knihovna –  J. Verdon: Vražedná čísla

Zaujala mě upoutávka od Baronetu na youtube. Recenze se tvářily vcelku pozitivně. Kdo by nechtěl jednou za čas sáhnout po dobré detektivce? Nejdřív jsem si myslela, že to bude mít spojení se stejně pojmenovaným seriálem, který u nás jednu dobu běžel a občas jsem nějaký ten díl zahlédla, ale absolutně to spolu nesouvisí. Všude je plno severské literatury a mě lákalo ponořit se do něčeho odlišného.  Nerada jdu s davem.  Vyplatilo se zvolit místo novinky tři roky starou knihu?

Originální název: The Think of a Number

Rok vydání v ČR: 2012

Rok vydání originálu: 2010

Počet stran: 480 (klasická kniha)

(moje čtečka ve formátu epub píše 424 stránek ☺)

Žánr: thriller, detektivky

série: David Gurney, díl 1.

Vydal: Baronet

Překlad: Jiří Balek

Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji webu palmknihy.cz

Zároveň jsem zjistila, že mám doma i klasickou knihu, kterou jsem pořídila na knihy.abz.cz  za 61,- Kč, protože mi chyběla odpovídající částka, abych dosáhla na poštovné zdarma☺

Upoutávka na youtube.com:

Anotace z databazeknih.cz:

Jednoho dne se v poště objeví posměšný dopis končící výzvou: „Vidíš, jak dobře znám tvá tajemství – mysli si číslo.“ Ti, kdo výzvy uposlechnou, brzy zjistí, že autor dopisu velmi přesně odhadl jejich náhodnou volbu.

Pro Davea Gurneye, zkušeného vyšetřovatele oddělení vražd newyorské policie, který nedávno odešel do penze a chystá se na severu státu New York začít se svou manželkou Madeleine nový život, tyto dopisy znamenají zprvu cosi podivného, zajímavou hádanku, která však vzápětí spustí pátrání po sériovém vrahovi. Gurney je k vyšetřování přizván jako „poradce“ a brzy dosáhne průlomu, který místní policii ohromí. S každým krokem protivníka obdařeného takřka jasnovideckými schopnostmi Gurneyovi připadá, že ho začíná dohánět jeho tragická minulost, jeho manželství se dostává k nebezpečné propasti, a nakonec ho ovládne temný, chladný pocit, že narazil na nepřítele, jehož nelze zastavit.

Vendi, recenzent amatér:

Očekávání:

Zajímavá detektivka s prvky thrilleru. Promyšlený případ, nad kterým si budu lámat hlavu, a alespoň trochu sympatický hlavní hrdina.

Skutečnost:

A je to tu zase… autoři anotací si ze mě musí dělat srandu, jinak si to nedokážu vysvětlit. Hned ve třetí větě vyzradí část pointy? Skutečně? Chce se mi křičet! Napíšou tam něco, k čemu hlavní postava dospěje až dalece za druhou polovinou knihy! K nas*ání a nepřeháním! K mému štěstí anotace nečtu pozorně. Jen je prolétnu, mrknu na hodnocení na goodreads a konec. Nebo si ji přečtu, knihu vyberu a než se k ní dostanu, stihnu vše zapomenout!

„…Vybavil se mu citát ze Sherlocka Holmese: „Když jste vyřadil nemožné, pak vše, co zbývá, jakkoli je to nepravděpodobné, musí být pravda…“

Dnešní hodnocení bude zřejmě trochu rozpačité. Styl psaní autora mi úplně nevyhovoval. Moc detailní, zdlouhavý, rozebírající až pitvající. Ze začátku jsem nedokázala vydržet u stránek déle jak dvacet minut v kuse. Okamžitě mě příběh začal uspávat a bylo vymalováno. Trvalo celých 120 stran, než mě detektiv ve výslužbě Gurney chytil a nepustil.

Celá kniha mi v součtu zabrala rovných šest hodin.

„…třetí muž nenápadně stojící za Klinem byl předčasně plešatý a vyzařovalo z něj charisma mísy kysaného zelí…“

Zřejmě jsem líný čtenář. Obvykle má autor přibližně 40 stránek, aby si mě získal, jinak je smolař. Nebo já? Otázka na dlouhé zimní večery. Možná, že my oba. Ale zpět k recenzi. Příběh má hlavu a patu. Prokousáváme se pohledem do života detektiva ve výslužbě a jeho ženy. Hlavní postava nám poodhaluje svá tajemství, myšlenky a pohnutky. Vcelku zajímavé a i napínavé, protože cosi tušíme, ale skutečnou pravdu se dozvíme později. Obrátí se na něj spolužák s prosbou o pomoc a celá věc konečně začne být zajímavá, částečně. Jakmile se objeví první mrtvola, je vymalováno a děj začíná být takový, jaký ho mám ráda. Postupně sledujeme, jak probíhá vyšetřování a odkrývají se zdánlivě nelogické, nesmyslné a nastražené stopy. Vrah si hraje s policií a autor s námi. Krutě, nekompromisně a napínavě! Až těsně před koncem začínám tušit, kdo by to mohl být, ale ne proč. Odhalení i tohoto střípku přichází v pravý okamžik a já se zatajeným dechem bez ohledu na čas blikající na hodinách (1:35) čtu dál, dokud neskončím poslední řádkou, která mě i svým způsobem dojme.

„…Gurney měl dojem, že právě viděl, jak si někdo vymkl kotník, ale udělal z toho piruetu. Nevěřil mu. Měl zkušenost, že když člověk podá dvě protichůdná vysvětlení svého rozhodnutí, pravděpodobně záměrně opomenul to třetí, skutečné…“

O co slabší byl start, o to sladší byla cílová páska! Autor mi zcela vynahradil nudné čekání, než přijde spád. Sláva! Budiž mu za to projevena úcta, uděleny tři kachničky z pěti (technicky bych chtěla dát tři a půl, ale nebudu sadista, kachny se nepůlí). Děkuji za krásný detektivní thriller. Nemyslím si, že bych měla chuť sáhnout po dalších dvou knihách, které autor napsal jako pokračování životní cesty hlavní postavy. I když by mě zajímalo, jak si Gurney povede dál… obávám se dalšího pomalého rozjezdu a to by na mě bylo už moc. Loučím se proto s tímto autorem, pachuť uspávače hadů zmizela a já jsem za to ráda.