přestat, nebo se budeme muset
ztratit někam do soukromí a náš kontakt mezitím zmizí,“ zastavil Red
z ničeho nic jejich důvěrnou chvilku. Olízl si rty, znovu k sobě
Donalda přitiskl a v rytmu hudby vedl svého oněmělého společníka po
parketu, přičemž si vzájemně nemohli nevšimnout, že Donaldův malý experiment
nezůstal tak úplně bez následků na obou stranách. Zřejmě z toho důvodu
bylo v klubu tak mizerné osvětlení a Donald za něj v duchu několikrát
poděkoval.
Šmankote, to jsou mi věci! Takovéto lehce erotické počtení po obědě, to mi dělá dobře! :D
OdpovědětVymazat:D to jsem ráda! :)
Vymazat