knihovna - J.Kinney: Deník malého poseroutky

knihovna - J.Kinney: Deník malého poseroutky 

Chodila jsem kolem něj dlouho. Pak mi chyběla do zásilky určitá částka, abych měla poštovné zdarma. Než to dát Poště, tak si raději v oné hodnotě vyberu knihu a ejhle - poseroutka byl doma!

Originální název: Diary of a Wimpy Kid

Rok vydání v ČR: 2009

Rok vydání originálu: 2007

Počet stran: 224

Žánr: pro děti a mládež, komiksy

série: Deník malého poseroutky, díl 1.

Vydal: Albatros

Překlad: Veronika Volhejnová

Zakoupeno na knihy.abz.cz za 194,- Kč. Podle heureky se cena v různých knihkupectvích pohybuje od 153 do 203 korun ☺ 

Anotace z databazeknih.cz:

Když je vám tak jedenáct, může to být fakt opruz. A nikdo to neví líp než Greg Heffley, protože se najednou ocitl na víceletém gymplu, kde malí poseroutkové, jako je on, narážejí každý den na chodbách do kluků, kteří jsou větší, silnější a holit by se mohli dvakrát denně. Deník malého poseroutky není jen tak obyčejný deníček. Greg tenhle sešit dostal od mámy. A to přesto, že deníky jsou přece jenom pro holky! Takže si nemyslete, že to bude nějaké „milý deníčku“ tohle a „milý deníčku“ támhleto. Navíc tohle vlastně není deník, to jsou ZÁPISKY. Greg si prostě zapisuje a čmárá obrázky ke všemu, co se kolem něj děje. Píše o svém otravném starším bráchovi, o potrhlém kamarádu Rowleym, o každodenním boji o přežití ve škole, o jednom fakt děsivém domě hrůzy, o kreslení komiksů pro školní časopis a taky o Sejru... Jeff Kinney, autor a ilustrátor v jedné osobě, vytvořil hrdinu, který sice vypadá trochu neobvykle, ale na druhou stranu je to vlastně úplně normální puberťák. 

Vendi, recenzent amatér:

Očekávání: zábava na dlouhý nudný večer nebo odpoledne. Trocha toho humoru prokládaná vtipnými obrázky. Nenáročné, milé, možná decentně dětinské.

Realita: Naprosto shodná s očekáváním. Z této série už podle všeho vyšlo 9 dílů plus dva deníky, které si může člověk dotvořit sám. Za sebe musím říct, že další se u mě nejspíš neobjeví. 

Bylo to zábavné, ale přijde mi, že se daný styl brzy přejí. Líbila se mi možnost zkusit zase něco jiného. Povedené jednoduché obrázky kombinované s textem, pěkné písmo, vtipné zápletky... chápu, proč je poseroutka oblíbený. Já už jsem na něj nejspíš stará a ne, není to ironie. 

Ovšem jedno musím autorovi připsat k dobru... dva momenty pobavily celou rodinu. Proč? Protože poseroutkův tatík... vážení... je celkem podobný tomu našemu! 

Příklad číslo jedna: 

"Když člověk něco provede a táta je u toho, obvykle po něm hodí tím, co má zrovna po ruce..." 

Smála jsem se jak malá. Nefalšovaně a zcela upřímně. Dětství s cholerikem si vybralo svou daň, pardon. U nás v lepších letech lítalo všechno možné. Časem (nebo s padesátkou na krku?) se hlava rodiny zklidnila, ale stejně nám jednou dvakrát do roka připomene, zač je toho cholerikův loket!

Příklad číslo dva:

"Bohužel, táta se budí v šest ráno bez ohledu na to, jaký den v týdnu právě je, a vůbec nebere ohledy na to, že já se snažím užít si sobotu jako normální člověk..." 

Následuje druhý, prakticky nezastavitelný, záchvat smíchu. Zcela živě si vybavuji víkendy, kdy chci lenošit a pod okny mi v sedm ráno drnčí sekačka, protože je prostě krásný den a v posteli se můžu válet v zimě! Nebo mi v půl sedmé pípne smska, že venku svítí sluníčko... A to zajímá koho? Já si to tří četla a mám půlnoc! Ach, ty vzpomínky.

Knihu ukládám do knihovny, třeba se s ní pobaví synovci, až dorostou do věku, kdy budou číst. Autorovi uděluji tři kachničky z pěti za výbornou jednohubku a jdu se pustit do dalšího kousku na holení. Totiž na čtení jsem chtěla říct ;-)