neděle 8. prosince 2013

3. Nákupní horečka


Severus má hlad a chtě nechtě s tím musí něco dělat. Kam se vydá?






Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.



3.12.2013 - Nákupní horečka

Potřeboval nakoupit, ale kam měl jít? Na Příčnou? Bez přemisťování by mu to trvalo minimálně půl dne. Použít mudlovskou hromadnou dopravu? Vyndal svou peněženku a zjistil, že galeony a svrčky se změnily na libry a pence. Na Příčné by neměl čím zaplatit. Hlavou se mu přehnal bezpočet nepublikovatelných nadávek na adresu ministerstva kouzel. Oblékl si kabát, uvázal šálu kolem krku a vyšel z domu. Zabočil vlevo a na konci ulice vlevo. Netušil, kam vlastně míří. Prostě potřeboval jít, aby ze sebe dostal ten vztek a frustraci. Po dvaceti minutách ho jeho vlastní kroky zavedly před supermarket Sainsbury. Jestli si myslel, že pobere to nejdůležitější a bude hned venku, pak byl vedle jak ta jedle.

Vzal si nákupní košík a bez konkrétního plánu se vydal do víru spotřebního zboží. Vzal si čtyři banány, vaničku s rajčaty, pár zelených paprik, jednu malou dýni, tavený sýr, krabici mléka, voňavé, ještě teplé pečivo, u pultu si nechal od protivně se tvářící prodavačky nakrájet šunku, bez povšimnutí prošel kolem regálů se sladkostmi, vzal si jeden pytlík jemně solených brambůrků, konzervu fazolí, mraženého krocana, potřebné koření, které si pamatoval z dětství a ingredience na tajnou nádivku, jejíž recept se dědil z generace na generaci již od roku 1869. Když byl skoro u pokladny, vzpomněl si, že zapomněl na brambory a olej, který hledal asi patnáct minut. Třikrát za sebou mu bylo řečeno, že oslovený zaměstnanec není z tohoto oddělení a dle výrazu tváře Severus usoudil, že olivový olej je velice vzácné, nedostatkové zboží, o kterém nikdo nikdy neslyšel, natož aby ho viděl. Nakonec, notně na hranici trpělivosti, ho našel a mohl konečně přejít k pokladně.

Fronta se zdála nekonečně dlouhá a vůbec se nehýbala. Na rozdíl od těch vedle. Ale přebíhat sem a tam, jako jiní zákazníci, to se Severusovi opravdu nechtělo. Tak čekal a lehce si nohou podupával do rytmu nechutně vlezlé melodie, která v obchodě hrála.


Konečně na něj přišla řada. Odebíral namarkované zboží, skládal ho do igelitových tašek a přemýšlel, jak to pobere, protože použít zmenšovací nebo zlehčovací kouzlo prostě co? No nemohl. S mnoha nadávkami na jazyku a touhou proklít prvního byrokrata, na kterého natrefí, došel domů a při vybalování doufal, že věci poskládal tak, aby žádná nedošla k úhoně rozmačkáním. Namazal si housku se sýrem, uvařil horký čaj a začal připravovat marinádu na potření krocana. Pořádný kus masa mu zajisté zvedne náladu.



4 komentáře:

  1. ;-) je to svieze a cakam na dalsie pokracovanie

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky :) tato povídka je již dokončena :) Další kapitolce vpravo v rubrice Týden co nemá chybu :)

      Smazat
  2. Ten asi nakupuje jak já. Co najdu to beru :-D Ale čekala jsem, že někoho v tom krámě aspoň rozbrečí, ať je sranda :D

    Chave

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dobrá, znamenám si pro případné příště - Severus by měl někoho rozbrečet, hlavně, abych to nebyla já! :D

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)