Recenze - R. Campbell: Půlnoční slunce

Mistrovský horor i nebetyčná nuda...

Krásná obálka, sympaticky se tvářící bichlička, krátká a úderná anotace – nakladatelství Golden Dog to nemohlo rozehrát lépe. Vše se tváří, že držím v ruce lákavý hororový kousek, se kterým strávím příjemný čas. Bylo tomu skutečně tak?

Ben Sterling přivádí svou ženu a děti do městečka, v němž vyrůstal. Na okraji rozsáhlého lesa stojí starý dům, který by mohl být splněním všech jejich snů. Avšak zdá se, že se mezi borovicemi cosi shromažďuje a třpytí v ledovém vzduchu.

Půlnoční slunce se mnou parádně vyběhlo. Respektive britský autor Ramsey Campbell. Na jedné straně stojí mistrovsky mrazivá atmosféra způsobující husí kůži, na straně druhé uspávací a táhlé pasáže, kvůli kterým jsem se ke knize často nechtěla vracet. Úvod je opravdu pozvolný a můžete mít tendence, stejně jako já, čtení odkládat. Nedělejte to, brilantnost následujících kapitol vám to vynahradí. 

Ramsey Campbell jde jemně proti proudu. Nesází na hororová klišé, ani hektolitry krve či nadmíru násilí. Jede si po své ose a dostane se vám pod kůži jinými prostředky. Prim hraje atmosféra. Dialogy jsou fungující, byť krapet strohé. Překvapivě se objeví i náznaky překvapivě zdařilé a nečekané erotiky.

Mé pocity jsou sice rozporuplné, i přesto však musím ocenit propracovanost. Že mi totiž Půlnoční slunce nesedlo, není do jisté míry vina knihy, jako nadmíry stresu, roztěkanosti a únavy. V takovém období mám ráda, když má kniha drive a spád. Půlnoční slunce je však pozvolné, plíživé, detailní, a to pro někoho může působit až úmorně. Je mi však naprosto jasné, že jsou i čtenáři, kteří si v tom naopak budou libovat.

Recenze byla primárně sepsána pro web Knižní díra