úterý 15. října 2024

Recenze - M. Paytok: Láska, smrt a všechno zlý

Hororová detektivka s mysteriózním nádechem

Je to tady zase. Co? Skupina lidí zavřená z nějakého důvodu na ponurém místě. Už víte? Ano, postupně začnou umírat. Že vám to zní povědomě? Pokouší se o mě skepse a tak se ji budu snažit utlouct. Bichlička Láska, smrt a všechno zlý a se tváří jako celkem vhodný arsenál. A co já vím, třeba nás český autor Martin Paytok překvapí:

PŘIJELI NA POHŘEB. NETUŠILI, ŽE NA SVŮJ VLASTNÍ… Pohřby obvykle bývají smuteční záležitostí. Pro rodinu Havranových ale smrt zatrpklého patriarchy Izajáše znamená spíš úlevu – hlavně v oblasti finančních problémů. Odtažitý stařec během života nastřádal majetek, pro který by byl kdekdo ochotný zabít, a jedinou podmínkou k jeho získání je nutnost strávit noc na odlehlém sídle vysoko v Krkonoších. Na zámek Rabenštejn se proto začnou sjíždět Izajášovi příbuzní z blízkých i dalekých koutů, a nejspíš si dovedete představit, jak hladce taková sešlost probíhá. A to ještě předtím, než padne tma a první z nich nevysvětlitelným (a nevysvětlitelně krvavým) způsobem zemře. A potom další. A další a další.

Martin Paytok vzal tolikrát zopakovanou základní linku a vyšperkoval ji neskutečným způsobem. Ano, dělalo mi potíže se ze začátku pořádně začíst a také zorientovat. Protože co si budeme namlouvat, postav není v Láska, smrt a všechno zlý zrovna málo. Než si zvyknete na jejich jména a kdo patří ke komu, je to krapet divočina a otrava zároveň.

Oproti tomu chaosu s postavami jsem si na první dobrou zamilovala ponuré kulisy, stejně jako propletené a složité rodinné vztahy, mrazivou atmosféru i lehký závan tajemna. Jako poměrně otrlý milovník hororů bych Lásku, smrt a všechno zlý za čistokrevný horor úplně neoznačila, ale šmrncnuté to je a práh strachu máme každý někde jinde. Takže ano – hororová detektivka s mysteriózním nádechem. Z každého rožku trošku a po velmi zvolném rozjezdu je z toho čtivý a napínavý maglajz.

Denda krokem projel zatáčku lemovanou stěnami sněhu sahajícími nad střechu vozu.

„Jak to zvládá?“ zeptal se, aby ho slyšela jenom Laura.

„To víš, byl to těžkej rok. Nejdřív Vlasta, potom táta… Většinou moc nemluví, hodně si čte.“

„A co ty?“

„Já si status mladý vdovy samozřejmě nemůžu vynachválit.“ Denda zakoulel očima. „Měli jste zůstat tady, s rodinou.“

„Zapomněl jsi, že jsme s Vlastou žili na hromádce?“

„To z vás nedělá rodinu o nic míň.“

Laura se ušklíbla. „To je tvůj názor – a jak by ti vysvětlili někteří tví drazí příbuzní, je to názor špatnej.“

Denda se připravoval oponovat, ale z vánice se před nimi vyloupla kovová brána, jejíž jedno křídlo sebou ve vichru mlátilo ze strany na stranu, a on se místo toho musel soustředit na zastavení auta.

Chválím rovněž slovní zásobu, dialogy i charaktery. Někomu může vadit hovorovější mluva některých postav, ale osobně v tom nevidím problém. Sedí to k charakterům i dané situaci a rozhlédněte se, kdo kolem vás mluví ukázkově spisovně? Proč by knihy měly znít vyumělkovaně? Netvrdím, že bych to chtěla číst v každé, ale na druhou stranu to nepočítám jako negativum, když je to zvoleno adekvátně k postavám, ději a příběhu. Tady to nijak nerušilo, a když vám jde o život, asi zrovna dvakrát nepřemýšlíte a mluvíte, jak vám zobák narostl.

Martin Paytok to dokázal vynahradit nápady a plíživým napětím. A tak 376 stran zahučelo až překvapivě rychle a jako bonus se k napětí a mrazení přidal i smích. Ano, našla si chvilka i pro humor. Láska, smrt a všechno zlý je neuvěřitelný mišmaš, který zanechal dojem. Vím, že se k němu vrátím, protože zvolené prostředí je podle mého gusta a táhne mě to k němu zpátky.

Vydalo nakladatelství Mystery Press 26. 2. 2024

Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)