ze života - pošli chlapa na nákup

Prkotina, že? Opak je často pravdou!

Staré moudro praví: Jak na Nový rok, tak po celý rok. Pomiňme teď dilema, zda psát velké či malé n. Protože rok uplynulý byl náročný na všech frontách, zkusíme do toho současného skočit s humorem a nadhledem. Jak? Inu, pošleme chlapa na nákup!

Že to u vás není nic neobvyklého? Upřímně, ani u nás. Co není mamka, převzal děda nákupní štafetový kolík a je z něj skutečně… kolík. Kecám – frajer! Pro mě tím pádem ovšem vznikla výzva jiná, a sice napsat správně nákupní seznam.

Jistě, zdá se to jako naprostá prkotina: vezmeš papír, naškrábeš na něj, co ti doma chybí a je potřeba dokoupit. Připočteš k tomu, co se zrovna výhledově chystáš vařit, na co má kdo případně chuť a je vymalováno, ne? Ne!

Neustále se ukazuje, jak složitá věc to je. Až by na to možná byla potřeba nějaká ta vysoká škola! Kupříkladu takový olej. Snadné? Je jich přece pár druhů: slunečnicový, řepkový, olivový, kokosový… bavíme se teď o takové té základní klasické nabídce. Inu, píšu tedy slunečnicový olej 1 litr 2x… Chlap dovalí tašku a spustí: „Hezky si mi napsala slunečnicový olej, ale na co?!“ Chvíli na něj hledím doslova jako puk či němá ryba lapající po kyslíku. Jak jako na co? Slunečnicový olej je přece dostatečně popisné a výstižné, proč ho zajímá, jak s ním hodlám naložit? Chlap na odpověď nečeká a začne z tašky vyndávat na stůl lahve… „To máš na pečení, na smažení, na fritování…“ vyskládá je přede mě. Zíráte? Já taky zírala!

Dalším názorným příkladem budiž pro dnešek tvaroh! Jsouc poučena z konfrontace s olejem, píšu na seznam tvaroh, vanička, plnotučný. Vyčerpávající? Nenechte se zmýlit! „Nenapsala jsi kolik!“ Velikost vaniček je totiž dvojí – 250 nebo 500 gramů a to nemluvím o značkách, přičemž mi bylo fuk, od jaké firmy mi bílá pochutina doma přistane.

Co jste kdy vy napsali na nákupní seznam a doma vám bylo vyčiněno za neúplné informace, případně vám donesli něco úplně jiného? A zajímalo by vás více podobných… špeků ze života mimo recenzí knih?