neděle 18. října 2015

Interview se Snapem - díl 15.


Jde do tuhého. Yaxley rozhodně nemá čisté a milé úmysly. Hermiona je ochromená a Severus zřejmě ztratil příčetnost. Jak tohle dopadne? Pro úplnost připomínám, že adventní výzva je stále v platnosti ;-)


párování: Severus Snape/Hermiona Grangerová - Snamionka
počet kapitol: zatím 16 sepsáno, celkem tak 20?
počet slov: bude doplněno, jakmile dokončím ;-)
betace: Wixie 
rating: zatím ne, s největší pravděpodobností bude na jednu nebo dvě kapitolky
shrnutí: Hermiona Grangerová klesla poměrně hluboko. Šlo by to i níž, ale zatím se drží. Jak to dopadne, když se kvůli práci setká se Severusem Snapem, aby nakonec zjistila, že pomoc člověk najde tam, kde ji nejméně čeká? O dalším ani nemluvě...

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.


***část patnáctá***

“Yaxley, vážně mě začínáš trochu štvát,” vzdychl Severus. “Nedával si ve škole pozor? Hlavní složkou lektvaru, který po mě chceš, je panenská krev. Navíc požaduješ, dle šifry, jež mi tady slečna Grangerová přetlumočila, dvojitý účinek, a to znamená, že je postup ještě o něco složitější. Takže ublížit zdroji hlavní přísady by byla dost velká kokotina,” vysvětlil nezvykle klidně. Hermiona v duchu zaúpěla. Vážně právě dal protivníkovi další výhodu do ruky?

“Škoda, že se v Bradavicích neučilo i vyjednávání. Docela by se ti jedna nebo dvě lekce šikly,” úlisně se culil Yaxley. “Není zrovinka dvakrát moudrý svěřit mi, jak moc důležitá tahle prdelka je,” poslal Hermioně vzdušný polibek a roztrhl jí halenku. “Tedy, na pannu má fajnový prádýlko,” hvízdl nad černou saténovou podprsenkou.

“Salazare, ty to vidíš,” vzdychl Severus. “Nejde o to, zda je důležitá pro mě, trotle! Je důležitá pro tvůj lektvar. Panen je v dnešní době kurevský nedostatek, copak ti to nedochází? Když budeš plýtvat její krví nebo se ji pokusíš v zápalu boje znásilnit, dost nám tím oběma ztížíš práci,” objasnil Severus svému protivníkovi a se slovníkem si nedělal starosti. Kdy to tomu dementovi dojde? Tohle nemá smysl, uvázli na mrtvém bodě!

“Nechcete si to vyříkat beze mě?” vyjela na ně oba Hermiona. Měla toho akorát dost. Ruce ji brněly, hýbat s nimi nemohla, hůlka byla v kabátě na zemi, táhlo jí na ňadra a navíc tu před nimi stála v tomhle stavu, což taky nebylo zrovna příjemné.

“Drž hubu a neruš, když se dospělí baví,” vrazil jí Yaxley facku.

“Kroť se!” varoval ho Severus a sevřel ruku v pěst. Hůlku mu Yaxley odmrštil na druhý konec místnosti, takže se mohl spoléhat jen na svůj mrštný jazyk a bystrou mysl, kterou mu momentálně zatemňoval vztek.

“Nebo co? Někdo dámě musí ukázat, kde má místo. Nebo už byla ve tvém pelíšku a nesneseš, že ti ji okukuju?” popíchl Yaxley Snapea a poslal Hermioně vzdušný polibek. 
“Být to ještě za války, už by dávno byla ohnutá o stůl nebo připoutaná v cele. A ty by ses činil, příteli. Neříkej, že ne! Znáš tyhle hry. Byl jsi jejich součástí, užíval sis s námi,” zapátral ve vzpomínkách a Hermioně se udělalo zle. Byla to pravda? Byl Severus něčeho takového schopný? Účastnil se zvěrstev, o kterých tu Yaxley mluví jako o největší zábavě jeho života?

“Yaxley, vydáváš se na cestu, kterou nechceš jít,” varoval ho Severus přísně. Jednotlivá slova cedil skrz zuby a měl co dělat, aby se po tom kreténovi neohnal. Ta tam byla jeho pověstná chladná tvář bez emocí. Zuřil a jen tak tak se držel.

“Vážně nerada ruším tohle vaše přátelské soiré, ale-” doříct to nestihla. Její věznitel, dá-li se tak nazvat, jí vrazil facku s takovou razancí, že druhou ránu chytila o vitrínu s lektvary a pořezala si obličej. S bolestným výkřikem se sesunula na zem.

“Varoval jsem tě, ty bastarde!” prskl Severus a bez ohledu na přítomnost hůlky skočil svému bývalému kolegovi po krku. Yaxley byl… mimo… už od samého začátku. Podcenil vztek svého protivníka a nedokázal pohotově zareagovat. Snape hodil jeho hůlku do plamenů, chytil bývalého Smrtijeda pod krkem a zmáčkl tak silně, jak jen byl schopen.

