Máte právo 13

V duchu předchozích kapitolek a s nimi souvisejícími právy vám samozřejmě nemohu upřít epilog.

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.

13. Máte právo na epilog

A jak to s naší manželskou dvojicí pokračovalo dále? Nečekejte žádné romantické rozuzlení. Malfoy zůstane Malfoyem, i kdyby v Azkabanu seděl sto let. To jen my ženy si myslíme, že muže lze předělat k obrazu svému. Není to tak. Můžete ho lehce nasměrovat, sem tam usměrnit nebo něco přiučit, ale podstata zůstane stále stejná. Přesně o tom se v průběhu let přesvědčila i Hermiona Malfoyová.

Stejně jako o tom, že než něco podepíšete, máte si to pořádně přečíst. Jak jinak by mohla přejít byť jen jeden z následujících bodů?:

… se zavazuje, že z tohoto manželství nevzejde žádný potomek. Tato možnost je přijatelná pouze v případě, že Draco Malfoy nebude schopen zplodit vlastního dědice, pak by tento bod pozbyl své platnosti…

…rozvod nepřipadá v úvahu. Jedinou možností, jak se z manželství, a potažmo i z této předmanželské smlouvy, vyvázat je smrt jedné ze dvou zúčastněných stran, přičemž manželka nesmí být podezřelá ze smrti svého manžela…

…v případě nevěry má manžel právo navrhnout adekvátní trest. Na výběr je z několika variant: doživotní vyhnanství s minimální apanáží, domácí vězení v rozsahu jeden až pět let, zavržení manželky a její případné nahrazení milenkou, ovšem za podmínky zachování zdání existence manželství pro oči veřejnosti…

…pokud by byl projeven zájem o angažování se v oblasti charity, musí veškerá další rozhodnutí být schválena ze strany manžela…

…má k dispozici měsíční apanáž pro svou potřebu, jakož i pro udržení bezproblémového chodu Malfoy Manor. Tato částka může být navýšena, jsou-li výdaje opodstatněné a řádně doložené. Stejně tak může dojít i ke snížení částky, pokud není pan Malfoy s hospodařením své ženy spokojen, nebo má dojem, že je jeho penězi mrháno…

…nejsou povolena žádná domácí zvířata mimo uvedená specifika: jedna kočka nebo jeden pes středního vzrůstu nebo jedna bleskoveverka nebo studniční rybička nebo jeden fénix nebo jedna stoběžka. K výjimkám z toho seznamu je třeba písemný souhlas majitele sídla…

Všechno to tam bylo. Černé na bílém, tedy vlastně na žlutém pergamenu, dole stvrzeno Hermioniným a Luciusovým podpisem před zraky právního zástupce, Hermiona se toho svého vzdala, a jednoho svědka. Nebyl způsob, jak z toho vycouvat ven. Dohnala ji její vlastní lehkovážnost. Poprvé za celý svůj život nevěnovala pozornost textu. Není potřeba podotýkat, že podobného omylu se již nikdy nedopustila.

U nás říkáme, že nouze naučila Dalibora housti. V případě tohoto příběhu nouze naučila Hermionu přizpůsobit se na úkor svých vlastních zájmů. A naučil se něco Lucius? Ale samozřejmě. Že trpělivost a odhodlání nesou ovoce v jakékoli době. Že láska lidi nezmění od základu, ale obrousí hrany. Nikdy víc neřekl Hermioně, že ji miluje. Nechal ji naživu, a to podle něj byl dostatečný důkaz, mluvící za vše. Nikdy neměli děti, ale i tak spolu prožili krásný život. A že nebyl vždy šťastný, spokojený a bezproblémový? Jaký takový je?

I nadále spolu sváděli malé bitvy o velké maličkosti. Ubližovali si, hádali se, usmiřovali, milovali a nenáviděli. Dělali si naschvály, překračovali hranice. Kouzelnická veřejnost nechápala, jak tento pár mohl oslavit 40 let společného žití. Inu… to máte tak… zázraky se občas dějí a každý má právo na šťastný konec…