neděle 9. února 2014

BMSK 10 - Šok


Hermiona má na krku zraněného Severuse, který jí nemíní nic ulehčovat, a stále nevyřešené vyšetřování. Pohne se dnes někam nebo na ni čeká zjištění, které nepřinese nic dobrého?










Varování!!! Rating 18+!!!










Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.



kapitola desátá – Šok

„Dojdu udělat čaj, nic blbějšího už mě napadnout nemohlo,“ spílala Hermiona nahlas sama sobě cestou do kuchyně. Na druhou stranu, než dojde tam a zase zpátky, budou mít oba dostatek času na uklidnění. I když ani potom to určitě nebude jednoduché. Rozhodně si nedělala iluze o tom, že by profesor Snape spolupracoval nebo, Merlin chraň, začal být snesitelný. Jenže, co bude dělat dál? Jak má suplovat za Kratiknota, vysvětlit Severusovu indispozici, protože v současném stavu rozhodně nemohl učit, vyšetřovat útoky, hlídat chodbu a… co Ron? Doma se už pěknou chvíli neukázala. Z nekončících otázek ji rozbolela hlava.

„Začnu tím, že chodbu bude večer hlídat Harry a přes den se vystřídají prefekti,“ uvažovala, „zajdu za Minervou a k hodinám kouzelných formulí si přiberu ještě lektvary. Déle jak tři dny ho stejně v posteli neudržím, leda bych ho přivázala.“

„Slečna si přeje?“ zeptal se zdvořile skřítek u dveří do kuchyně.

„Jdu uvařit čaj,“ usmála se Hermiona.

„Slečna měla zavolat, od toho jsme tady,“ poučil ji hrdě a srovnal si pruhovaný povlak od polštáře, který měl zavázaný jako římskou tógu.

„Chci ho připravit sama, máte zajisté spoustu jiné práce,“ konstatovala přátelským tónem.

„Práce? Pro nás je to POSLÁNÍ,“ zasvítila mu očka.

„To v žádném případě nezpochybňuji,“ skoro se omlouvala.

„Jaký čaj si budete přát? Černý, zelený, ovocný, s medem, bylinkový, azalkový, na spaní, na povzbuzení, s mlékem, s královskou homolí?“ chrlil ze sebe různé varianty.

„Já,“ Hermiona se zarazila. „Černý, mléko a med zvlášť. A nedělejte si starosti, obsloužím se sama,“ pronesla a už se hrnula ke konvici na vodu.

„Černý, mléko, med zvlášť,“ zopakoval skřítek a rychle ji předběhl, „kolik si bude slečna přát hrnečků?“

„Dva, děkuji,“ odvětila.

„Kam máme čaj přinést?“ položil skřítek další otázku a levitoval na podnos konvici s horkou vodou, mléko, med, dva šálky, lžičky.

„Odnesu to sama,“ prohlásila Hermiona a sahala si do kapsy od hábitu pro hůlku, aby mohla podnos zakouzlit proti převrhnutí, nerada by se vracela.

„Jen nedávejte Kolbymu nic k oblečení,“ uskočil skřítek zděšeně, když mu došlo, kdo před ním vlastně stojí. Od akce SPOŽÚS sice uplynulo již několik let, někteří z nich ale ještě měli z Hermiony trochu strach.

„Omlouvám se, to jsem nechtěla, potřebuji svou hůlku,“ snažila se vyplašeného tvora uklidnit, „ještě jednou děkuji,“ vzala tác a raději z kuchyně rychle vycouvala.

„A je tady zase,“ zavrčel Severus, když vešla do jeho ložnice.

„Doufal jste, že cestou do kuchyně zabloudím?“ ušklíbla se a položila podnos na noční stolek.

Dalšího komentáře se Severus raději zdržel. Čím míň pozornosti jí bude věnovat, tím déle udrží na uzdě touhu spáchat velice krutý čin. Jenže jak víme, člověk míní, život mění.

„Vypijte si čaj a já zajdu říct paní ředitelce, že za vás musí na pár dní sehnat suplování,“ řekla a podávala mu hrnek s horkým nápojem, „je tu ještě med a mléko, nebyla jsem si jistá, jak to máte rád.“

„O samotě,“ procedil skrz zuby, nicméně nabízený hrnek přijal, „a žádný záskok nepřipadá v úvahu. Snad si nemyslíte, že se tady hodlám válet, Merlin ví jak dlouho.“

„Před chvílí jste se sám přesvědčil, že ani nevstanete z postele, jak chcete učit?“ neubránila se naštvanému tónu. Skutečně jí začínal výrazně lézt na nervy.

„I kdybych měl celou hodinu sedět za stolem, tak mi to bude milejší, než nechat Minervu hledat záskok. Salazar ví, koho by sem nastrčila!“ vztekal se.

„Dobrá, počkáme do rána a pak se rozhodneme,“ pokusila se Hermiona uzavřít debatu.

„Vy se rozhodujte, jak chcete, já mám jasno!“ odsekl Severus tvrdě.

