The Blacklist - Večírek - díl 1.

V neděli nesmí chybět povídka. A protože není dokončen nový Lizzington, ani nic ze světa HP, mám tu pro vás malou hrátku se slovy v podání páru Raymond Reddington/Donald Ressler. Na vině je videoklip, který naleznete níže. Skutečně nejsem obvyklou autorkou, ani zastánkyní, slash* tématiky, ale tihle dva šli tak nějak... sami ☺ Snad nikoho nepohorším, bude se vám to líbit a čekání na novou povídku rychleji uteče.

Betace: Wixie

Varování: Slash

Párování: Red/Donnie (Raymond Reddington/Donald Ressler) Resslington

Rating: 18+

Počet kapitol: 5 (3786 slov)

* slash = příběh, ve kterém je ukázán vztah dvou postav stejného pohlaví (zdroj)

Prohlášení: Povídka vychází z událostí v první řadě. Nebere v úvahu žádné skutečnosti ani teorie, které budou rozvíjeny v řadě druhé, případně v řadách dalších. Všechny postavy, které k  datu 30.1.2015 figurovali v seriálu The Blacklist stanice NBC, náleží jejím tvůrcům. Všechny přidané jsou smyšlené. Fan fikce nevznikla za účelem zisku. Píšu pro sebe, pro své čtenářky a pro zábavu.

***1***

Další případ, čtvrtý v řadě bez jediného dne volna. Donald chápal, že tohle je smysl jejich práce, proto jsou tu, ale zároveň nedokázal sem tam udržet své emoce na uzdě. A největším akcelerátorem jeho vzteku byl Raymond Reddington, který právě teď hrál roli spasitele lidstva a vykládal cosi o důležitosti dalšího jména na seznamu. Donald se opřel o zeď, aby částečně ulevil bolavé noze a sám sebe přistihl přitom, jak zkoumá jednotlivé detaily Redova obličeje. Ustupující vlasy na čele by u jiných mužů vypadaly divně, ale jemu svědčily, rozhodně víc, než fotografie s vrabčím hnízdem visící na nástěnce nejhledanějších zločinů. Nepatrně mhouřil oči a krčil nos, když se snažil zaměřit na něco v dálce. Kousal si ret, když usilovně přemýšlel a hledal vhodná slova nebo čekal na reakci agentů kolem sebe, která obvykle nepřicházela v takovém znění, jaké by pro něj bylo uspokojující. Vždy dokonale hladce oholen. Zajímavě špulí rty, když se soustředí a čeká, až agentům dojde, že jim řekl něco životně důležitého. Vědom si vždy a za každých okolností své vlastní převahy bez ohledu na situaci, ve které se nachází. Ten chlap má ego o rozměrech Velké čínské zdi, minimálně!

„Agente Resslere, jste tu s námi?“ probral ho z myšlenek sametový hlas.

„Jistě,“ odsekl Donnie a kdyby byl ženská, zrudly by mu tváře, neboť byl právě, soudě podle Redova zkoumavého pohledu, přistižen.

„Výborně, tak proč tu ještě stojíte? Právě jsem vám sdělil, že je potřeba, abychom se, v utajení samozřejmě, dostavili na jeden velice soukromý večírek,“ zopakoval Reddington nechápavě se tvářícímu agentovi.

„Jako my dva?“ ujišťoval se Donald, že slyšel správně.

„Dobrá, speciálně pro vás, agente Resslere, ještě jednou. Musíme se dostavit na jistou akci, kam dámy nejsou zvány, abychom zajistili kontakt, bez kterého se nehneme z místa. Svítá?“ Red se vysloveně bavil na Donaldův účet.

„Dokonale,“ ušklíbl se Donnie. Zábava na večer byla daná.

„Vyzvednu vás v osm a buďte přesný, ne jako nadržená puberťačka před prvním plesem, už máte svá léta, abyste znal význam slova dochvilnost,“ neodpustil si Raymond nejapnou poznámku, nasadil si klobouk, uhladil krempu a s Dembem v závěsu zamířil pryč.

„Už máte svá léta,“ zaksichtil se Donald na svůj obraz v zrcadle, když si o hodinu později ve svém bytě upravoval kravatu, „kretén!“ dodal. Přesně v osm hodin otevřel dveře, vyšel ven a nasedl do přistaveného vozu. S pozdravem se nenamáhal.

„Jsem překvapen,“ usmál se nezvykle Red.

„Čím?“ zeptal se klidně Donald.

„Přesný, upravený, naprosto dokonalý, už chybí jen jedno,“ řekl Red tajemně.

„Co jako?“ Donaldovi se nelíbilo, jak zlověstně to znělo.

„Malý dárek,“ Raymond mu podal černou sametem potaženou krabičku.

„A to má být co?“ tázal se Donald, když zíral na obsah. Mračil se na dva zlaté snubní prstýnky.

„Donnie, Donnie, Donnie, bystrost agentů FBI už není, co bývala,“ kroutil hlavou Red. „Jeden by předpokládal, že když jdeme na večírek výhradně pro muže, tak vám to dojde.“

„Kurva,“ zaklel nevybíravě Donnie. Takže nejdřív zkoumá s neskrývaným zaujetím Reddingtona a teď se budou vydávat za tokající manželský párek teploušů.

„Netvař se tak znechuceně, bude to zábava,“ culil se Red, jakoby to byla ta nejlepší a nejlákavější náplň večera na světě. Navlékl si jeden z prstýnků a druhý dal Donaldovi.

„Ještě jednou mi řekni Donnie a prohodím tě oknem,“ varoval Donald Reddingtona.

„Trocha vzrušení nemůže škodit,“ poslal mu Red vzdušný polibek a vystoupil.

„To by mohl říct každý,“ mračil se dál Donald, navlékl si svůj prsten a následoval Raymonda s přesvědčením, že tenhle večer bude nekonečný.