Máte právo 1

Držet hubu a krok! Aby to však nebylo jen kruté, dopřejeme našemu hlavnímu hrdinovi i právo na panáka po dlouhém dni.

POZOR: nečtěte dál, pokud jste nezačali úterním úvodem! :)

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.

(banner vytvořen za pomoci ChibiMaker)

1. Máte právo držet hubu a krok + na panáka po dlouhém dni aneb první den v nové práci

Promýšlení plánu ohledně získání přízně jeho advokátky šlo na chvíli stranou. Byl doma, konečně doma. Chtěl si dát dlouhou koupel a potom usnout ve své vlastní měkké posteli. Vzhledem k tomu, že Narcissa se nenamáhala přijít ani k soudu, nepochyboval, že ji bude sdílet sám. Ostatně oddělené ložnice měli již od začátku svého svazku. Nevadí, zařídí se podle toho.

"Cory ti připravil večeři, matka je na nějakém večírku u jedné ze svých přítelkyň, pokud bys cokoli potřeboval, Cory ví, kde mne najít," přerušil jeho myšlenky Draco.

"Výborně," chvíli uvažoval, zda by neměl synovi poděkovat. Nakonec ovšem usoudil, že Azkaban ho sice změnil, nikoli však do morku kostí, takže určitě nezměkl. Postarat se o otce je povinnost každého syna. Překvapilo ho to, o tom žádná, ale nemínil se uchylovat k obyčejným teatrálním gestům, kterými nemrhal ani před tím vším.

"Vítej doma, otče," pousmál se Draco a odešel. Už na Manoru nebydlel. S Astorií měl menší apartmá v Londýně. A i kdyby tu ještě bydlel, stejně by vyklidil pole. Nepochyboval, že po matčině návratu tu bude velice dusno. U toho asistovat opravdu nemusel.

Lucius se posadil ke stolu a jako první se napil vína. Na lačný žaludek to nebylo ideální, jenže neodolal. Pečené vepřové vonělo skvěle. Popravdě, po takové době bez domácího jídla by mu vonělo skvostně i to nejobyčejnější jídlo. O tuto informaci se však nezamýšlel s nikým dělit. Sotva odložil příbor, vešla jeho žena.

"Vidím, že jsi zpět," pronesla s notnou dávkou opovržení.

"Copak, doufalas, že prohraju?" odhodil na stůl ubrousek a pomalu vstal.

"Možná, ale nevadí, na mém názoru to nic nemění," měřila si ho pohledem. Zřejmě zkoumala, jak moc se změnila jeho vizáž. Byl hubenější, bledší, vlasy nutně potřebovaly odpovídající péči, oči vyhaslé a ty ruce, tak hrubé a zašlé. Narcissa se odporem ošila.

"Na jakém názoru?" tázal se klidně.

"Chci se rozvést," řekla a čekala na jeho reakci. Zřejmě počítala s výbuchem, který se nečekaně nekonal. Kdyby u toho soudu byla bývala byla, pak by věděla, proč tomu tak je. Lucius, i kdyby nakrásně chtěl, a že netoužil po ničem jiném, nemohl proti své zatím ještě manželce použít žádnou kletbu ani útočné kouzlo. A Malfoyové nebudou dobrovolně ničit svůj majetek, ani vlastní choť neuhodí rukou. Tak to prostě bylo.

"Výborně," prohlásil a o Narcissu se pokoušely mdloby.

"Ty souhlasíš?" nedokázala zabránit bezprostřednímu projevu šoku.

"Samozřejmě mám několik podmínek," smázl jí pomyslný úsměv z tváře.

"Poslouchám," vyzvala ho odměřeně.

"Zůstávám na Manoru, ty dostaneš slušné odstupné a nechám ti jednu nebo dvě z nemovitostí, které si sama vybereš. Vrátíš se ke svému dívčímu jménu - to pro případ, že bych se znovu oženil. Dáš mému právnímu zástupci ke schválení seznam věcí, které si odsud budeš chtít odnést. Nepůjde s tebou žádný z našich skřítků. A v neposlední řadě se zavážeš Neporušitelným slibem že za žádných okolností nebudeš mluvit o ničem, co by se týkalo mé osoby," uzavřel svůj výčet.

"Dáš mi nějakou lhůtu na rozmyšlenou?" polkla. Některé body se jí nezamlouvaly.

"Pět… minut," neodolal možnosti ji vytočit.

"To není mnoho," pokusila se vznést námitku.

"Tys neotálela s oznámením touhy ukončit naše manželství a já nevidím důvod ti nevyjít vstříc. Uzavřeme tuto záležitost tady a teď," byl na koni a náležitě si to užíval.

"Přijímám," řekla stroze. Trochu tím Luciusovi pokazila radost, neboť čekal nějaké dohadování, ale co se dalo dělat.

"Dobrá, můj advokát ti sdělí datum schůzky," oznámila a odešla.

Jednoduché, stručné, strohé a chladné jako celý jejich vztah. Původně chtěl zamířit po jídle rovnou do koupelny, ale vzhledem k událostem to vzal přes pracovnu. Sepsal pergamen pro rodinného právního zástupce Malfoyů, a druhý pro jeden velice diskrétní a mezi čistokrevnými kouzelníky vyhlášený eskortní servis. Byl muž a jako takový měl své potřeby. A teď konečně ta vana.

*****************

Strávil víkend mezi koupelnou a ložnicí s krásnou černovláskou. V pondělí ráno bylo třeba vrátit se do reality a přejít od příjemného k nepříjemnému. Čekala ho přemoudřelá slečna Grangerová.

"Dobrý den, posaďte se, kávu?" vychrlila na něj horlivě hned, jak vešel.

