Advent 2016 - U madam Larissy VI.
Šestý sladký dílek. Co napsat víc? Nic a jdeme rovnou na něj, no ne? :)
Betace: Claire
Počet kapitol: 10 různě dlouhých
Rating: Ale kdeže… ne
Párování: Možná, cíleně však nikoli
Shrnutí: Deset krátkých příběhů pro adventní čas roku 2016. Koho byste tipli na jakou sladkost? Čím ta či ona postava ze světa HP hřeší? Všichni se dříve či později zastaví v čajovně U madam Larissy a vy budete u toho. A kde se ona čajovna nachází? To vám neřeknu, stejně by vám to k ničemu nebylo. Kouzelníci to dávno vědí a mudlové? Ti by ji nepoznali, ani kdyby do dveří narazili čelem!
zdroj konvice a hrnečku
zdroj konvice a hrnečku
díl 6. - dýňový cup cake
Ačkoli se madam Larissa snaží být nekritická, milá a nijak
blíže své zákazníky nezkoumat, nesoudit a nehodnotit, občas se stane, že se nad
některými detaily chtě nechtě pozastaví. Například ve chvíli, kdy se žena
stojící před ní výrazně podobá dezertu, který si právě zakoupila, a hodlá ho
následně i sníst.
Snad už všichni jsme slyšeli o tvrzení, že jaký pán, takový
pes. Však koluje i spousta srovnávacích fotografií, které jsou důkazem toho, že
nejde jen o podobnosti v oblasti chování, nýbrž i co do vzhledu. A dnes
dostaneme pádný důkaz o existenci tohoto souladu i při výběru dezertu. Třeba
takový kyselý Malfoy. O co, že bude mít rád právě kyselé (o něm v některém z
následujících dílků adventní povídky)! Nebo posledně zmiňovaný Brumbál a jeho
koláč mnoha protichůdných chutí. Kdo tedy přišel pro dezert dnes a s jakým
odešel?
zdroj obrázku
Začneme koupeným kouskem. Malý, buclatý, oranžový, vláčný,
hebký, jemně voňavý, akorát sladký s jemnou kůrčičkou na povrchu. Podle přání
zákazníka posypaný cukrem, politý citronovou nebo čokoládovou polevou či jen
obyčejnou nadýchanou šlehačkou bez dalších přidružených kouzelnických efektů.
Jsme v čajovně, ne v divadle. I když jahůdky na jednom z koláčků zpívají a
brumlají.
Zrovna jeden takový nadýchaný elegantní bochánek
připravovala madam Larissa do krabičky. I když... elegantní... Měl trochu
pocuchaný vršek. Vyšel šišatě, ale to přece není důvod, aby ho vyhodila.
Zákaznice si přála zrovna ten s bambulkou na vršku. Larissa si po očku
prohlížela dámu před sebou.
Malá a buclaťoučká právě jako ten mini dortíček. I do
oranžova byla, ale určitě ne proto, že by byla z dýně. Však to byl přece člověk
z masa a kostí a ne přerostlý perníček. Kdyby své jemně rozcuchané vlasy neměla
jen šedivé, ale už krásně stařečky bílé, vypadala by doslova jako kopie cup
caku, který jí právě Larissa podávala. Šlehačka všemu dodávala nádhernou
závěrečnou sladkou peřinku. A kdo byla ona dáma, která si cestou z vlakového
nádraží, neboť právě přijela z Bradavic na Vánoce do Londýna, skočila na malý
sladký doping? Dnes vás nebudu trápit hádáním. Nikdo jiný než profesorka
bylinkářství a ředitelka mrzimorské koleje Pomona Prýtová.
Když se člověk může podobat svému zvířátku (což považuji za nepopiratelný fakt, neb má spolužačka chová čivavy a vypadá jako... čivava :D), proč by se nemohli zákazníci podobat svému zákusku, že jo :D.
OdpovědětVymazatJako ano - o podobnosti mazlíčků a páníčků už jsem cosi zaznamenala, leč o podobnosti se zákuskem? Ale tak jo - když můžeme mít na světě každý svého dvojníka (chtěla jsem napsat doutníka a ani nevím proč), tak klidně i zákusek! :D
Vymazat