Mé problémy s Problémy...
Považuji za hodně zrádné pustit se do knihy, která zahrnuje oblíbené místo či téma. Je obtížné mírnit očekávání a zachovat si nadhled a otevřenou mysl. Šumava sice není můj milovaný Londýn, avšak k srdci mi přirostla tak silně, že jsme se přestěhovali do její těsné blízkosti.
Povídačky nejen pro děti, a nejen ze Šumavy. Anekdoty, pohádky a staré příběhy, které se předávají z generace na generaci.
Složení knihy: 10 anekdot na zahřátí a po nich následuje 6 samostatných na sebe nenavazujících pohádek. Anekdoty v rámci předehry? Inu, vlastně proč ne! Nápad chválím, nicméně mi uteklo, jakou spojitost mají s klíčovým tématem knihy, protože ze Šumavy v nich nezaznělo ani prd. U první pohádky chce mé cynismem prolezlé srdce špačkovat, že prase na obrázku je růžovoučké prase domácí, nikoli divoké. Jenže vím já, zda mám skutečně pravdu? Co když v šumavských hvozdech najdete i taková prasátka?
Pohádky nejsou hravé jako ty, které jsou cílené primárně na děti řekněme do pěti let. Což není výtka. Spíše upozornění. Rozhodně jsou však zajímavé. Bráno z pohledu člověka, který se s šumavskými příběhy setkává úplně poprvé. Pokud jste znalci, ráda si poslechnu vaše porovnání, případně doporučení na další čtivo z této oblasti. Celkově mi kniha přišla zvláštně chaotická. Na rozjezd pár anekdot, potom rozporuplná pohádka s orlem a prasetem. Následují tři naprosto skvělé pohádky, jedna kratší průměrnější a na závěr poslední, která skoro vypadá, že je v knize omylem. Jsem zmatená jenom já? Pro pokračování recenze klik na banner↓↓↓
No co už, není každý den posvícení, že jo. Zajdi si do lesa reálného a uklidni zmatenou mysl 😀.
OdpovědětVymazatKor, když konkrétně Šumavu, mám za humny, že jo :D
Vymazat