středa 24. března 2021

knihovna - D. Dušeková: Áno, pán profesor!


Nebojím se slovenštiny!

Protože kdo se bojí, nesmí do lesa! A já jsem v přírodě ráda a ještě raději mám některá klišé. Co ráda, přímo je vyhledávám! A o jednom takovém bude dnešní recenze. Je jen jedno? Jak se ho autorka zhostila? Uvidíme!

Knižka Áno, pán profesor! je explóziou romantiky. Láska k profesorovi nemusí byť len snom. On miluje ju, ona miluje jeho. Alebo je všetko inak? Autorka Diana Dušeková prichádza s príbehom, ktorý poteší všetky romantické dušičky. Na jednej strane je mladá študentka architektúry s vysokými ideálmi stať sa úspešnou vo svojom obore. Na strane druhej stojí renomovaný profesor s tvárou a telom Dia, ktorý sa ocitá v úlohe jej súkromného Boha bohov. To, čo medzi nimi iskrí, nie je len napätie svojhlavej študentky a rovnako tvrdohlavého architekta... Čo sa stane, keď sa spoja ich nezlučiteľné svety? Dokážu odolať vzájomnej príťažlivosti alebo porušia nepísané tabu?

Klišé rovnou nutně neznamená průser.  Jako stereotyp – ne každý je špatný a odsouzení hodný. Dá se vzít klišé zápletka nebo skutečnost a obalit v takové omáčce, že se vám budou sbíhat sliny ještě druhý den! Diana si s námi nehraje a nechodí dlouho kolem horké kaše. Nesází na přetvářku a úhybné manévry. Hezky s námi vlítne přímo po hlavě do takové typické hate to love linky, kterou okořenila právě „vztahem“ profesor vs. studentka.

 „…V následujících týždňoch sa moje stretnutia so Zeusom stali nevyhnutnými. Stretávala som ho všade. Na chodbe, v bufete, v aule, v učebni, na konzultáticách. Bol jako jediné sucháre, ktoré máte doma počas invázie mimozemšťanov, nemáte ich radi, no musite ich jesť, aby ste přežili…“

Nesnaží se maskovat nebo popírat, co se nám chystá naservírovat pod nos. Zhostí se toho však s grácií, humorem a přidá pár pikantních konfliktů, nedorozumění a dostatek třecích ploch. Názorně ukazuje, že klišé může fungovat. V žádném případě nejde o erotiku. Sex je tu pouze naznačen, nikoli dopodrobna rozepsán. Máme tu tedy romantiku. Nijak urážející, skvěle ubíhající. Spokojenost veliká.

Než přijde na konec. Víme, že jsem na ně vysazená. Epilog sice nechybí, za to palec hore. Nicméně se… bez spoilerů je to vážně výzva… i když se čertím, jsem vlastně ráda. Ha, to jsem vám toho moc neřekla, což? Tak to byl přesně účel! Zároveň je tu však několik míst, která byla uspěchaná, nedotažená a svým způsobem hluchá.

 „… Kde sa mi konečne podarilo postaviť, mala som pocit, že mám lebku oddělenú od chrbtice a lieta mi na špagátku niekde při strope…“

 Čtyři a půl hvězdy, přepočteno na procenta cca 95% za nijak výjimečné pojetí klišé, které ovšem až podezřele snadno a hladce funguje a dostáváme i menší ozvláštnění a tajná vrátka pro možné příště. Bude? Máte někdo info? Není nezbytné, ovšem bylo by skvělé! A tak to má být – naladit čtenáře, omotat si ho kolem prstu, získat si jeho přízeň a přitom mu nedat komplet servis. Něco si ponechat v záloze. Smekám klobouček! Před mužskýho se taky nepostavíte nahá s pohledem alá tak tady mě máš!

 „…„Naozaj sa nič nestalo,“ uistovala som ju podruhýkrát. Spokojne si povzdychla a ja som sa otočila na bok. Výpary z jej úst by zabili aj dospelého medvěďa, nieto človeka…“

 A pokud se bojíte číst slovensky, zkuste to – možná právě spíše na něčem odlehčeném a romantickém, než se vrhnout rovnýma nohama do detektivky či thrilleru. Mně dělá potíž prvních pár stránek, než se do toho takříkajíc dostanu. A pak už mi to slovensky i myslí! Možná je to tím, že jsem ročník 1984. Nebo jsem jednoduše cvok, vyberte si!

Autor:  Diana Dušeková

Nakladatelství:  Maxim (web)

Žánr: romantika

Rok vydání: 2018

Počet stran: 248, ebook ve formátu epub 238

Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji Báře z eshopu Palmknihy.cz, kde můžete aktuálně pořídit ebook za 219,- Kč


4 komentáře:

  1. Když jsme byli na dovolené na Slovensku, automaticky mi v hlavě naskočily vzpomínky na život v minulém století a hned jsem fugovala v módu slovenštiny, ani kluci, kteří s ní nepřišli do stylu, s ní neměli problém 😀.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéj - jsem si vybavila naši dovolenou v Tatrách, když jsme byly děti - božínku - ještě někdy se podívat do Bojnice, to by bylo! :)

      Vymazat
    2. Bojnice taky v našem repertoáru nechyběly, bylo to prima, jen bylo asi čtyřicet stupňů, příště bych výlet absolvovala asi v chladnějším počasí :).

      Vymazat
    3. Jestli si dobře pamatuji, tak Bojnice rovná se pekelné kopce - hlavně tedy Zoo :D

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)