knihovna - J. Arnopp: Poslední dny Jacka Sparkse

Jedna novinka, jejíž anotace slibuje vážně hodně!

Vybrat jeden kousek z nabídky pro recenzenty, to byl skutečně oříšek. V tomhle byly staré recenzní konkurzy trošku lepší. Uvidíme, člověk nemá bát změn. Netřeba zůstávat konzervou! Čas ukáže, jak tomu bude u Knihy Dobrovský, které léto využilo k organizačním změnám a zavedení nových edicí/značek. Držím pěsti, ať je to krok kupředu a my jdeme na recenzi tajemného duchařského thrilleru!

zdroj obrázku klik

Tato Jack Sparks během psaní své knihy zemřel. Zaznamenal v ní své poslední dny.

V roce 2014 Jack, kontroverzní popkulturní novinář, zemřel za záhadných okolností. Pro své fanoušky byl Jack neohrožený rebel, pro kritiky pisálek bez špetky talentu. Ať tak či onak, jeho smrt byla neočekávanou událostí, která zasáhla široké okolí.

Nebylo žádným tajemstvím, že se Jack při sbírání materiálu pro svou novou knihu začal zabývat okultismem. Jeho příspěvek na Twitteru a parodující video na YouTube, ve kterých se vysmál rituálu vymítání ďábla na italském venkově, vyvolaly zuřivou bouři nevole a nenávisti. Za pár dní se na jeho YouTube kanálu objevilo nové video, 36 vteřin hrůzných záběrů. Jack však opakovaně tvrdil, že ho nenatočil…

Nikdo nevěděl, co se dělo v následujících dnech. Kniha, sestavená ze záznamů nalezených po jeho smrti, odhaluje mrazivé podrobnosti o posledních hodinách Jacka Sparkse.

Autor: Jason Arnopp

Původní název: The Last Days of Jack Sparks

Nakladatelství:  Knihy Dobrovský - Fobos

Žánr: thriller/horor

Rok vydání: 2018 (originál – 2016)

Počet stran: 408

Série: není

Edice: Fobos

Překlad: Blažena Kukulišová

nový web v přípravě

https://www.nasenakladatelstvi.cz/

Očekávání:

Pravdou je, že teď mám spíše období nečtení. A když už, tak romantika, neb mi stávkuje mozek. Tady mě však při výběru z možností zaujal thriller lomeno horor, tak jsem se upřímně obávala, jak se s tím poperu a navíc v termínu. S těmi nejsem kamarád vůbec, ale jak jsem řekla už na samém začátku článku – nebát se změn a jdeme na to!

Skutečnost:

Na úvod si představíme Edici Fobos, ať víme, s kým máme tu čest. A také proto, že je to jednoduše slušnost:

Značka FOBOS je domovem fanoušků dobrodružné literatury, sci-fi, fantasy a hororu. Vybírá ty nejzajímavější tituly pro zkušené a nadšené čtenáře, kteří ví co je dobré! Hrdina se probouzí ve světě po jaderné katastrofě? Pro nás denní chleba. Hordy zombie se valí na poslední výspu lidstva? Žádný problém. Výprava na opačný konec vesmíru? Tomu říkáme víkend! Staňte se členem naší družiny a objevujte nekonečné možnosti knížek vycházejících ve stínu měsíce FOBOS (zdroj výše u bodu Nakladatelství)

Jako další se zamyslíme nad jednou věcí – zní vám to vše až moc skutečně? Mluvím o anotaci, aby bylo jasno. Běhá mi mráz po zádech a rozeběhl se ještě víc, když jsem narazila na jistou skutečnost – webovky uvedené v knize skutečně existují!

 „…Než na schody přenesu celou svou váhu, nejdřív každý otestuju jednou nohou. Což se zdá být moudré, ale stejně mi to nepomůže. V polovině cesty dolů se moje pravé chodidlo proboří a narazí na něco ostrého, co se mi zabodne do svalu. Zlomím se v pase, lapám po dechu, slintám jako pes. Postavím se vratce na jednu nohu a vydloubnu z druhé připínáček s mokrou špičkou…“

A teď konkrétněji aneb jak šel čas stránku za stránkou:

40… první dojmy? Námět sám o sobě zní luxusně už do začátku. Sametový obal na dotek? Miluju! Vadí mi delší kapitoly – budu se opakovat, ale Chris Carter mě neskutečně rozmazluje a hýčká, takže nemá v tomto směru zatím konkurenci. Děj je zajímavý, bez debaty, jen se perou s uspávačem hadů. Cože? Tak jsme říkali na vysoké profesorovi, který už po deseti minutách neměl ničí pozornost. Jeho hlas krutě uspával a mě stejně tak uspává autor.

