knihovna - V. Keeland a P. Ward: Drzý bastard

 Už mi začíná hrabat...

Aneb měla bych si od erotiky dál menší pauzu, neboť mi začíná lézt na nervy. Raději nebudu komentovat obal. Mám totiž pocit, že jsou čím dál horší. Já na ty svalovce vážně nejsem. Asi už stárnu, takže se pojďme podívat, zda na tento žánr dočasně zanevřu či nikoli…

Byl to někdo, kdo patřil do mých nejdivočejších fantazií, a ne na odpočívadlo kdesi uprostřed Nebrasky. Když se mi porouchalo auto, uzavřeli jsme společnou dohodu. Cestovali jsme spolu, přespávali v hotelech, odolávali sexuálnímu napětí a podnikali neplánované zajížďky. Strašně jsem ho chtěla, Chance se však držel zpátky. Cítila jsem, že i on po mně touží, ale něco ho brzdilo. Všechno dobré jednou končí, že? Až na to, že takový konec jsem v žádném případě nečekala.

Kdybych začínala emotikonem, asi by tu právě strašil žlutý ksichtík, který se právě usilovně drbe na hlavě. S každým přečteným řádkem jsem si připadala čím dál otrávenější a znuděnější. S myšlenkou, že ani osvědčené duo autorek mě nevytáhne z letargie, jsem byla odhodlaná knihu odložit na chvíli k ledu. Vyhýbala jsem se jí dva dny, než jsem se rozhoupala a dala Chancovi druhou šanci…

„…„Je vidět, že mě neznáš. Protože u mě v pohodě znamená prostě v pohodě.“

Ignoroval mě a pokračoval ve své analýze. „A rychlost odpovědi je přímo úměrná nasranosti dotyčné.“ Napil se kávy a dodal: „A tvoje jsem v pohodě přišlo zatraceně rychle.“…“

Upřímně – Chance si ji zasloužil. Kdo mě neskutečně prudil, to byla Aubrey! První polovina knihy byla z jejího pohledu a nebudu lhát, stála za starou bačkoru. I když autorky zkusily trochu jinou zápletku, stále jsme si připadala zpruzená a otrávená. A ani Esmeralda mi náladu nezvedala. Jakmile přešel pohled na pánskou stranu hřiště, začalo se blýskat na lepší časy. To by ovšem hlavní ženská hrdinka nesměla dál prudit.

 Neustále jsem si přála, aby se klasický HEA (Happily Ever After = Šťastně až navěky) v tomto případě skutečně nekonal! Špatně se vysvětluje bez spoilerů, ale dobře víte, že se jim snažím vyhnout, seč to jen jde. Čili dobře… Chlap mě bavil, fandila jsem mu a si 3x jsem ho chtěla nakopat za jeho až štěněčí oddanost a vytrvalost. Dáma mě pro změnu točila do vývrtky a rozčilovala mě, seč jí síly stačily.

„…„Musím postupovat opatrně. Nechci to posrat.“

„Jenže je určitý rozdíl mezi opatrným postupem a zbabělostí. Jak dlouho tady chceš ještě tábořit? Je na čase, aby ses tomu postavil. Lepší hroznej konec než hrůza bez konce, člověče.“…“

Závěrečné hodnocení je tedy někde na rozhraní trojky a čtyřky. Vzejde nám z toho tím pádem lepší průměr – tři a půl. Nemůžu dát víc. Na zadek jsem si nesedla a přestože jsem se druhou polovinu knihy bavila a čtení si podstatně více užívala, mám pocit, že potřebuji a chci víc. Napětí, drama, emoce, humor, erotika jako jediná byla na výbornou, té nemám co vytknout. Jen ta omáčka. Ach jo, sůl, chce to sůl!

Autor:  Vi Keeland, Penelope Ward

Nakladatelství:  Baronet (web)

Žánr: erotický

Rok vydání: 2020 (rok vydání originálu 2015)

Počet stran: 312, ebook ve formátu epub  262

Série: není

Překlad:  Ivana Dresia

Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji Zuzance a eshopu Palmknihy.cz - má první a zároveň nejdéle trvající spolupráce – snad k oboustranné spokojenosti!