Petr Kolečko - Žena za pultem 2.
Letošní divadelní sezóna je trochu chudšího rázu. Buď dávají věci, které nás neoslovily, nebo jsme je už viděli, případně se to nehodí datumově. Holt není každý den posvícení a musíme to brát tak, jak to je. Čili dnes jsem tu s recenzí na představení, které se mělo konat v listopadu. Bohužel kvůli nemoci pana Kaisera bylo přeloženo. V diáři se mi nepodařilo dohledat přesné datum a nemůžu si vzpomenout ☺
(zdroj obrázku: http://www.kulturniportal.cz/fotky/1156/1.jpg)
Režie: David Drábek
Premiéra: 23.9.2014
Navštíveno: únor (asi, jsem sklerotik a nikde jsem si to nepoznamenala) 2015 v DK Metropol České Budějovice
Délka představení: 120 minut
Hrají: Jiří Lábus, Oldřich Kaiser
Anotace ze stránek Divadla Kalich:
Je volební víkend. Jiřina, prodavačka v malém koloniálu,
věří, že to konečně dopadne a komunisté vyhrají. Již dlouho se učí, jak se
řeknou čínsky rohlíky a vlašák, protože chce stačit čínským obchodníkům, kteří
přijdou, až se rozjede obchod s východem. Číňané nezklamou, ti nejsou jako
Rusové. Tentokrát to všechno vyjde a její syn Kája udělá hereckou kariéru, bude
novým Vladimírem Brabcem. Hanka, která nakupuje u Jiřiny makrobiotickou stravu,
se jí vysmívá. Komunisti nikdy nevyhrají a Jiřina je bláhová. Ale není náhodou
naivní spíš Hanka, když věří, že s ní její stokilový muž Pepa drží dietu…?
Jiří Lábus a Oldřich Kaiser ve
čtyřech rolích v režii Davida Drábka v komedii Petra Kolečka,
která je tak šílená, že to možná jednou může být pravda!
Vendi, recenzent amatér, z první řady:
Máte také v hlavě seznam herců (či jiných celebrit), které chcete "potkat" osobně? Já ano. A i to je jedno z kritérií, podle něhož vybírám představení a zvažuji, zda jít či nejít. Jsou lidé, kteří mě osloví a jiní naopak ne. Třeba na Maroše Kramára a Simonu Stašovou bych šla okamžitě. Takový Lukáš Vaculík mě nechává naprosto chladnou, protože je nemastný neslaný.
Dvojka Kaiser Lábus jsou... něco, na čem jsem vyrostla. Jako menší mě bavil pořad Možná přijde i kouzelník. Humor této dvojice mi byl vždy blízký a možnost vidět tyhle dva blázny na vlastní oči se nedala prošvihnout.
Pánové nám od mých dívčích let notně zestárli a sešli. Ale to i já. Představení jsem si užila. Nejsem odborník, ani kritik z povolání, takže nepoznám, co je moc, co se hodilo, co tam nepatřilo. Pro mě je směrodatné, s jakým pocitem z divadla odcházím. A tady? Se smíchem, špetkou nostalgie a naprosto spokojená. Znovu bych na to nemusela, i když je zajímavé zažívat odbourání herců či malý výpadek přetočený v humornou vsuvku.
Závěrem pár hlášek:
Pepa: Tvoje generace přece umí s počítačem.
Kája: Moje generace jo, ale já ne!
***
Hanka: My máme problémy s komunikací. Když na tebe mluvím, tak neposloucháš. A když mluvíš ty, mám dojem, že jsi dement!
***
Hanka: Klobása v blitkách počká, národ se sračkách ne!
***
odkaz na recenze dalších diváků, pro srovnání ☺
Myslím, že tohle představení u nás bylo koncem minulého roku, ale nějak mě to minulo, já byla natěšená na Duška a jeho Čtyři dohody :-).
OdpovědětVymazatI Nadin Duška chválila, jaké to bylo? U nás ještě nebyl, ale kdyby ano, tak abych vědíl, zda se na něj chystat či nikoli ;-)
Vymazat