84… rozhodně se posouváme. Narůstá nutkání zapnout internet a jít se optat strýčka Googla. Nedá mi to. Svrbí mě prsty. Všechno to zní až moc reálně. Skutečně se to stalo nebo nás pan spisovatel vodí za nos? Tipuju, že vodí za nos, ale ten nápad je neskutečně geniální!

„…Položí mi ukazováček přes rty. Prst se zlomeným nehtem, mokrý od krve. Do nosu mě praští její dech jako zkažený uzenáč. „Proběhlo to dobře, Jacku, že jo? Fakt se mi líbí říkat všechny ty biblické nesmysly, co chtějí faráři slyšet.“

Netuším, jestli se mi chystá prozradit, v čem je vtip…“

148… pomaloučku, polehoučku se vám děj a atmosféra dostává pod kůži. Nejsem fanda pomalých rozjezdů, ale nic není ztraceno. Říkáte si, jak vás kniha nudí a uspává a pak zalezete pod peřinu, všude tma, ticho a vy myslíte na duchy a bojíte se každého, byť neexistujícího, zavlnění vzduchu!

224… oceňuji rozšíření děje o dopisy, zápisky, poznámky a další detaily, které dodávají hloubku, realističnost, další rozměr a nový pohled. Pořád si říkám: Kdy už to přijde? Kdy to začne být horor? Zatím je to spíš slabý odvar thrilleru. Pokud vás školil Stephen King, tak se zatím budete trošku nudit, nicméně zajímavá kniha je a ne, že ne.

274… rotují mě ty výkyvy – pár stránek hltám jako blázen celá napjatá a pak se nudím, že skoro spím. Tak je něco špatně se mnou nebo s panem autorem? Toť otázka.

„…“Signore! Prosím, co to děláte? Chovejte se uctivě.“

Di Stefano je pořádně vzteklý. Jako osmdesátník má v životě spoustu důvodů k hněvu, počínaje úpadkem světové morálky a konče nutností tlačit při močení. Přihoďte vatikánskou zátěž poctivého zápalu a máte chlápka zralého na mrtvici…“

346… mám jen jedno slovo… Páni! Nebo hovorově/neslušně… Ty vole, to mě podrž! Proč to takhle rozjeté a se spádem nebylo alespoň od té sté stránky? Neřád jeden! Tím mám na mysli spisovatele. Chápu, že si to nejzajímavější šetří na závěr. Je to vcelku logické, ale mást mě tím, že se nudím, nudím, sem tam mě rozechvěje, aby se jakoby neřeklo a ke konci se do toho opře? To se nedělá!

A je na čase udělat shrnutí. Snažila jsem se psát bez spoilerů a také víte, kdo sem chodíte pravidelněji, že nerozebírám děj konkrétně – nemám to ráda. Jaké recenze oceňujete vy? Styl alá čtenářský deník včetně charakteristik postav nebo názor čtenáře s tím, že zmíní jak pozitiva, tak negativa?

Zpět k Jacku Sparksovi. Vidím to na tři a půl. Rozhodně je to lepší průměr. Nejsem zklamaná, spíš rozladěná. Jason Arnopp asi nebude můj favorit. Vadí mi výkyvy. Chvíli jsem úplně hotová a nemůžu se dočkat dalšího odstavce a pak se třikrát vracím k jednomu, protože se tak nudím, že se mi myšlenky rozutečou po pokoji. Rozhodně mi udělal radost jednou věcí. Doteď nejsem schopná říct, jestli je to fikce nebo se děj zakládá na pravdě. A to mě rotuje! Jsem zvědavá!

Pro milovníky duchařských příběhů/thrillerů/hororů ideální kniha. Napínavá, tajemná, s pár zvraty, které překvapí. Pro trochu otrlejší a v daném žánru zběhlejší je to přesně ten trošku lepší průměr. Dočtu a pár dní mi to vrtá v hlavě. Bavila jsem se, bála, byla zvědavá. Jenže autor se má ještě docela dost co učit od mistrů a já mu rozhodně fandím, protože nakročeno má vskutku skvěle!

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku a těším se na případnou další spolupráci ;-)