Čím si zkrátím čekání na další díl rozečtené série Hvězdy a stíny od Holly Renee? Přece tím, že rozečtu další její romantasy sérii! Ta nese název Skrytá říše a opět slibuje pikantní a vášnivé čtení. Tak směle do toho!
Konečně je tu druhá část new adult romantasy čtyřdílné série Hvězdy a stíny. Zároveň se můžeme těšit na třetí knihu, která vyjde v průběhu července. Už aby to bylo! Proč? Inu, tyto série se vyznačují tím, že konce jsou na palici. Ovšem chtělo by to začít… od začátku:
Samuel Drops se vrací a tentokrát je to ještě drsnější jízda než v prvním díle (Likvidátor). Po tom, co zlikvidoval živoucího boha a zachránil Celsior, by si člověk myslel, že si zaslouží alespoň chvilku oddechu. Ale to by Honza Slívka nesměl mít se svou postavou úplně jiné plány!
Tak dlouho na mě útočily upoutávky na facebooku, až jsem nevydržela a sáhla po knize! Ne, nepustila jsem si film. Kniha je prostě lepší – znělo mi v hlavě. Měla jsem pravdu?
Ten první – Třinácté znamení – mě namlsal. I když erotické scény obsahoval všeho všudy v podstatě dvě, stejně to byla čtivá záležitost. Nechyběly momenty překvapení, chemie, náznak milostného trojúhelníku. To vše ruku v ruce s jednoduchostí a nepřekombinovaností. Na zadek jsem si nesedla, ale slupla jsem knihu jako malinu a velmi si ji užila. Jak si povede pokračování?
Vánoce klepou na dveře, je třeba připravit peněženky. I to je možná cesta, jak se na nový Kouzelnický almanach dívat. První kniha o kouzelníkovi s jizvou ve tvaru blesku na čele u nás vyšla 29. 2. 2000. Ano, skutečně před víc jak dvaceti lety. Je tedy možné vydat ještě něco, co tady ještě nebylo?
Z obálky, kterou vytvořil Jiří Dvorský, na mě jednoznačně dýchá boj dobra se zlem. A protože je snadné zaměnit kojota za vlka, tak snad i špetka pohádky O Červené karkulce. Nicméně to se jedná pouze o mateřskou deformaci. Owl Goingback přichází s osvěžujícím a velmi zajímavým prvkem. Nesází na zajetá klišé a rádoby standardy a vydává se cestou mytologie domorodých Američanů. A nemohl zvolit lépe! Je to nové, minimálně pro mě tedy rozhodně, osvěžující, neokoukané, neotřelé a neskutečně zajímavé.
Jiný kraj se tváří skoro až nenápadně, ale ukrývá 11 pokladů, které zabrousí do sci-fi, hororu a fantasy. Ba co víc, dotknou se i aktuálních a mnohdy citlivých nebo třaskavých témat. Čeští autoři dokazují, že se toho nebojí. Tereza Kadečková a Tereza Matoušková sestavily pestrou antologii, která dělá nakladatelství Golden Dog čest. Ovšem bez výhrad se neobejdeme.
Celkem nenápadně se tvářící bichlička menšího formátu… i tak by se dal popsat první dojem z knihy Dům roztříštěných snů. Ilustrovaná obálka vypráví příběh a Irena Moravcová přichází s kouskem, který skvěle pasuje do šuplíčku české fantastiky. Sice nejde o horkou novinku, nicméně byla by škoda nedat jí šanci. Objevila jsem poklad nebo jsem se naopak unudila do bezvědomí?
Neznámá autorka a ne příliš často čtený žánr. Co z toho vzejde? A co mě nalákalo? Anotace, obal a příslib hororového nádechu. Plus skutečnost, že by mělo jít o standalone čili jednorázovku aneb žádné čekání na další díly a série roztahaná na x let bez jistoty dokončení. Jeví se to jako slibný start, což?
A to je mi zase bichlička! Pátý díl série Strážce ztracených měst přišel dřív, než bychom se všichni nadáli. A pokud tuto fantasy sérii neznáte, tak neváhejte. Tedy za předpokladu, že máte rádi elfy, magii, kouzelné tvory, dobrodružství a náctileté hlavní hrdiny (samozřejmě jsou tam i dospěláci, ale coby vedlejší postavy). Avšak nečekejte žádné pošetilé mávání hůlkou nebo tak. Ne, tady je to jiné, neotřelé, pekelně čtivé, sakra návykové a ta knížka je taky vražedně těžká! Anotace:
Odpustím si své obvyklé remcání, že fantasy vlastně nečtu. Proč? Protože je to ptákovina. Čtu všechno. Žánr nerozhoduje. V loňském roce jsem lítala z jedné oblasti do druhé a bylo to velmi osvěžující počínání. Jistě, mám své základní tábory, do kterých se ráda a opakovaně vracím. Avšak zaujme-li mě téma, nápad či obálka, slupnu prakticky cokoli. Dnešní kniha voní příslibem i notnou dávkou opatrnosti. Přece jen jde o čtvrtý díl a laťka je proklatě vysoko!
Sekám to jak Baťa cvičky. Myslím knihy – pravda je, že jsou stále můj velký držák. Noci jsou dlouhý, režim máme naprosto příšerný. Školka zavřená… a jestli se v polovině dubna otevře, tak podle všeho pouze pro předškoláčky a tam jde cácorka až od září. Takže fofrem pryč od negativních myšlenek a hurá na výlet do světa fantazie!
