Ano, podruhé stejný název/titulek k recenzi. Z předchozího dílu jsem byla nepatrně rozčarovaná. Nijak dramaticky, přesto bylo znát, že mi pár věcí začalo vadit. Upřímně, před pár dny jsem měla výtky i k jednomu dílu od Chrise Cartera (Jeden za druhým), takže se na mě ti dva normálně domluvili, jinak si to neumím vysvětlit! Pojďme si popovídat o dnešní knize.
A hned v několika variantách – Lístek, Kámen, Voda – nás nejvíce zaujal právě zelený lístek. Byla jsem docela skeptická, protože co mi může kniha říct o něčem tak obyčejném? Navíc pro děti, takže to nebude nic světoborného. Inu, pro jednou mě má skepse zase pěkně vyškolila!
Aneb jakmile je
kolem něčeho moc velké haló, beru nohy na ramena. Ještě mám v živé paměti
stížnosti na průběh autogramiády dnešní autorky, kdy se někteří čílili, že to
pořadatel slušně řečeno nezvládl. Ve zkratce: Na začátku se fotilo,
podepisovalo x knih naráz a tak dále. Jak postupoval čas a fronta nikoli,
měnila se pravidla – žádné pózování s fanoušky a jen jeden podpis… Pak
přišla dnešní kniha a já si říkala, jestli se mi chce věnovat jí čas? Ze všech
směrů zněla totiž výlučně slova chvály a to na mě působí jako rudý hadr na
býka, takže…?
 |
| #uz30letjsmenahlavu |
Nezávislý pozorovatel by celkem snadno mohl získat dojem, že se pohybuji v rámci tří žánrů – dětské knihy, romantika/erotika a odborná literatura. Ne všechny knihy, které přečtu, se ocitnou tady. Respektive na ně nevznikne plnohodnotná recenze – to bych se upsala! Navíc by to nikoho nebavilo a také jsou knihy, ke kterým se toho nedá moc říct, natož sepsat čtyři a více odstavců. Uvidíme, jak se mi bude se slovy dařit dnes.
Samozřejmě si tu nebudeme mazat medík o tom, že vás oblíbený autor nemůže zklamat. Může a velice snadno, neb máte tendence mít vysoká očekávání. A pokud se jedná již o sedmý díl? Inu, to je zvlášť složité. Nevystřílela se Linda už? Má ještě čím ohromit? Nebudu přejedená? Je jen jeden způsob, jak na všechny – i další – otázky odpovědět. Jdeme se pustit do knihy!
Občas zapomínáme na to, s čím jsme se jako děti prali. Nejsou jen
princezny a princové a v dětském světě není vše zalité hřejivým a něžným
sluncem. Jsou i mraky, bouřky, nesnáze, rozbitá kolena. My máme zpětně tendence
podobné vzpomínky vytěsňovat, ale naše děti, sourozenci, vnoučata, synovci,
neteře… jednoduše dítka se s tím potýkají právě teď… v reálném čase.
Co mi tedy přinesla dnešní kniha?
The Big Bang Theory aneb u nás Teorie velkého třesku (vysílá Prima Cool nebo Nova 2) – seriál, který mi otevřel oči do světa nejen fyziky. Myslím, že nejsem ojedinělý divák, u kterého se objevil zájem o témata, jež ho dříve nechávala chladnými, právě v souvislosti se zmíněným seriálem. Však jsme ho sledovali dvanáct let! To by bylo, aby nám do hlavy nenásilnou formou nevtloukli nějaká ta jména, poznatky a podrobnosti. A že si tvůrci dávali záležet, aby to, co prezentují na obrazovce, bylo přesné. Sám autor této knihy se objevil rovnou ve dvou epizodách!
Říkala jsem sama sobě a bokem mimo spolupráce sjela tři knihy od Roberta Bryndzy. Ještě mi chybí jedna. A pak mě, namlsanou dobrými a napínavými detektivními zápletkami, zaujala anotace dnešního kousku, která slibovala hru na jinou než vysloveně kriminální notu ve smyslu klasické vyšetřování zločinu. Jméno autorky mi není neznámé. Několikrát jsem kolem jejich knih kroužila a zatím jsem odolávala. Podlehla jsem té správné?
