pondělí 4. ledna 2021

knihovna - S. Towle: River Wild


Nová autorka!

Anotace slibuje, čtenář se těší, spisovatel nadšeně vyhlíží částku na účtu. Role jsou dané. Kostky vržené, jak by pravil klasik. Zbývá nám jediné – vrhnout se do víru stránek, kapitol a odstavců. Vítejte v roce 2021. Brzy, vezmu-li v potaz, že právě čtete v pořadí již třetí článek!

Nové město. Nová identita. Těhotná a bez pomoci. Na útěku před minulostí, která mě nikdy nesmí znovu najít. River Wild. Náladový. Nevypočitatelný. Zmetek. Tak to je můj nový soused. O přátelství s Riverem nemám sebemenší zájem. Stejně tak on o mě nezavadí pohledem. Jednoho dne mi pomůže zachránit opuštěného psa. Ten den v jeho očích spatřím cosi, co moc dobře znám. Smutek. Bolest. Osamělost.

Odstavec první: Rozhodně bych knihu neřadila do erotického žánru. Prosím vás, když se někde mihnou jedna nebo dvě společné, krátké a vášnivé erotické scény, tak to z knihy rozhodně nedělá zástupce této skupiny. Díky!

„…Strach o svůj život jsem ztratila už dávno. Když se nebojíte smrti, ale uvítali byste ji s otevřenou náručí, nemáte co ztratit. Jenomže teď už nejde jenom o můj život…“

Odstavec druhý: Konečně! Konečně někdo přišel s vážnější zápletkou, s tématem, které není úplně obvyklé a rozhodně není přeslazené. Že se z něj dalo vytěžit mnohem více a na scénu, nabízející se od samotného začátku, jsme museli čekat skoro až do konce a navíc byla dost uspěchaná a v podstatě skončila dříve, než začala, je věc druhá. Dalším mínusem dnešní knihy jsou trochu rozpačité skoky do vzpomínek a minulosti. Nebyly nijak odděleny nebo odlišeny, minimálně třeba kurzíva by dost pomohla v přehlednosti a menších zmatcích.

„…„Hej! To… tohle si nezasloužím! Běžela jsem ti zachránit prdel, do řiti.“

„Možná, jenomže jedinej, kdo tu skončil na prdeli, jsi ty.“…“

Odstavec třetí: Konce. Ach, ty konce. Stejně jako se scénou o řádky výše, objevuje se celkem často nešvar, který bych laicky nazvala: „závěr spíchnutý horkou jehlou“ aneb vidím na konec papíru, něco tam rychle naplácám, však oni mi to sežerou. Omyl! Akorát se naseru a je vymalováno! Autoři a autorky by si měli uvědomit, že se na nás, čtenáře, valí knihy ze všech světových stran. Konkurence je veliká a my jsme zatraceně nevděčená cháska a naše přízeň je vrtkavá.

„…„A já zas nevím, proč by to slovo někdo chtěl vůbec použít. Zní příšerně.“

„Podle mě je to jedno z nejpraktičtějších slov v našem jazyce. Má nekonečně mnoho využití. Skoro jako slova zasraný. Kurvy zasraný je koneckonců moje oblíbená nadávka z dobrýho důvodu.“…“

Odstavec čtvrtý: I přes výhrady a rýpání si River odnáší krásnou a uspokojivou čtyřku. Však mé průměrné hodnocení za uplynulý rok bylo 4,1… nejčastěji uděluji plný počet nebo tři a půl… možná bych se nad sebou měla zamyslet. Nebo zrušit číselné hodnocení a zůstat jen o slovního, jenže jak to udělat v databázích? Sakra, raději budu rýt, to je účinnější. Pět ódy a pochválit umí každá či každý.

 

Autor:  Samantha Towle

Nakladatelství:  Baronet (web)

Žánr: romantika, erotika

Rok vydání: 2020 (rok vydání originálu 2019)

Počet stran: 288, ebook ve formátu epub 240

Série: ne

Překlad:  Hana Novotná

Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji Zuzance a eshopu Palmknihy.cz !



2 komentáře:

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)