knihovna - E. Fromm: Mít, nebo být?

Žijeme v době konzumní!

Asi takhle vám to řeknu – nejsem normální a vůbec se to nesnažím skrývat. Nevadí mi vyhledávat i těžší a vážnější témata stejně jako literaturu faktu nebo cokoli odbornějšího. Však také jakýsi… říkejme tomu plán či záměr pro tento rok zněl: Nezamrznout pouze u erotických knih, ale hezky prokládat! A protože posledně proběhlo hříšné dopisování, dnes se pojďme zaměřit na vlastně i něco praktického. Nepřipadáte si často zahlceni věcmi?

Erich Fromm, jehož humanistické knihy již psychologii a filozofii zpřístupnily čtenářům několika generací, zde analyzuje povahu západní společnosti, hledá původ jejích problémů a nabízí alternativu jejího vývoje. Popisuje dva základní způsoby života: Zatímco „mít“ se zabývá získáváním a soutěží, „být“ se zaměřuje na vnitřní spokojenost a harmonii. Naše společnost si cení vlastnictví (majetku, statusu, úspěchu, požitků…), avšak rostoucí ekologické problémy nás nutí ke změně priorit a novému zaměření na sounáležitost se světem, rozvoj tvořivosti, osobní zodpovědnost a svědomí. Fromm své vize nového světa přesvědčivě opírá o učení takových autorit, jako byl Buddha, Ježíš, Mistr Eckhart nebo Albert Schweitzer. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1976, se stala Frommovým nejslavnějším dílem.

Z médií a sociálních sítí se na nás valí jedna reklama za druhou. Máme dokonce i speciální označení pro trubky (pardon, bereme to s nadsázkou, ano), které do nás tlačí zaručené tipy a hity z různých kategorií, a vznešeně si říkají: Influencerky či influenceři, ať nediskriminuji muže. Dle mého soudu by se našla jen hrstička těch, které to dělají s dobrým úmyslem a skutečně se nám pokouší předat nějaké poselství, vše ostatní je obyčejný konzum a nátlak na spotřebitele. Skutečně nemám pocit, že má dcera musí nutně vlastnit značkové hračky, přičemž pořizovací hodnota jedné je klidně i před dva tisíce. Nebo já osmery paletky na oči, přičemž tři jsou si sakra hodně podobné a tak dále… U nás peníze na stromech nerostou, u vás ano?

Lidé si v poslední době neváží maličkostí a doba kovidová to jenom zdůrazňuje. Nebudeme teď rozebírat, kdo co dělá na just a jaká je vlastně mentalita Čechů co do dodržování a občůrávání zákazů. Jde mi spíš o to, že zapomínáme být a děláme velice často jen hamty hamty, abychom posléze zjistili, že nám není lépe, často právě naopak.

Popravdě – je příjemné zjistit, že je to něco, co není znakem výlučně dnešní doby, ale vlastně to tu bylo již dříve a nejspíše bude stále. Takové nikdy nekončící nadčasové dilema a jedinec tančící na hraně mezi oběma, který se snaží najít a udržet vlastní rovnováhu.

Nejde o beletrii, proto počítejte, že na čtení budete potřebovat nějaký čas. Dávkovat si ho, přemýšlet o něm, možná si pár částí zvýraznit a později se k nim vrátit. Něco si založit lepíky… Nepočítejte, že vám kniha dá rozhřešení a řekne: Takhle je to správně, tak to dělej! Ne, najít balanc musíme každý sám v sobě. Je to jako s názory. Taky správně nemáte papouškovat, co vám nabulíkuje okolí, máte si udělat vlastní.

Můžeme si dát názorný příklad. Máme dvě tvrzení:

1. Já mám dům, dvě děti, práci, auto…
2. Jsem zaměstnaný, táta a bydlím na prima místě…

Co vám zní lépe? Co je vám příjemnější vyslovit? Vyjmenovat „majetek“ nebo naopak pojmenovat pocit či stav? Nestává se ze mě ani minimalista, ani ekologický fanatik. Spíš si čím dál častěji uvědomuji, jak mě unavuje a někdy i rozčiluje přístup lidí a naprostá absence respektu k čemukoli nás samotné nevyjímaje. Jsem proto ráda za publikace, které mi pomáhají mít otevřenou mysl, přiblížit se k podstatě problému nebo myšlenky a nehrozí tak, že mi exploduje hlava. Knihu opět hodnotím z pohledu laika, amatérského rádoby psychologa a úplně obyčejného člověka. Nelze, než dát plný počet. Místo dalšího okecávání si dáme Goethovu báseň, která je v knize rovněž zmíněna, a vystihuje hodně. Nakonec, jak už jsem psala jednou -  každý si musíme názor utvořit sami v sobě. Jak na knihu, tak na život.

Co jsem našel

Já sám, tak tiše

se lesem bral,

nic nezamýšlel,

nic nehledal.

A v stínu skrytý

jsem kvítek zhléd,

jak oko zářil,

jak nebe květ.

Já schýb se pro něj,

on šeptem dých.

"Kdybys mne utrh,

já uvad bych!"

A květ jsem vyhráb

i s kořínkem,

nes na zahrádku,

kde doma jsem,

zde v tichou zase

já prsť ho dal.

A ujímá se.

A kvete dál.

Autor: Erich Fromm

Nakladatelství:  Portál (web)

Žánr: odborná (náhled do kategorie)

Rok vydání: 2020 (rok vydán originálu 1976)

Počet stran: 240

Překlad: Jan Lusk

Děkuji mé jmenovkyni (Kačence) za zaslání recenzního výtisku – co kousek, to originál! Knihu můžete aktuálně koupit se slevou za krásných 263,- Kč.

Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, psychoanalytik, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Frankfurtská škola představovala západní neomarxistické filozofické hnutí, jež kritizovalo některé aspekty kapitalistické společnosti. Kulturní psychoanalýza vycházela z Freuda, ale oproti jeho učení zdůrazňovala sociokulturní vlivy ve vývoji člověka. Fromm jakožto Žid v roce 1933 emigroval do Spojených států. Konec života strávil ve Švýcarsku. Mezi jeho nejznámější knihy patří např. Strach ze svobody (Portál, 2015), Umění milovat (Portál, 2016), Anatomie lidské destruktivity (Portál, 2019).