Advent 2016 - U madam Larissy II.

Která další sladkost se dnes objeví v kavárně a čajovně? A otázka ještě lákavější - kdo si pro ni přijde? aneb v dnešním dílku pokus o poněkud vtipnější směr. Snad se podařilo. Co vy na to? ;-)

online tvorba nápisů

Betace: Claire

Počet kapitol: 10 různě dlouhých

Rating: Ale kdeže… ne

Párování: Možná, cíleně však nikoli

Shrnutí: Deset krátkých příběhů pro adventní čas roku 2016. Koho byste tipli na jakou sladkost? Čím ta či ona postava ze světa HP hřeší? Všichni se dříve či později zastaví v čajovně U madam Larissy a vy budete u toho. A kde se ona čajovna nachází? To vám neřeknu, stejně by vám to k ničemu nebylo. Kouzelníci to dávno vědí a mudlové? Ti by ji nepoznali, ani kdyby do dveří narazili čelem!

zdroj konvice a hrnečku

díl 2. - ledová káva

Dnešní mrazivý, přesto slunečný, den sliboval další zástup zákazníků. Nejen ráno v čase snídaní, ale i odpoledne, bylo-li příjemně a lidé nespěchali domů, přestože se kouzelníci uměli před nešvary počasí chránit, zastavili se v čajovně i ti, kdož normálně prošli kolem. Jakmile totiž svítilo sluníčko, byť byl začátek prosince nebo i polovina ledna, lidé měli hned veselejší náladu a chuť na nějakou tu hříšnou dobrotu.

Stejně tak tomu bylo i dnes v případě roztržité a veskrze zvláštní osoby. Sybilla Patricia Trelawneyová byla exot každým coulem. Jedni říkali, že si už od mala žije ve vlastním světě. Jiní si mysleli, že jí přeskočilo někdy v průběhu dospívání. Pravdu zná jen ona sama, a to ještě kdo ví jestli. Nesejde na tom. Madam Larissa své zákazníky nesoudí. Bradavická profesorka jasnovidectví moc školu čar a kouzel neopouštěla. Sem tam možná výlet do Prasinek, ale jestli Sybilla něčemu neodolala, pak dobré sladkosti. Nedávno zaslechla Albuse Brumbála, jak na madam Larissu a její podnik pěje chválu, a prostě se musela přesvědčit na vlastní oči i chuťové buňky.

Zjistila, že Brumbál vůbec nepřeháněl. Zůstala zaskočeně stát hned mezi dveřmi. Čichala všechny vůně, vnímala barvy a aury zákazníků, přimhouřenýma očima skrz silná skla svých brýlí mžourala před sebe a nejistým šouravým krokem zamířila k pultu. Našpulila rty, tiše mlaskla, kousala si vnitřek tváře a váhala, co by si tak asi dala. “Jednou tohle, prosím,” vysoukala ze sebe nakonec a prstem pro jistotu i ukázala.

zdroj obrázku

“Posaďte se ke stolku, hned vám to přinesu,” usmála se majitelka čajovny a šla vyřídit objednávku, zatímco roztržitá profesorka se rozhlédla kolem sebe a zamířila k jednomu z volných stolů. Protože i přes silné brýle špatně viděla, nejprve do malého stolečku narazila. Potom se raději preventivně hmatem ujistila, že židlička je tam, kde být má a s velkou úlevou na ni z výšky dosedla. Ne, vůbec u toho nevypadala komicky. Dobrá, víte, že ano, ale ona už byla taková. Jednoduše svá. “Tady máte, ať vám chutná,” přinesla madam Larissa, co si ta zvláštní osůbka přála, a převzala příslušný obnos. Pak ještě zdvořile poděkovala a šla si po své práci.

Sybilla se dívala na tu sladkou nádheru. Horká voňavá káva ve vysoké sklence, v ní se pomalu rozpouštěly tři kopečky čokoládovo-kokosové zmrzliny, navrchu šlehačka posypaná kokosem a na brčku narafičený malý rozkošný donutek. Sybilla hlasitě zatleskala, celý ten skvost nejprve zblízka očuchala, a potom? Potom přiložila rty k brčku a nasála. Jednou, aby zjistila, jaké to bude. A pak… pak to vyžahla na jeden zátah! Opřela se o opěradlo židle, začala tiše skučet, mnula si spánky a rozdýchávala zhluboka bolest z moc studeného nápoje. Myslíte, že se poučila? Nikoli. Objednala si ještě jeden a udělala úplně to samé!