Naděje - kapitola jedenáctá

Byla Severusova domluva něco platná? S čím přijde hlavní lékouzelník?

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.

část první - Hermiona se nakazila nespoluprací od Severuse?

Laskavě dospějte… jeho poslední slova ze včerejšího večera mi zní v hlavě. Já mám dospět? Já? Kdo si myslí, že je? Profesor za všech okolností. Nemůže mě takhle sekýrovat! Už nejsem jeho studentka. Nemám z něj strach. Přežila jsem bitvu o Bradavice, hledání viteálů, vládu Dolores Umbridgeové. Přijde si sem uprostřed noci a domnívá se, že má právo mi něco nařizovat? Sekýrovat mě? On je ten poslední. Cítím, jak mi obličej hoří vzteky. Přichází hlavní lékouzelník, pokouším se dělat, že spím.

„Je čas udělat další krok,“ řekne tiše, „vím, že nespíte.“

Otráveně se posadím na posteli. No tak fajn, další rejpal a všeználek, to mi ten den krásně začíná. Jen se ušklíbnu a neřeknu ani slovo.

„Ale, ale, my máme dneska náladu. Najdeme něco, čím vám ji zlepšíme?“ pokouší se vzbudit můj zájem. 

V duchu počítám kroužky ode dveří k oknu na linu, které je na podlaze. Zajímavé, pokaždé dojdu k jinému číslu, čím to jen je? Lékouzelník si mě měří pohledem. Zřejmě kouzelnický pokus o mudlovskou hypnózu. Nepomáhá to.

„Základem úspěšné léčby je spolupráce,“ pokárá mne klidně.

„A jak si to představujete?“ odseknu ironicky. Já ti dám spolupráci! „Posledně jsem spolupracovala a jak to dopadlo,“ rýpnu si. Nejdřív jsem si tu myšlenku chtěla nechat pro sebe, ale nešlo to. Odmítám být pokusným králíkem!

„Jednalo se o politováníhodný omyl. Kolega se domníval, že by to mohla být cesta k vyléčení, když zatím všechny dostupné a známé metody selhaly,“ snaží se mi vysvětlit, proč jsem musela absolvovat ta příšerná sezení, která mi vlastně nic nedala, ale celkem dost mi vzala.

„Schovejte si své výmluvy pro někoho, koho zajímají,“ obořím se na něj. Možná přeháním, ale mám opravdu vztek. Muži, páni tvorstva, hlavy rodin a států, rádoby všeznalci, kteří si myslí, že jim patří svět! Ani neví, jak moc se pletou. Za každým mužem stojí žena, a jestli se vyléčím, pak jedině svou vlastní zásluhou… Dost! Přestaň! Okřiknu sama sebe v duchu. Moc dobře vím, že sama to nezvládnu. „Jaký bude další krok?“ zeptám se nakonec tiše.

„Byla by tu jedna možnost, nejprve je potřeba, aby se srovnal váš zdravotní stav. Potom si spolu promluvíme o dalším postupu,“ usměje se a klidně si odejde. Kdo to kdy viděl? Něco nakousne a pak si v klidu zmizí. Jaká možnost? Můj zdravotní stav je přece v pořádku!

část druhá - Minerva opět na návštěvě

Vychutnávám si klidný den. Ta nebelvírská vševědka mi snad už konečně dá pokoj a já se tak mohu věnovat knize, která mne dokázala zaujmout. Má spokojenost a relativní klid však nemá dlouhého trvání. Vyrušení ale přichází od osoby, kterou jsem tu nečekal. Bradavická ředitelka osobně…

„Severusi, chlapče,“ řekne jakoby nic a já si vybavím Brumbálův vševědoucí hlas, starostlivý pohled a vůni citrónu. Jestli mi nabídne citronový drops, tak požádám o hospitalizaci na samotce bez možnosti návštěv!

„Minervo, čemu vděčím za vaši návštěvu?“ zeptám se klidně.

