knihovna - I. Žáčková: Na křídlech melancholie

Lék na splín může být i báseň

Zaujala mě ukázka, přičemž podotýkám, že je zpravidla primárně neotvírám. Poezie je však zrádný formát. Z toho důvodu bylo potřeba při procházení webu Pointy zvolit jiný přístup. Neukousla jsem si náhodou větší krajíc, než jsem schopná polknout? Mám za sebou zatím jen Květy slunce od Rupi Kaur. Samozřejmě, pokud nepočítám standardní povinnou četbu, kterou do nás hustili pod tlakem na základní, střední i vysoké škole. Nicméně to už je pár… desítek let.

Melancholická poezie s doteky přírody, zakořeněná v nešťastných chvílích našich dnů a ukrývající naději na radost ze života. Zamysleme se spolu s autorkou nad životem, smrtí a obdivujme přírodu, která je všude kolem nás.

49 krátkých básní (odmítám zdrobňovat, neboť se nejedná o dětskou variantu), 5 melancholických ilustrací, z čehož 3 bych si klidně dala do rámečku na zeď. Nemám zdání, jaký styl se v případě básní líbí vám, za sebe však potřebuji, aby měly rytmus a především… aby se rýmovaly! Na druhu rýmu poté již nesejde, i když zjišťuji, že upřednostňuji verš střídavý, čili ABAB. Případně verš sdružený – AABB. Pro celou recenzi klik na banner ↓↓↓