Hermiona jeho reakci nekomentovala, raději se pohodlně usadila do křesla v rohu ložnice a ponořila se do vlastních myšlenek. Vlastně by tu neměla ztrácet čas, ale něco jí říkalo, že nemá profesora nechávat bez dozoru. 

„A teď zamýšlíte přesně co?“ podíval se na ni tím svým typicky tázavým pohledem.

„Odmítáte jít na ošetřovnu, takže tady hodlám zůstat a dohlížet na vás. Předpokládám, že druhou postel tu nemáte, tak se musím spokojit s křeslem.“ I když jednoduché přeměňovací kouzlo zvládám. Pochybuji ovšem, že bych dostala souhlas, dodala ještě v duchu.

Severus mlčel, začínal být unavený a jediné, po čem opravdu toužil, byl spánek. Jestli si chce slečinka lámat záda v křesle, proč by jí to měl rozmlouvat? Otočil se zády k ní, přitáhl si peřinu až ke krku a pokusil se usnout.

**********************************

 „Dnes v noci vyjdeme na tento svět, jsi připraven?“

„Ano, už se musím jen zbavit té protivné ženské, určitě už si všimla, že je sama.“

„Nesmí nám stát v cestě!“

„Nebude, přesně vím, co udělám.“

„Pospěš si, když nebude vyhnutí, zabij ji!“

„Netřeba, znám lepší a příjemnější způsob jak ji vyšachovat, alespoň pro tuto noc, pak už budete v bezpečí daleko odsud.“

„Zbytečně neriskuj, nesmíš udělat chybu.“

„Nebojte se, nikdy nechybuji!“

********************************

Když se vzbudila, byla všude kolem tma. Pár vteřin trvalo, než si uvědomila, kde vlastně je.

„Lumos,“ zašeptala s hůlkou v ruce a hledala nějaký jiný zdroj světla. První, co upoutalo její pozornost, byl chybějící pacient. Postel Severuse Snapea zela prázdnotou a jen rozestlaná levá polovina napovídala, že ještě nedávno v ní někdo spal. „To mi snad dělá schválně,“ zanadávala nahlas a vydala se ho hledat. Po hodině pátrání začínala mít pocit, že nachodila víc jak dvacet kilometrů, ale profesor nikde nebyl. Děsivé ticho přerušované občasným zachrápáním spících obyvatel obrazů jí způsobovalo mrazení. Napadlo ji, že se třeba už vrátil a zamířila zpátky.

"Děláte si ze mě legraci?!“ vystartovala na něj, když ho uviděla stát u postele, ležérně opřeného o sloup, který držel nebesa.

„Napadá mě lepší způsob, jak vás zaměstnat, než je pobíhání v pokročilých nočních hodinách po chladných chodbách,“ pronesl nezvykle smyslným hlasem. Hermioně se skoro zastavilo srdce. Právě si uvědomila, že profesor má na sobě pouze saténové kalhoty od pyžama, které předtím rozhodně neměl a jinak vůbec nic. Na sucho polkla a horlivě přemýšlela, co má tohle znamenat. Severus pomalu přešel k ní, vzal ji kolem pasu a přitiskl ke dveřím.

„A přitom se jen stačilo podívat do koupelny,“ zašeptal jí do ucha.

„Co si myslíte, že děláte?“ zaprotestovala z posledních sil, její sebeovládání mělo hodně na mále.

„Zkus hádat,“ pousmál se. Hermiona nevěřila vlastním očím ani uším, potřebovala se štípnout, aby se ujistila, že je skutečně vzhůru. Připadala si jako v tranzu. Cinkutí čehosi padajícího na zem ji vrátilo zpátky do přítomnosti. Zatímco se zaobírala vlastními myšlenkami, Severus jednoduše roztrhl košili, kterou měla na sobě, a knoflíčky se rozlétly na všechny světové strany. Chtěla něco říct, jenže váhala moc dlouho. Profesor uzavřel případnou hrozící diskusi polibkem. Vášeň s jakou ji líbal a svíral v náručí, byla ochromující. Hermionu v jeden okamžik napadlo, že rána kotlíkem do hlavy musela být skutečně pořádná, protože jinak si právě probíhající situaci neuměla vysvětlit. Když jí rozepnul podprsenku a sevřel jemně mezi zuby naběhlou bradavku, přestala konečně přemýšlet.

„Křeslo, postel, podlaha nebo ve stoje?“ zeptal se Severus naprosto klidně.

„Cože?“ vyhrkla Hermiona nechápavě.

„Fajn, vyberu si sám,“ pokrčil rameny a bez skrupulí ji hodil na postel. Svlékl jí kalhoty i poslední kousek spodního prádla, který mu překážel. Lehl si vedle ní, polibky postupně zasypával krk, ňadra, bříško, špičkou jazyka vyznačil kroužek kolem pupíku a vrátil se zpátky k jejím rtům. Kolenem se vklínil mezi její nohy, chladivý satén ji na nahé pokožce příjemně studil. Dotek to byl příjemný, jenže zoufale neuspokojující. Chtěla ho odstrčit a položit na záda, jenže jí to nedovolil. Chytil jednu její ruku a nasměroval ji k jejímu vlastnímu klínu. Nevěděla, jestli je víc šokovaná nebo vzrušená. Chtěla, aby se jí dotýkal on a tak se mu pokusila vytrhnout. Za trest ji kousl do rtu. Odtáhl se od ní, ale jen na tak dlouho, aby se svlékl, a potom, bez zbytečného odkladu, vyplnil Hermionino nejvroucnější přání. 