"Jak pro koho, černou bez cukru, bez mléka," nezůstal pozadu.

"Anne, jednu černou kávu bez mléka a bez cukru," zavolala Hermiona na svou asistentku.

"Předpokládám, že si přejete přejít rovnou k věci," řekla trochu nervózně.

"Předpokládáte správně," potvrdil.

"Dobrá tedy, seznam povolených kouzel je tady, stejně jako vaše hůlka," podala mu černou, dlouhou, sametem potaženou, krabičku a zapečetěný pergamen. "Dále mám pro vás na výběr ze dvou různých zaměstnání, a sice obchod s mudlovským spodním prádlem Bílá krajka a úklidová služba Expres," četla a koutkem oka sledovala jeho reakci.

"No," víc ze sebe nedostal. Výběr byl skutečně skvostný. To bez diskuse. Jedno lepší jak druhé. Rozhodl se proto bez delšího váhání pro menší zlo. "Bílá krajka, pokud tam nemáte schovanou jinou variantu," odpověděl po chvíli mlčení.

"Perfektní, je domluveno, že začnete již dnes," pousmála se a Luciuse napadlo, že jí to jednou všechno pořádně spočítá.

"Doprovodíte mne?" zeptal se neutrálně, i když se mu na jazyk drala naprosto odlišná prohlášení nejen na její adresu.

"Samozřejmě," prohlásila a zvedla se k odchodu. "Obchod je hned na konci vedlejší ulice, takže se ani nemusíme přemisťovat." Lucius to nijak nekomentoval, šel vedle ní a doufal, že celá věc nebude horší, než jeho pobyt v Azkabanu. V následujících hodinách měl ovšem možnost přesvědčit se, nakolik byla jeho očekávání splněna či překonána.

Už když se ocitl před inkriminovaným obchodem, uvědomil si, že tohle bude bolet. Nejen jeho, ale i první osobu, která mu přijde do rány. Hermiona mu představila menší, silnější, starší ženu, která měla být majitelkou a zároveň šéfovou obchodu s dámským spodním prádlem Bílá krajka. Dáma si Luciuse měřila velice překvapeným a taktéž - Lucius se modlil k Salazarovi, aby se jeho domněnka nikdy nepotvrdila - chlípným pohledem. Dle toho, co mu Hermiona řekla cestou, byla Lizbeth (tak se ona dáma prý jmenovala) vdovou po bystrozorovi, a aby nepřišla o svůj obchod v době nějaké mudlovské finanční krize, přistoupila na nabídku ministerstva zaměstnávat propuštěné vězně v podmínce. V současné době bude mít na starosti výlučně Luciuse. Zřejmě, aby mohl náležitě litovat svých činů.

"Jste v těch nejlepších rukách," culila se Hermiona, "uvidíme se za čtrnáct dní. Na shledanou," rozloučila se a ani nečekala na odpověď.

"Co byste řekl tomu, že se rovnou pustíme do práce?" nadšeně spustila madam. "Dnes jsem nechala zavřeno, abychom měli dostatek času na vaše zasvěcení." Lucius sevřel svou vycházkovou hůl a vydýchával nutkání vytáhnout hůlku a dámu rozmáznout o protější zeď. Kývl hlavou na znamení souhlasu.

"Tady jsem vám připravila ukázku našeho základního sortimentu," ukázala na prodejní pult, na kterém leželo bezpočet spodních kalhotek, podprsenek, punčoch, košilek a dalších zhovadilostí, jež měly pro Luciuse jeden jediný význam - vždy překážely! Byl ochoten akceptovat jediné dámské spodní prádlo, a sice to, které leželo na zemi, protože je právě svlékl z té či oné dámy.

"Nemusíte se bát, naše zákaznice většinou přesně vědí, pro co si jdou. Sem tam se ale může stát, že přijde nějaký muž koupit dárek a potřebuje poradit. Toto jsou klasické kalhotky, pak tu máme francouzské, brazilské, šortkové, stahující, bokové, bikiny, tanga a string," předkládala mu jednotlivé kousky. "Pokud nebudete vědět, stačí na mne zavolat nebo se podívat pod pult, je tu menší taháček," uculila se. Lucius polkl a bez komentáře čekal na další instruktáž - tentokrát z oblasti podprsenek.

"Takto vypadá podprsenka Push-Up, tady máme takzvanou bardotku, korzetovou, sportovní, neviditelnou, samodržící a pro kojící matky," zářila spokojeností, když se prohrabovala různorodými materiály a krajkami. 

"U punčoch už je těch informací podstatně méně. Nabízíme tři druhy, a to samodržící se silikonovými pásky, punčošky vhodné do podvazkových pásů a punčochové kalhoty. Liší se silou, která se označuje zkratkou DEN - čím vyšší číslo, tím méně průhledné jsou. Myslím, že to by vám pro začátek mohlo stačit. Otvíráme zítra v půl deváté, pokud smím doporučit, obujte si pohodlné boty, budete celý den na nohou. Výběr oblečení ponechám na vás, předpokládám, že nepřijdete v teplákách, přece jen, je třeba reprezentovat a udělat dobrý dojem."

"Samozřejmě," bylo jediné slovo, které za celou dobu pronesl. S hrůzou zjistil, že už tu tvrdne skoro tři hodiny. Majitelka mu zamávala na rozloučenou, zamkla obchod a těšila se na další den. Lucius se přemístil na Manor, nalil si sklenku skotské, obrátil ji do sebe na ex a s druhou odešel do koupelny. Ponořil se do vany, zavřel oči a snažil se zasunout vzpomínky na uplynulý den co nejhlouběji.