The Blacklist - Plán - díl 9.

Neděle je tu a na jih přichází bouřka. To vás asi úplně nezajímá, takže zpět k tématu! Předposlední kapitolka je tady! Co má Madeline za lubem a jak to ustojí Lizzie? Nechá to Red jen tak?

PS: dejte mi v komentářích vědět, zda byste chtěli po skončení Plánu další Lizzington nebo kousek z fandomu Harry Potter. Rozpracované mám oboje, tak abych věděla, na čem víc zapracovat. Případně se nebojte napsat či navrhnout, co by vás lákalo číst. Kam Reda poslat, proti komu ho postavit, víc romantiky, méně akce, delší kapitolky, jednorázovky, jiná párování a podobně ;-)

Párování: Lizzington = Red/Lizzie

Betace: Wixie (které tímto děkuji)

Rating: není

Počet kapitol: 10 (9 787 slov)

Shrnutí: Kde končí nenávist a začíná láska? Jak snadné je překročit tuto hranici, a jde-li to tam, dá se i zpět? Aneb Elizabeth má plán, ale sejít z cesty je snazší, než si bude kdy ochotná přiznat.

Prohlášení: Povídka vychází z událostí do osmého dílu druhé řady. Nebere v úvahu žádné skutečnosti ani teorie, které budou rozvíjeny v dílech dalších. Všechny postavy, které k datu 28.12.2014 figurovali v seriálu The Blacklist stanice NBC, náleží jejich tvůrcům. Všechny přidané jsou smyšlené. Fan fikce nevznikla za účelem zisku. Píšu pro sebe, pro své čtenářky a pro zábavu.

V povídce se mohou objevit anglické výrazy nebo i celé věty, protože někdy je prostě originál lepší, výstižnější a vzhledem k předloze by překlad všechno zabil.

*** 9. ...REDDINGTON MĚNÍ část druhá... ***

Elizabeth těkala pohledem z Raymonda na Madeline a snažila se zhodnotit situaci. Nevypadala nijak růžově. Jeden hromotluk svazoval Samar ruce izolepou a druhý kopl Lizzie pod koleno, aby ji přinutil pokleknout.

„Madeline, tohle nebude potřeba,“ zaměřil se Red na blondýnu.

„Právě naopak, drahý, teprve teď mám tvou plnou pozornost,“ ušklíbla se Maddie a vzala Elizabeth za bradu. „Vážně nechápu, co na ní vidíš. Je úplně tuctová, nevýrazná, ani prsa nemá,“ odstrčila Liz hrubě, ta kvůli tomu ztratila rovnováhu a přistála na zadku. „Ovšem vydržuješ si ji pozoruhodně dlouho,“ pokývala Madeline uznale hlavou a dala svým prohlášením najevo, že si pamatuje první setkání s Elizabeth, kdy se zatím stále neodhalená agentka FBI vydávala za zlodějku. „A vy jste co zač?“ probodla pohledem Samar.

„Křoví,“ usmála se oslovená agentka a vykoledovala si ránu do žaludku od gorily.

„Takže, Raymonde, zopakuji ti svou nabídku. Informace od Hooka za život těchto dvou dam,“ kývla na své poskoky a ti bez zaváhání namířili na Samar s Elizabeth zbraně. Reddington sotva znatelně přikývl na znamení souhlasu. Nemohl jinak. Dembe byl stále v bezvědomí, alespoň si to Red myslel, protože na něj neviděl, a žena jeho života měla u hlavy pistoli.

„Výborně a ani to nebolelo,“ culila se Madeline spokojeně a posunkem dala ochrance příkaz složit zbraně. Oba dva je současně zastrčili do pouzdra u pasu. Jeden hrubě zvedl Elizabeth na nohy a postavil ji vedle Samar. Lizzie do své kolegyně sotva znatelně drcla a přiměla ji, aby se podívala Dembeho směrem. Černoch už byl totiž dávno vzhůru. Situace tedy začínala vypadat o něco méně bezvýchodně. Několik rychle po sobě jdoucích chyb se postaralo o následný vývoj a rozložení sil. Zaprvé ochranka nesebrala Dembemu zbraň, jen ho ranou do hlavy poslali do říše snů. Zadruhé Samar měla svázané ruce vepředu, nikoli za zády. Zatřetí Elizabeth nebyla spoutaná vůbec.

