Recenze - P. Rušeb: Světelné (k)roky

Hláškami protkaná čtivá sci-fi, která v cílové rovince trochu popadá dech

Když už se rozhodnu sáhnout po sci-fi žánru, chce to pádný důvod. A v duchu se modlím, aby mě autor neumlátil technikáliemi a já se neztratila pod tíhou údajů a faktů. Jak si povede Petr Rušeb s vítězným rukopisem prvního ročníku spisovatelského startovače pod taktovkou Knihy Dobrovský?

Hynek Prokop nemá dobrý den. Je to obyčejný člověk pracující v obyčejném zaměstnání a ubírající se svým obyčejným životem k naprosto obyčejné smrti, až dokud mu cestu nezkříží podivín Keiran a jeho život se tak v mžiku začne ubírat neuvěřitelně neobyčejným směrem!

 

Světelné (k)roky představují úžasný výlet do vesmíru, který se nese v duchu Stopařova průvodce po Galaxii (alespoň v úvodu) a je jemně šumrcnutý devadesátkovými sci-fi seriály. Najdete tu celou řadu vesmírných dobrodružství, úžasné dialogy, zajímavé postavy, božské hlášky. Nemusíte se bát, že by vás zavalila technická hantýrka, avšak úplně bez problémů to také není.

Děj je rozdělený do čtyř hlavních částí a ty poté do jednotlivých kapitol. Ačkoli se toho Petr Rušeb nebál a nadělil nám rovnou krásných 464 stran, závěrečná část lehce ztrácí dech i drive a doběhnout do cíle je udýchaná fuška. Jako neustále unavený a roztěkaný čtenář bych ocenila, kdyby kniha nebyla tak obsáhlá a květnatá, ale to je můj osobní problém, za to autor absolutně nemůže. Naopak oceňuji jeho skvělou práci se slovní zásobou! A s naprostým přehledem si dokážu představit seriálové zpracování dobrodružného příběhu hlavního hrdiny.

4*

Vydaly Knihy Dobrovský pod značkou Fobos 24.9.2025