„Přišla jsem se podívat, jak pokračuje vaše léčba,“ odpoví, ale v jejím hlase je ještě něco jiného. Zkoumavě si ji prohlížím. Opravdu by mne zajímalo, proč je tady. O mém stavu musí být podrobně informována. Nemám žádného žijícího příbuzného, takže pokud bych byl řekněme mimo sebe, právě jí jsem svěřil rozhodování nad sebou samým. Proto jen stěží uvěřím tomu, že přišla na zdvořilostní návštěvu. Což zřejmě naznačil i můj pohled, protože nebylo třeba slov, a Minerva pokračovala: „A také by mne zajímalo, kdy vás odsud propustí. Potřebuji vás, Severusi.“

„Opět se mi snažíte tvrdit, že nemáte nikoho, kdo by místo Křiklana učil lektvary?“ optám se nevěřícně. I když by mi ta skutečnost velmi lichotila, nejsem naivní.

„Mám vás neustále ujišťovat o tom, že nikoho lepšího než vás bych si na tu pozici nemohla přát? Severusi, hlavní lékouzelník tvrdí, že nespolupracujete. Odmítáte odpovídat na otázky, které jsou pro vaše uzdravení klíčové, je to pravda?“ vyrukuje na mne z ničeho nic.

„Tak je to tedy? Poslali vás na výzvědy?“ obořím se na ni. Jak se k tomu vůbec mohla nechat přemluvit?

„Nic takového!“ brání se.

„Svádí svou neschopnost na to, že nemám potřebu barvitě líčit všechny své pocity?“ dobrá, možná jsem několik detailů zatajil, ale snad umí svou práci, aby to dokázali i bez nápověd.

„Severusi, pravdu! Nic jim nezatajujete?“ ona mi snad nevěří.

„NE!“ odseknu, tohle je vrchol.

„Dobrá, pak přišla chvíle, aby jim někdo promluvil do duše,“ řekne hrdě, kývnutím hlavy se rozloučí a odchází. Upřímně, nechtěl bych být v kůži lékouzelníka. Jsem vděčný za další chvíli klidu a opět se vracím k Machiavelliho textu.

část třetí - Minerva zasahuje!

Hlavní lékouzelník: Paní ředitelko, rád vás opět vidím.

Minerva McGonagallová: Paule, i já vás, ovšem byla bych spokojenější, kdybychom se viděli za veselejších okolností.

HL: Nejsem si jistý, že chápu jádro věci.

MM: Jak dlouho tu Severus je?

HL: Dva a půl roku.

MM: A došlo v jeho léčbě k pokroku?

HL: S lítostí jsem nucen přiznat, že nedošlo.

MM: Znáte příčinu jeho obtíží? Ve zprávě jste psal o kolapsech, několikadenním bezvědomí, křečích.

HL: Příčinu se nám bohužel zatím nepodařilo objasnit.

MM: Snažili jste se?

HL: Zajisté, ale on odmítá spolupracovat, jak jsem vám již několikrát předestřel.

MM: A tím omlouváte svou neschopnost? Odmítá spolupracovat? A jak pracujete s pacienty, kteří s vámi nemohou komunikovat? Také je obviníte z nespolupráce a jejich léčbu ignorujete? Nebo z nich děláte pokusné králíky?

HL: V žádném případě! Jenže každá maličkost v případě pana Snapea by nám pomohla udělat krok vpřed. Avšak on odmítá sdělit cokoli, co by přispělo ke zlepšení jeho stavu.

MM: Výmluvy! Samé výmluvy! Měla jsem valnější míněno o svatém Mungovi i o vás Paule. S lítostí jsem nucena poznamenat, že mi nedáváte na výběr.

HL: Opět nerozumím.

MM: Nechám Severuse převézt do mudlovské nemocnice U milosrdných sester!

HL: To v žádném případě nedovolím! Nesmíte kouzelníka umístit mezi mudly, ne jeho a ne ve stavu, v jakém se nachází!

MM: Neprosím se o váš souhlas. Ani ho nepotřebuji. Mám plnou moc, podepsanou Severusem Snapem osobně, pro případ, že by bylo třeba zakročit. V tomto ústavu zřejmě nejste schopni poskytnout mu adekvátní pomoc a já se zcela upřímně domnívám, že kdekoli jinde mu bude lépe.