“Ne!” zaúpěla Hermiona a snažila se vstát. “Nesmíš ho zabít!” zakřičela na Severuse. Neposlouchal. Musela ho zastavit, ale jak? Ruce… zkuste se zvednout ze země, když vás ruce neposlouchají, hlava třeští a po tváři vám ztéká krev, o palčivé bolesti ani nemluvě. Vrávoravě překonala vzdálenost, která ji dělila od Severuse a vrazila do něj, aby přestal. Tentokrát se pro změnu Yaxley sesunul bezvládně k zemi.

“Není mrtvý, pokud o něj máš strach,” prskl Severus na svou společnici.

“Nesmíš ho zabít, jsi v podmínce, za čtyři dny máš slyšení!” tykala mu a bylo jí to úplně jedno.

“Děkuji, že máš o mě takový strach, ale snad si nemyslíš, že by ho někdo postrádal,” uchechtl se Snape opovržlivě.

“Tady jde o princip!” obořila se na něj vztekle. Dneska už to vážně stačilo!

“Ten si strčte, vy víte kam, slečno Grangerová,” ušklíbl se Snape, vzal svou hůlku a Yaxleyho spoutal.

“Nebudu si nic strkat nikam. Zatraceně, Severusi, copak to nechápeš? Když ho zabiješ, stane se z tebe zrůda. Budeš jako oni. Poznamenaný a odepsaný po zbytek svého života,” pokusila se mu to se slzami v očích vysvětlit. Jen tak tak se držela na nohou. Proč dělá, že jí nerozumí?

“Mám pro tebe novinku,” došel až k ní. “Takový už dávno jsem,” dodal. Zamumlal kouzlo, kterým vysvobodil její ruce. Znovu obrátil svou pozornost na šmejda, který mu vtrhl do relativně klidného… co si to namlouvá! Poslední dny byly různé, ovšem ke klidu měly set sakra daleko!

“Ne!” zaúpěla Hermiona, jakmile se Severus s napřaženou hůlkou k něčemu chystal.

“Ještě jednou a udělám ti něco mnohem horšího, než se ti chystal udělat on,” otočil se Snape se zlověstným pohledem v očích.

“Udělám to já,” slyšela Hermiona sama sebe vyslovit.

“Co? Zabiješ ho? Ale no tak, tomu sama nevěříš. Bezprostředně nás neohrožuje a ty nejsi schopná chladnokrevné vraždy,” znovu se na ni obrátil a přemítal, co má za lubem.

“Neřekla jsem, že ho hodlám zabít. Prostě se ho… zbavím,” rozhodila rukama a pohledem pátrala po své hůlce. “Je spoutaný a v bezvědomí. Hravě se s ním zvládnu přemístit někam k budově ministerstva a upozornit na něj. Je hledaným zločincem, skončí v Azkabanu,” vysvětlila svůj záměr.

“Podívej se na sebe. Takhle chceš někam jít? Pořezaný obličej, celá od krve, unavená, třesoucí se. Sotva stojíš na nohou,” zhodnotil ve zkratce její stav. Zastrčil hůlku do hábitu, překonal vzdálenost mezi nimi. “Sundej si to,” shrnul jí roztrženou halenku z ramen. Sám si svlékl kabátec a dal jí ho. Stál tak před ní jen v kalhotách a bílé košili. Nezvyklý pohled. Lichotil mu. “Za chvíli budu zpátky,” řekl tiše.

“Kam chceš teď jít?” zeptala se s těžko skrývaným strachem.

“Na procházku při měsíčku, kam asi Grangerová? Přestaňte mi tykat a laskavě tu ukliďte ten bordel. Já vynesu smetí,” zamračil se.

9 komentářů:

  1. No ale pozrime sa!! Severus tancoval na veľmi tenkom ľade a takmer sa utopil aj so svojim egom.
    Ešteže Yaxley máločo tuší o boji bez prútika, inak...
    A Hermiona je za hrdinku, aj keď ocenenia sa asi sotva dočká.
    Snáď sa ja dočkám nasledujúcej kapitolky. ;-)
    Vendi, vďaka ♥
    nad

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Severus neví, kdy přestat, až se občas bojím, co z něj vypadne :D Je to holt chlap s vlastní hlavou! :D
      Yaxley je evidentně mimo... a díky za to, jinak by celá věc dopadla třeba úplně jinak
      Dočkáš, bojuj!! :D
      Díky ♥

      Vymazat
  2. Ty jo, zase nestíhám komentovat! Tak aspoň: Jo četla jsem, v pondělí ráno! Jestli jsem měla nějaký komentář, zabilo ho pracovní papírování. Omlouvám se!
    Těším se na neděli!
    Liz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klid, není nikde pořadí ani podmínky do kdy dodat komentář, potěší mě kdykoli ;-)
      Papírování zdar, nazdar! :D

      Vymazat
  3. Já vynesu smetí, to je boží hláška! :D

    OdpovědětVymazat
  4. Odpovědi
    1. Akční píšu nejradši, ale musí na ně být vážně dobrý nápad :) díky

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)