Recenze - Whitney G.: Dej šanci mně

Ach, ta očekávání...

…ach, ty úvody – a upřímně, zdaleka s tím vzdycháním pro dnešek nekončím. Jste na to připraveni? I tak to někdy dopadne, když čekáte na novou knihu oblíbené autorky. Přešlapy se dějí dnes a denně. Odradí mě to od čtení dalšího příběhu? O tom dost pochybuji. Mimo knihomola jsem tak trochu i masochista!

Penelopo, vím, že jsou tři ráno, ale potřebuju to ze sebe dostat. Už ti nemůžu dát žádnou další radu, jak sbalit toho druhého týpka, neřekni ti žádnou další „sexy věc“, kterou bys měla udělat, ani ti nenavrhnu novou sérii lechtivých slovíček, která bys mu měla posílat uprostřed noci. Jako tvůj nejlepší kámoš jsem narazil na svůj limit a můžu ti upřímně říct, že si tě nezaslouží. To všechno ti neříkám proto, že bych kurva žárlil nebo snad proto, že měl tu drzost tvrdit, že vydělává víc peněz než já. (Pořád marně hledám jeho jméno v TOP 500 ve Forbesu a moc dobře vím, že to Ferrari si jenom pronajímá, ale to je na dlouhé vyprávění.) Prostě není tím, za koho ho považuješ a přitom máš někoho lepšího přímo před nosem. Máš všechny důvody pro to, abys mi nedala šanci, protože mě znáš líp než kdokoli jiný a souhlasíš se všemi těmi bulvárními plátky, které mě nazývají Nafoukaným králem New Yorku a Nezkrotným playboyem Manhattanu. Jsem si ale naprosto jistý tím, že by ti bylo líp s někým jiným, a chci, abys to věděla. Není toho moc, co od tebe žádám… Jen chci, aby ses s ním rozešla, kvůli mně

Přečetli jsme si anotaci a je vymalováno. Zaprvé je dlouhá jako týden před výplatou. Zadruhé vyslepičí hlavní a nosnou zápletku – jinými slovy spoiler jako hovado. Stane se, neklesáme na mysli, i když vrčet se mi chce tedy notně. Začneme pozitivně: graficky je kniha parádní. Obálka nijak nevyčnívá, ovšem vnitřek je milý  - srdíčka, hashtagy, názvy kapitol.

Co už milé není, je neustálé skákání sem a tam. Už jsme si zvykli, že střídání pohledů dvou hlavních hrdinů je jakýsi standard. Jenomže tady skáčeme ještě v čase – do minulosti a zase do současnosti. Přišlo mi to dost otravné, i když přehledně značené, stejně mě to nebetyčně rozčilovalo.

Chemie mezi hlavní dvojicí je parádní, rovněž i dialogy. Omáčka ovšem stojí za starou bačkoru a to je hlavní kámen úrazu. Ano, můžeme vzít ověřený nápad. Na tom není nic špatného. Tady máme „from friends to lovers“ tedy z přátel milenci, což je jemně říznuté i „hate to love“, protože naše hlavní dvojice spolu koexistuje, avšak zároveň se jistý časový úsek moc nemusí. Nepřipravila-li vás o chuť ke čtení anotace, dost možná vás nahlodá prolog, který spoilerovost naprosto dorazí.

Nečekáte tudíž, až se některé věci stanou, nýbrž kdy. Další fakt na seznam skutečností, které mě otravovaly a rozčilovaly. Aby toho nebylo málo, přidá se k průměrnému ději uspěchaný závěr, nedotažené linky, nedokončené myšlenky a uchvátané rozuzlení. Dej šanci mně je jedním slovem jalové!

Působí jako kdyby ho Whitney G. spíchla horkou jehlou z nudy během víkendu a nedala si s příběhem vůbec žádnou práci, přitom potenciál tam byl. Stačilo by netlačit na pilu a pár věcí dotáhnout. Erotika a jiskření je příjemné. Žádné otravné a rušivé pojmenovávání intimních partií, dlouhé odstavce, ani rádoby působivé průpovídky během milostného aktu. Vkusné a na úrovni… Hledám horko těžko cokoli, aby Dej šanci mně přelezlo alespoň tři a půlku, leč bohužel. Chabý průměr. Už nějaký čas jsem nenarazila na knihu, která by mi skvěle utíkala (čili byla čtivá) a přitom mě tak štvala, ale zároveň nebyla naprostým propadákem. 

Vydání: září 2022 (rok vydání originálu 2021)

Počet stran: 392

Překlad: Jana Divišová

Protože horlivě podporuji nakupování knih přímo u vydavatelů, tady máte odkaz na eshop Baronetu, kde můžete pořídit jak ebook, tak klasickou knihu za výhodnější cenu! A k mání už je i ediční plán na první pololetí roku 2013 ♥