Recenze - H. Vojtíšek: Bezejmenná touha

Obyčejně neobyčejná a nečekaně vydařená záležitost!

Je to tak prosté! Nádherná obálka dává jasně najevo, že držím v ruce pikantní čtení. Jak moc bude peprné – budu se jen červenat, nebo mě i vzruší? Nepřekročí Honza Vojtíšek únosnou míru, aby sexu nebylo už moc? Pojďme společně odhalit, jaká tajemství ukrývá tato sladce růžová bichlička!

Honza Vojtíšek v nové knize vynechal horor, a tak zůstalo jen porno. Spisovateli erotických thrillerů Pavlovi se naskytne příležitost nechat projevit svou dominantní stránku. Postaršímu majiteli stavební firmy, který už hodil flintu do žita, jedno překvapivé setkání ukáže, že radostí života lze užívat v každém věku. Barmanku kdosi stalkuje. Opravdu jí nabízí něco, co jí samotné chybí? Marek je svérázný samorost, který si užívá internetového porna, jednoho dne však odhalí nečekané možností virtuálního ukájení chtíče. Matěj dělá práce všeho druhu, a když je mu nabídnut docela zvláštní kšeft, bez mrknutí oka po něm sáhne. Pět příběhových linií, pět osudů, jedno město.

V jednoduchosti je kouzlo. To platí napříč životem ve všech oblastech. Honza Vojtíšek vzal pět hlavních hrdinů a vystavěl kolem nich příběhy tak reálné, až je to skoro mrazivé. Označení obyčejná v titulku nevnímám, a ani nemyslím, nijak hanlivě. Právě naopak. Není potřeba nic přeplácat, házet stará známá klišé jedno za druhým, ani vyhánět situace ad absurdum. Smekám klobouk před tím, jak lidští a realističtí jsou hlavní hrdinové. Klidně by mohli žít ve vedlejším bytě nebo protějším domě.

„Jakmile cítil, že ji přivedl na samotný okraj blížícího se orgasmu, přestal. Složil si ruce do klína a sledoval, jak se tělo, připravující se na výbuch nekontrolovatelné rozkoše, škrábe na samotný bod zlomu a těsně před ním se zarazí a zmateně se rozhlíží kolem jako John Travolta v oblíbeném internetovém memu.“

Bezejmenná touha obsahuje erotiku různého druhu. Máme tu žhavý sexting – smsky a maily, vyměňování fotek i videí. Najdeme BDSM linku, kdy mladému děvčeti imponuje starší muž. Narazíme na vášnivou sekretářku, která se nebojí okořenit milostný život nejen sobě, ale i svému šéfovi. Potom je tu manžel, jenž se rozhodně ženě splnit její neobvyklou fantazii. Tato linka měla bombastické vyvrcholení a pointu, smekám! A jako pátý příběh je tu nešťastné manželství se zakomplexovaným frajerem. Ten si kompenzuje vlastní nedostatečné ego na partnerce, která už toho má dost, stejně jako dokola omílané fráze, že může být ráda, že ho má, protože kdo jiný by ji chtěl. Jenže, co když by chtěl?

Honza Vojtíšek dokázal na papír přenést lidské osudy a touhy, které jsou čtivé, reálné a ano, okořeněné erotikou, která však není na každé stránce. Udržel rozumnou míru, dokázal vyvážit a udržet v rovnováze písmenkový sex a příběh. Nejde tak v žádném případě o knižní porno. Bezejmenná touha má děj, grády a především koule!

„Žádná tanga. Na schůzkách, fotkách ani videích. Doma si je klidně nos, ale ne když budeš se mnou.“

„Proč je nemáš rád?“

„Nevím, působí na mě odpudivě. To už na sobě ženská nemusí mít nic. Tkaničky patří na botu, ne na tělo. Mám rád klasické kalhotky.“

Nechybí ani ilustrace, které už jen dodávají pomyslnou hříšnou tečku. Nemám prakticky jedinou výtku. Ze 400 stran jsem si užila každou. Jednotlivé charaktery nebyly jen černé, nebo bílé. Měly hloubku a nekonaly se nesmysly, které známe ze sladkých romancí (dokonalá a bezchybná těla, společný orgasmus, dechberoucí a skvěle pasující velikost pánského přirození, orgasmus na povel „Udělej se pro mě!“, nekonečná výdrž a tak dále). Bezejmenná touha je obyčejně neobyčejná a nečekaně vydařená!

Recenze byla primárně sepsána pro web Knižní díra