Recenze - P. Štarková: Můj brácha tornádo

Nenásilné vzdělávání dětí i dospělých!

Dnes tu pro vás sice nemám horkou novinku, nicméně to neznamená, že by kniha v mých rukou byla méně zajímavá nebo důležitá. Přijde mi normální poukázat i na kousky, které mají co nabídnout, přestože už jsou v oběhu více let. Jde totiž o nápad, poselství a účel. Zejména u této konkrétní publikace. O čem je a proč je důležitá?

Říkají mi Julie a je mi devět let. Chtěla bych vám vyprávět příběh o sobě, o svých rodičích, kamarádkách, ale hlavně o bráchovi. Jmenuje se Jonáš a chodí se mnou do třídy, i když je starší. Má totiž ADHD. Někdy se mi zdá, že se chová jako tornádo. Chvíli neposedí, místo toho, aby šel, tak běží, všechno mu padá z ruky. Ale běhat, to on umí opravdu rychle, vždyť je členem sportovního týmu Tornáda!

Znovu se setkáváme s Petrou Štarkovou a její prací. Už jsme si společně prošli občanskoprávního průvodce pro děti od osmi let Jak se dostat z maléru, sbírku sci-fi povídek Seif, příběh Báry, která se potýká s poruchou motoriky v knize Největší nemehlo pod sluncem, a teď tu máme pro změnu Jonáše, který trpí ADHD.

Jakmile se děti (a nejen ty) mají začlenit do kolektivu, mohou se setkat s celou řadou problémů, obtíží, situací, anomálií a všelijak podobně. Rovněž se může stát, že potkají někoho, kde se nějakým způsobem odlišuje a bylo by dobré vědět, jak se v takové chvíli zachovat. Mít povědomí, přehled, protože tím pádem potom budou méně zaskočení a značnou řádku věcí budou lépe respektovat a akceptovat. Jako bonus se potom v příběhu dozví i pohled druhé strany.

Neuvidí tak jen chlapce, který zlobí, vyrušuje, vykřikuje a neustále pobíhá sem a tam. Mají možnost pochopit, že za tím nemusí nutně být nekázeň či absence respektu, ale může to souviset s obtížemi, za které spolužák vlastně vůbec nemůže. Mohou mu podat pomocnou ruku, zastat se ho, podpořit a vnímat vše v odlišném světle. Edice Má to háček, na kterou najdete odkaz níže , jejíž součástí je i Můj brácha tornádo, předestírá vícero takových témat – háčků – s nimiž je potřeba se vypořádat.

Máma jednou říkala, že tehdy, když mu bylo šest let, ještě nebyl zralý na školu. S bráchou jsme se tomu pak smáli. Že to zní, jako by byl zelené jablko, které musí napřed zčervenat, aby se mohl učit počítat a psát.

Petra Štarková opět vzala náročný problém a nastínila ho formou stravitelnou zejména pro mladší čtenáře. Rovněž dospělý si však může uvědomit celou řadu věcí. Protože co si budeme namlouvat, i my jsme občas plní předsudků a neumíme si dát věci do souvislostí, přestože je máme přímo před očima. Soudíme zbrkle a necháme se ovlivnit prvním dojmem.

Proto jsou podobné publikace, kterým se věnujeme společně s dětmi, přínosem de facto pro celou rodinu. Po příběhu, který nám vypráví Jonášova sestřička, následuje špetka teorie o tom, co ADHD je, jak se projevuje, jak se pozná a zda se dá léčit. Na úplný závěr i několik tipů, jak dětem s touto poruchou pomoci. Jde tedy o komplexní záležitost, která by se měla dostat do rukou i učitelům, protože ne všichni jsou tak vstřícní a s pochopením jako paní učitelka v příběhu.

Rok vydání: 2018

Počet stran: 72

Ilustrace: Markéta Laštuvková

PS1: Na webu nakladatelství Pasparta najdete ke stažení i pracovní listy ke knize Můj brácha tornádo

PS2: Další knihy z edice Má to háček. V nadcházejících týdnech se můžete těšit na recenzi na titul Pravidla skutečných ninjů