Recenze - R. Bugavičute-Pēce: Chlapec, který viděl ve tmě

Zástupce moderní lotyšské literatury a příjemné překvapení!

Jsou knihy, které by člověk přešel bez povšimnutí. Dnešní kousek bych si za normálních okolností nevybrala. Obávala bych se náročnosti i závažnosti tématu. A dopustila bych se obrovské chyby. Lotyšská dramatička a spisovatelka Rasa Bugavičute-Pēce přinesla pozoruhodný a hořkosladký příběh chlapce, který se narodil a vyrůstal se slepými rodiči.

Vypravěčem příběhu je právě chlapec, dítě, a kapitola vždy obsahuje nejen pohled jeho očima ale na závěr je i půl stránka či stránka z pohledu matky. Máme úžasnou možnost získat náhled na děj prostřednictvím dítěte s jeho logikou, vnímáním, vzdorem i myšlenkami. Ale zároveň je tu i pohled rodiče, který se musí s lecčíms vypořádat a vede své vlastní boje.

Díky rozumnému počtu stran, kterých je 176, je kniha svižná, poutavá a ne tak náročná, jak jsem se obávala. Každá z kapitol je označena číslem, které představuje aktuální věk hlavní postavy, chlapce jménem Jēkabs. Dostáváme příležitost být součástí chlapcova života v rozmezí od 5 do 32 let. Není však zachycen úplně každý rok, to by kniha byla mnohem obsáhlejší.

Celý text doprovází minimalistické ilustrace, jejichž autorkou je Zane Veldre. Příběh ukrývá překvapivě silné momenty, stejně jako chvíle k zamyšlení. Název knihy život nijak nepřikrášluje a ukazuje jeho hořkost, konflikty (generační i související s hendikepem rodičů), nesnáze, překážky, ale i radost, naději a porozumění. Ač se na první pohled tváří nenápadně a možná až depresivně, stojí v každém případě za pozornost!

5*

Vydalo nakladatelství Mystery Press 24.9.2025