Bylo to buď teď, nebo nikdy. Elizabeth se napřáhla a praštila vší silou loktem do břicha muže za svými zády. Samar toho svého udeřila hlavou do nosu a bleskurychle mu vzala zbraň. Dembe prudce vstal, udělal tři kroky k šokované Madeline, chytil ji pod krkem a na spánek jí přitiskl hlaveň svého revolveru. Gorily okamžitě rezignovaly a zvedly ruce na znamení ústupu. Samar i Elizabeth jim daly želízka, která měly v pouzdře na opascích. Hned vzápětí rozvázala Lizzie Raymonda a v rozporu s vážností situace ho nedočkavě objala. Red ji pevně sevřel v náruči, ale okamžitě ji od sebe jemně odstrčil. Na odškodněnou vtiskl letmý polibek na její čelo a pokynul Dembemu, aby posadil Madeline na židli.

„Jeden špatný pohyb, Maddie, a zbude po tobě jen mastný flek,“ řekl Red chladně a tvrdě. Elizabeth z toho naskočila husí kůže.

„Ty vůbec nerozumíš legraci, Raymonde, stal se z tebe suchar,“ prskla Madeline pohoršeně. 

„Máš štěstí, že bych nikdy neuhodil ženu,“ procedil Ray skrz zuby vážně.

„Opravdu? V Bruselu si se nebránil, když jsem tě o to prosila. Dokonce si matně vzpomínám, že sis to společně se mnou dost užíval,“ přehodila si koketně nohu přes nohu a naprosto ignorovala skutečnost, že jí dost teče do bot.

„Ano, jistě, náš vztah byl plný pozoruhodných dobrodružství, ale to už je dávno minulostí,“ zchladil ji Raymond. „Jestli se mi ještě jednou připleteš do cesty, bude to poslední věc, kterou na tomhle světě uděláš. Vyjádřil jsem se jasně?“

„A to všechno kvůli téhle nicce?“ ušklíbla se Maddie na Elizabeth znechuceně. Reddington se s odpovědí nenamáhal. Místo toho rozebral obě zbraně protivníků na prvočinitele a vyhodil díly z okna.

„Až po vás, dámy,“ ukázal na dveře a pokynul Samar s Lizzie, aby vyšly ven. On společně s Dembem je následovali.

„Dá nám pokoj?“ zeptala se Lizzie nedočkavě, když ji Red dohnal a šel vedle ní ven z budovy.

„Ne,“ řekl naprosto samozřejmě. Chytil Elizabeth za předloktí, aby ji zastavil. „Lizzie, teď mě dobře poslouchej, protože stojíme na životně důležité křižovatce. Lidé jako Madeline a jí podobní nám nikdy nedají pokoj. Vždy najdou způsob, jak využít toho, co k sobě navzájem cítíme, aby nám ublížili nebo aby získali cokoli, co si myslí, že mám a jim by se to zrovna mohlo hodit. Nechci o tebe přijít, ani tě nechci vystavit nebezpečí, které je v mé práci nevyhnutelné,“ pohladil ji jemně po tváři.

„Chceš to ukončit? To ne!“ bránila se vyděšeně, když vydedukovala, že se s ní chce právě rozejít.

„Ale ne, blázínku,“ přitáhl si ji do náruče, aby ji uklidnil. „Přišla chvíle, kdy si musíš vybrat, a já slibuji, že budu tvé rozhodnutí respektovat,“ položil své čelo na její a zhluboka se nadechl. „My dva nebo FBI, obojí začíná být poněkud nebezpečné.“

Elizabeth zavřela oči, položila si dlaně na Raymondovu hruď a snažila se zklidnit. Měla si zvolit mezi smysluplnou prací a mužem, který byl ochotný složit jí k nohám celý svět. Nabízela se jen jedna jediná možná odpověď a ona přesto váhala. Mohli zachránit tolik lidských životů… „Já…“ nadechla se k odpovědi a po tváři jí stékala slza.