A zase ty emoce...
O pocitech se dá psát donekonečna a studnice nápadů nikdy nevyschne. Čím dál častěji mě napadá myšlenka, že chceme po dětech, aby s nimi uměly pracovat, a přitom s nimi my sami bojujeme. Upřímně mi řekněte, kolikrát v týdnu se o vás pokouší záchvat vzteku, paniky, zoufalství? Kdy s vámi cloumá radost, smutek, závist či strach? Dokážete pokaždé vše ukočírovat na první dobrou? Možná bychom dětským knihám mohli věnovat větší pozornost i pro naše vlastní potřeby.