V okamžiku, kdy už prakticky cítila přicházející orgasmus, odtáhl se od ní. Než stihla položit hodně naštvaně nějaký dotaz, dotkl se horkým jazykem toho správného místečka. Slastně se prohnula a vychutnávala si jeho péči. Když pominula vlna horka a jedinečného pocitu uspokojení, zarazila se znovu, protože profesor ve své dosavadní aktivitě nepřestával. Jenže na rozdíl od Hermiony, on velice dobře věděl, co dělá. Po druhém vyvrcholení, které na sebe nenechalo dlouho čekat, se jí roztřásla kolena. Kdyby musela vstát, nohy by ji neudržely. Překvapeně se dívala do spokojené tváře Severuse Snapea, přitáhla si jeho hlavu k polibku a on do ní znovu pronikl…

Vzbudil ji chladný závan, který jí přejel po zádech. Ležela nahá v posteli profesora lektvarů, přikrytá jen do pasu tenkou přikrývkou a dotyčný nikde – zase. Rychle se oblékla, zkontrolovala (pro jistotu) koupelnu a vydala se na novou pátrací akci po bradavických chodbách. Neměla tušení, kolik je hodin, ani kam mohl Severus odejít. Celé to bylo zmatené. Jeho chování bylo tak… šokující… nezvyklé… zvrhlé… a neskutečné. Scéna, která se jí náhle objevila před očima, byla neuvěřitelně děsivá. Bokem se opřela o chladnou zeď, aby neupadla. Severus Snape stál zády k ní v chodbě, kde s Harrym slyšeli hadí řeč, kde se propadla do tekutého písku a kterou z bezpečnostních důvodů před studenty kouzlem zablokovala, s hůlkou v ruce vytvářel jakýsi portál, do nějž se z díry ve zdi plazili tři malí hadi.

„Severusi!“ vykřikla a mířila na něj hůlkou. Oslovený se otočil jejím směrem a probodával narušitele rudě žhnoucíma očima. Hermiona jako by z povzdálí zaznamenala dutý zvuk. To jak její vlastní hůlka dopadla na chladnou dlažbu…

6 komentářů:

  1. Tak ted se nám to pěkně zamotalo. Já být na místě Hermiony tak bych se taky nebránila. Sakra Severus s rudýma očima? To jsem zvědavá co se z toho tajemného hlasu a jeho komplikace nakonec vyklube. A jak se jim podařilo dostat Severuse. Moc děkuji za kapitolku.Scully

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Obávám se, že obrana by byla na místě, ale šok je mnohdy silnější :) Vysvětlení bude ještě chvíli trvat, celé je to trošku... nic, my nesmíme ani naznačovat :) jsem ráda, že se líbí - díky za koment :)

      Smazat
  2. No neviem, červené oči nevestia nic dobře... Z toho bude triadny malér. Mami

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Musím jim to sem tam drobet okořenit :) díky za komentíky :)

      Smazat
  3. Chave

    hele varování, tam budou nějaký čuňačinky. Těším. To budou krásné sny - a běda jestli tam bude agrese místo sexu. Si tě jinak najdu a nabacím :-D
    No co Baby nesla melou, Hermiona vaří čaj :-D
    No joooo Kratiknot, už mi svítá na majáčku. To ta pokročilá hodina, omluvuju se ;-)
    Já četla a doma taky dlouho neuklízela - mít doma Rona, musí se uklízet často :-D
    Ano, ano, prosím, přivážeme ho k posteli. Prosím, smutně koukám :-D
    Je to poslání a ty nám do toho nemáš co sahat, rozčílil se skřítek a udusil ji povlakem :-D
    Já bych volila na povzbuzení, kdo ví, co všechno bychom mu tím povzbudili vrrrr :-D
    A pít to taky budu sama, do krku mi to vážně nemusíte lít, já už mám dost, vážně. Víte už se trochu topím, grrrr :-D
    No jak by učil. Dostane na postel kolečka a hurá do bradavických chodeb :-D
    Bych ho chtěla vidět ve stoje frajera, po takové ráně do hlavy :-D
    Teda jsem teď zmatená víc než Potter v knihovně. Ale hádám, že Severus asi tak úplně nebude Severus. Teda ten sexuální Severus ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak já ho příště nedám nebo ho dám a nic tam nebude, co ty na to? :D
      Prej agrese místo sexu, za koho mě máš? :D
      No jo, ale Patrick byl jiná liga a Herma rozhodně nesedí v koutě :D
      Omluvuva přijata :D
      Přivázat k posteli? Hergot, tady má někdo zajímavé choutky - třeba příště, zlatko, třeba příště :)
      Učit na posteli? Posadíme ho na vozík? Smíchy nemůžu! :D
      To jsem tě tak moc zmátla? Vydrž, Prťka, vydrž, všechno se časem vyjasní :D

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)