Proč se tedy nepustit do omalovánek inspirovaných oblíbenou sérií a jejím filmovým zpracováním. Harry Potter prostě a jednoduše nikdy neomrzí. Nebo se snad pletu?
Věci nikdy nejsou jen černé nebo bílé. Jako zarytý cynik chci lamentovat, jako milovník romancí a jižní Francie musím naopak vyzdvihnout skvěle zachycenou atmosféru. Pojďme se dnes podívat, jaké další pocity ve mně vyvolala 192 stránková prvotina od autorky Jany Loveque.
Aneb když miluješ nějaký příběh a víš, že překlad dalších se nechystá – ani v CZ, ani v SK – tak se ti s ním prostě a jednoduše nechce loučit. I to je důvod, proč Milenka tak dlouho ležela na čestném místě na poličce a já se čtení vyhýbala. Částečně i z obav, jak to celé dopadne.
Český ilustrátor Petr Horáček je u nás doma velmi oblíbený. Přestože cácorka už nastoupila do třetí třídy, stále jeho tituly vyhledáváme. Ony totiž pohladí po duši a přimějí k zamyšlení i dospělého.
Český autor Dominik Roubín přichází se svým vítězným dílem z 8. ročníku soutěže Hvězda inkoustu a nabízí čtenářům kombinaci detektivky a nadpřirozeného thrilleru zasazeného do prostředí prestižní právnické akademie. Anotace mě rozhodně nalákala, tak uvidíme!
Honza Vojtíšek je chameleon. Svou hororově laděnou básní mě dokázal rozesmát až k slzám (O čem sní noční můry). V knize Bezejmenná touha mě ohromil propracovaností, čtivostí i lidskostí. V dětském leporelu Bafni na něj udělal radost i mé cácorce (a i já si listování i nápaditá okénka užila do sytosti). Jeho povídky se objevily např. v antologiích Jihočeský horor, Kronika smrti či České temno. Dnes je tady lákavá hororová jednohubka:
.jpg)
Již při čtení předchozí knihy od Václava Votruby (Šumavský Děs: Paměti okultní) jsem měla jasno, že budu nedočkavě vyhlížet jakékoli pokračování se Šumavským Děsem v hlavní roli. Tato prastará bájná bytost si mě získala a tak se s chutí vrhám na jeho další vyprávění.
