knihovna – L. Castillo: Ztracené děti

Kate Burkholderová a svět amišů počtvrté 

Takhle stručně? Ale ano. Nevidím důvod víc rozmazávat. Jdeme se pustit do díla! Detektivka lomeno thriller, na který jsem se těšila i ve svém knižním seznamu přání pro letošní rok.

zdroj obrázku klik

Originální název:  Gone Missing

Rok vydání v ČR: 2017

Rok vydání originálu: 2011

Počet stran: klasická kniha 320, (moje čtečka ve formátu epub píše 256 stránek ☺)

Žánr: detektivka, thriller

série: Kate Burkholder, díl 4.

Vydal:  MOBA (web)

Překlad: Lenka Faltejsková

Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji webu palmknihy.cz . Pořídit ji tam můžete za 229,- Kč nebo se podívat po klasické knize jako takové, kde se cena pohybuje od 259,- Kč do 333,- Kč bez poštovného. Heuréka vám napoví.

Anotace z palmknihy.cz:

Kate Burkholderová, policejní náčelnice v ohijském městečku Painters Mill, pomáhá kriminalistům při hledání zmizelých amišských děvčat. Jenže scházejí jakékoliv indicie, starosvětská komunita Amišů je skoupá na informace a situace se ještě zhorší, když je jedna z pohřešovaných nalezena mrtvá. Navíc přichází i citelná rána pro Kate – další nezvěstnou osobou je člověk, který jí byl velmi blízký, a ona najednou ztrácí schopnost držet si od případu odstup. A pak, pak narazí na stopu na tom nejnepravděpodobnějším místě.

Vendi, recenzent amatér:

Očekávání:

První dva díly neměly jedinou chybičku a vysloužily si pět z pěti. Třetí už maličko kolísal, zejména proto, že vnitřní úvahy Kate i Johna se hodně… opakovaly, proto jedna kachnička dolů, takže jsem doufala, že si kniha udrží stávající laťku o hodnotě čtyř z pěti a nebudu zklamaná.

Skutečnost:

Autorka aktuálně vydala devět dílů (nepočítám krátké novely mezi – ty jsou čtyři a u nás nejspíš nevyjdou vůbec). Proč o tom mluvím? No, protože budu doufat, že u nás vyjdou i další, neb Linda umí! Ale hezky popořadě! A zkusíme to ve stylu, který jsem prvně použila u recenze na Hovor se smrtí.

„…Je to výjev, jehož jsem byla za svou kariéru svědkem už mnohokrát. Ze začátku jsem si myslela, že mi připadá tak neskutečně těžký kvůli nedostatku zkušeností. Ani s postupem času se ale nic nezměnilo. Nezačnete být drsnější, okoralejší ani chladnější, přinejmenším ne ve směru, který se počítá. Pokaždé, když se stanete svědkem něčího žalu, ztratíte kousek sama sebe…“

Strana 43 – pomalejší rozjezd. Obavy, že mi Kate už poleze na nervy, stále přetrvávají.

Strana 112 – vyšetřování se pomalu rozjíždí, zatím je to dobré, nemám si nač stěžovat.

Strana 171 – je to skvělé, neleze mi na nervy! Negativum třetího dílu je nenávratně pryč. Skvělá zpráva, tleskám nadšením! Mám čím dál víc otázek vzhledem k prologu a odpovědi nikde!

Strana 200 – a sakra! Začíná to být osobní. Pro mě ne! Pro jednu z hlavních postav. A ne, není to spoiler, máte to v anotaci. V tom nejedu! Mám trochu tendence nedočkavě přeskakovat řádky a uspíšit tak čtení. Musím se krotit a brzdit a to se mi nestává tak často.

„…Asfaltový pruh je úzký a hrbolatý, bílá dělicí čára vybledla. Jdu po úzké krajnici a pročesávám očima travnatý příkop, ohradu, sójové pole a makadam po levé straně. Ani nevím, co přesně hledám. Cokoli, co by působilo nezvykle. Stopy zápasu. Stopy prudkého brzděni. Nic z toho by ještě nemuselo ukazovat na zločin, ale někdy se stavění případu podobá skládání puzzle. Samy o sobě jednotlivé dílky neznamenají nic. Když je však poskládáte tak, aby do sebe zapadaly, objeví se celý obraz…“

Strana 240 – hledám si na goodreads.com kolik je ještě dílů. Viz o kousek výš. Ajaj. Dál bez komentáře, hltám jedním dechem, závěr je strhující – ty Linda umí na výtečnou!

I po dočtení poslední stránky nadšení přetrvává, i když… ale tohle by už spoiler byl! Takže pšt! Nicméně, posledně jsem jednu hvězdičku, totiž kachničku, ubrala a dnes ji musím vrátit. Linda si vysloužila zpátky a zcela oprávněně. I když byl rozběh pomalejší, o to zajímavější a nečekanější byl závěr a já jen doufám, že si pro nás MOBA připraví další díl(y).

„… „Už ti volám podruhé, dostal jsem se do hlasové schránky. Děje se něco?“

„Promiň, zdržel mě zásah.“

„Krávy?“

„Něco horšího,“ odpovím. „Puberťáci.“

„Tak to je horší.“

„U krav člověk aspoň ví, co může čekat.“

„Minimálně mají míň řečí.“…“

Co bych dodala? Trochu mi vadí řazení knihy pouze a výlučně do sekce thriller (viz obal). Tohle je z velké části především detektivka, takže tomu tak úplně nerozumím. Ale je to asi stejné, jako u Filuty zařazení do fantasy. V konečném důsledku to na názoru na knihu vůbec nic nemění. Stále jde o velmi zdařilou knihu s poutavým příběhem, který chytí, nepustí a dá to, co čtenář od daného žánru očekává. A to je přece základ, no ne?