pátek 7. června 2019

knihovna - G. Bailly: Upřímnou soustrast

Že by špetka černého humoru?



Přemýšlím, kdy naposledy jsme tu měli něco humorného. Top trojka žánrů je v poslední době: Thriller. Detektivka. Erotika… a sem tam to proložíme. A dnes to obměníme černým humorem. I když řeknu vám, umím si to načasovat. V době, kdy mi maminka umírala na rakovinu, jsem četla Zelenou míli od Kinga a teď, když je babi ve špitále a její osud je dost na vlásku… tak sáhnu po tomhle? Jsem normální? To si necháme na dlouhé zimní večery a podíváme se na zoubek knize.

PS: jak se vám líbí „vyletněný“ design blogu?

zdroj obrázku klik


Očekávání:


Humor! Smích! Odbourání! Tragikomično… absurdní situace… kratší kapitoly… zábava.

Skutečnost:

Během pohřbů se může stát spousta nepředvídatelných věcí. Zvonící telefon je běžný, ale co takhle obří stavební jeřáb při ukládání rakve nadměrného nebožtíka nebo náhlé výkřiky z otevřeného hrobu? I zkušený funebrák často kroutí hlavou nad neuvěřitelnými reakcemi a chováním pozůstalých, kteří jsou bezradní, rozhazovační, někdy dokonce i agresivnícelá anotace klik sem.

Na úvod – u Prokurátora jsem se pozastavovala nad složením národností autorů v mé knihovničce – dnes přidáváme Francii!

Oceňuji skutečně krátké kapitoly a navíc mi učarovala obálka a potisk desek. Říká se tomu desky? Heršvec, zase to vedro! (Na něco své inteligenční nedostatky prostě svést musím :D)

Je tu někdo, kdo miluje Francii a potažmo Francouze? Prosím vás, jsem divná já nebo jejich smysl pro humor? Chápu, že ten anglický je suchý a takový hodně… svůj. Ovšem francouzský mu nezůstává nic dlužen. Buď je to vážně nevhodným načasováním, nebo jsem zvrácená až moc. Vůbec jsem se nebavila. Až na pár světlých výjimek, kdy jsem se alespoň pousmála, a jeden opravdový smích hned v úvodu, viz následující citace… nic. Nula. Prd. Houbelec. Nuda!

„…A pak tu je Upřímná soustrast, knížka, která vám vysvětlí, co se stane s vším tělem, až vám dojde šťáva, až už nebudete moct nic číst. Ani se o nic starat nebo pracovat, odpočívat, milovat, smát se, ani plakat…“

Netvrdím však, že je kniha zlá. Ne. I přes absenci humoru, který by mne dokázal rozesmát, se najde celá řada originálních a netradičních zážitků, které nám autor zprostředkoval svým vyprávěním. Možnost nakouknout pod pokličku práce v pohřebnictví, která je opředená nejedním tajemstvím a možná i stigmaty… krásná možnost a já jsem za ni vděčná. Je to zase něco jiného, co otevírá obzory a přináší přidanou hodnotu.

A za to si kniha zaslouží krásných tři a půl čehokoli, co udělujete – hvězdičky, kachničky, puntíky, fajfky, rakvičky, hovínka, srdíčka… fantazii se meze nekladou! Hej, začnu udělovat hovínka! To je nápad, no ne?!

„…V pohřebním ústavu máme na stolech takový zvláštní předmět. Obvykle je plastový, případně kovový s gumovými součástkami. Je také velmi důmyslně sestrojený. Říkáme mu telefon. Nejvíce fascinující na něm je sluchátko. Když ho totiž přiložíte k uchu, z druhé strany jsou slyšet hlasy. Ty hlasy ale někdy vyprávějí úplné nesmysly…“

Vzato kolem a kolem Upřímnou soustrast není kniha, ke které si sednete a přečtete ji na jeden zátah. Budete od ní odcházet k jiným. Délkou kapitol se pro opravdové fajnšmekry hodí třeba na toaletu, čímž knihu nechci nijak shodit. Nebo do vany! Na přestávku ve škole či obědovou pauzu v práci. Děj na sebe u jednotlivých částí nenavazuje. Hrdinové jsou různí, stejně jako podstata a možná i poselství jednotlivých kousků. Za tu pestrost, otevřenost a originalitu tleskám a ani v nejmenším nelituji, že to není na plný počet. Těstoviny s masovou konzervou a kečupem taky nejsou na michelinskou hvězdu a jak si na nich pokaždé pošmáknu. I kdyby jen z nostalgie!


Autor: Guillaume Bailly
Původní název:  Mes Sincéres Condoléances
Nakladatelství:  Knihy Dobrovský
Žánr: humor
Rok vydání: 2019 (originál – 2018)
Počet stran: 320
Série: není
Edice: Kontrast
Překlad: Markéta Stammová

4 komentáře:

  1. Hele, vytloukat klín klínem je cajk. Jinak by se z toho člověk zcvoknul.

    Říká se tomu desky, koukla jsem se na Wiki. Díky tobě teď vím, že kniha se neskládá jen z desek, záložky a papírů, ale z asi dalších třiceti částí :D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A že to není až tak neobvyklý postup? :D Jsem ráda, že v tom nejsem sama - totiž to by mě ani nenapadlo - lidi řeší i mnohem horší a závažnější věci!


      Tý vado - hele, sleduješ, jak si díky mně nejen obohacuješ slovní zásobu, ale ještě navíc rozšiřuješ obzory? To si musím vyhledat taky, jinak neusnu! :D ♥

      Smazat
  2. Sleduju, za chvíli mi ta hlava praskne, jak už se do ní nic nevejde :D.

    OdpovědětSmazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)