neděle 28. září 2014

Máte právo 5


Co byste řekli na jiskru v oku a trochu vzrušení? A co Lucius, případně Hermiona? Dozvíte se již dnes. 





Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.



(Postavičky vytvořeny za pomoci ChibiMaker)


 5. Máte právo na jiskru v oku a trochu vzrušení

Lucius byl spokojený, ale ne maximálně. Naprostou spokojenost mu kazil fakt, že Grangerová neví o spojení mezi ním a pirátem z maškarního plesu. Respektive, že se jedná o jednu a tutéž osobu. Ovšem to nebylo nic, oč by se nemohl dodatečně postarat. Nejdřív musel přežít další pracovní den a posléze se se svou advokátkou potkat jakoby náhodou na výstavě s názvem Dvacet nejznámějších francouzských impresionistů. Měl by svému soukromému očku přidat, protože se ukázal jako skutečný mistr v oboru. I když… suma, kterou mu platil, byla pořádná, žádný přídavek se konat nebude.

Obsloužil další zákaznici – tentokrát puberťačka v doprovodu maminky, která byla naprosto šokovaná, že v takovém obchodě prodává chlap. Následně se musel pokusit obratně vybruslit z pozvání na kávu od své zaměstnavatelky. Musel se snížit ke slibu, že dnes nemůže, ale příště rád přijme a doufat, že se madam víckrát nezeptá. Velice o tom však pochyboval, ta si takovou příležitost nenechá ujít. Na Manoru se vysprchoval, dal si lehkou večeři, zvolil elegantní oděv a přemístil se ke galerii. Hra mohla začít. Tedy vlastně pokračovat.

Claude Monet… Hermiona přímo zbožňovala jeho obraz s názvem Impression, soleil levant. Držela v ruce sklenku vychlazeného šampaňského s ponořenou jahodou, upřeně sledovala plátno a mimoděk si vybavila nedávný polibek… tak intenzivní, vášnivý, šokující a dechberoucí. Přejel jí mráz po zádech. Neholdovala alkoholu, ale ten číšník se usmíval a jí bylo líto ho odmítnout.

„Máte zajímavý vkus,“ vyrušil ji z úvah důvěrně známý hlas.

„Vás bych tady nečekala,“ přiznala popravdě.

„Předvídatelnost je pro amatéry,“ stál tak blízko u ní, až se divila, že jí to nevadí.

„A předpokládám, že vy amatér nejste,“ usmála se.

„Nečekaně správně, ale mohl by pirát říct to samé?“ položil záhadnou otázku, která ji zaskočila. Jak věděl o pirátovi? Nebo to byla jen náhoda?

„Co tím myslíte?“ zkusila zjistit, kam jeho narážka vede. Jenže nepřišla žádná odpověď. Zmateně se otočila, ale Malfoy byl pryč. A stál tam vůbec nebo se jí to jen zdálo?

Lucius z bezpečné vzdálenosti sledoval, jak se Hermiona zmateně rozhlíží po galerii a snaží se ho najít. Vymyslel to dokonale. Co ovšem podcenil, byla její jistá přitažlivost, takže si teď připadal poněkud… frustrovaný. Ovšem s tím si uměl hravě poradit. Když se snažil odejít z galerie, aby mohl na studeném čerstvém vzduchu přejít k neutrálnějším myšlenkám, než je Grangerová nahá v jeho posteli, vynořila se před ním bývalá paní Malfoyová. Překvapila ho její přítomnost, Narcissa umění nikdy neholdovala. Naopak, vždy jí připadalo nudné. Kdyby se jednalo alespoň o nějaké téma z oblasti módy, to by potom její přítomnost chápal, ale impresionisté? Vysvětlení se dostavilo záhy, když se důvěrně zavěsila do Konstantina Moora. Tento… kašpar… byl mecenáš, filantrop, playboy, a taktéž čistokrevný kouzelník. Narcisa v Luciusových očích hluboko klesla, protože zahodit se s někým takovým, měla na víc. Nicméně Lucius právě dostal skvělý nápad, jak se řekněme po zmijozelsku vypořádat i s tímto problémem. Ne, že by snad na svou ex žárlil, jen jednoduše dostal chuť spojit příjemné s užitečným a zákeřné s ještě zákeřnějším.

Hermiona začínala mít strach, že si neustálým otáčením a obhlížením okolí zablokuje krk. Nakonec ho ale vypátrala. Hned se jí ulevilo, protože si přestala připadat jako cvok s halucinacemi. Stál tam… vznešený, mužný, povýšený, chladný, přesto svým způsobem krásný a přitažlivý… Lucius Malfoy. Nicneříkajícím pohledem právě hypnotizoval svou bývalou ženu v doprovodu známého mecenáše a… Hermiona hledala slušné slovo, ale napadal ji jen výraz kurevník. Jeho ložnicí prošla spousta žen, zaskočilo ji, že mezi ně patří i  Narcissaí. Bylo to šokující. On i samotný rozvod Malfoyových mnohé překvapil. Rita Holoubková si v Denním věštci neodpustila celou řadu šťavnatých komentářů na toto téma. Najednou se Lucius podíval jejím směrem. Pohledy se potkaly a v Hermioně hrklo… ty oči… jejich výraz… i na tu zdánlivou dálku poznala, že on je… pirát. Ale věděl Lucius, kdo byl pod škraboškou na terase s ním? Proto ta jeho narážka? Nebo to byla jen náhoda? Instinktivně si olízla ret, odložila nedopitou skleničku a vydala se k východu.

Lucius na ni číhal jak kočka na malou myšku. Počkal, až vyjde ven z galerie a v příhodnou chvíli ji zatáhl do postranní uličky, opřel o zeď, přitiskl se k ní a vášnivě ji políbil. Nejdřív byla šokovaná a nechtěla se mu podvolit, ale netrvalo dlouho a velice ochotně spolupracovala. Kdyby chtěl, dostal by teď všechno. Jenže on nechtěl hru ukončit tak brzo. Zábavný nebyl cíl samotný. Sex je sex. Ale ta cesta k němu!

To, co právě zažila, bylo tak neskutečně… drzé… ohavné… šokující… neodpustitelné… drsné… vzrušující a úžasné. Stále cítila jeho horké rty, mrštný jazyk, ruku svírající její ňadro… Nemohla tomu uvěřit. Stála pod horkou sprchou, smívala si šampon z vlasů a přitom si vybavovala jednotlivé detaily toho nekonečně dlouhého polibku. Celkový dojem kazila jediná otázka… Proč? Mohl mít kteroukoli ženu v Anglii a on si vybral ji? Byla to hra? Nebo test? Zkouška? Sázka? Hec? Veškeré její pochybnosti vyvracel pohled, který jí věnoval, než bez jediného slova odešel… Jeho oči zářily, dokonce se pousmál a celou dobu, po kterou se k ní tiskl, cítila, jak moc byl vzrušený… Tak proč potom jen tak odešel a nepokračoval? Měla kupu otázek a žádnou odpověď. Ale copak mohla nakráčet na Manor a začít se ptát? Pochybovala, že i kdyby ráno přišel do její kanceláře, dokázala by se zeptat na cokoli, co by s ním souviselo. Byla drzá, zvídavá, odhodlaná, jenže v jeho přítomnosti si připadala jako nezkušená puberťačka. Ne, že by snad s jiným mužem měla pocit, že je o něco zkušenější. Ve svém životě měl jen jednoho partnera, a tím byl Ron. Muž jí nechyběl… byla spokojená jen se svou kariérou, kočkou a knihami. Dokud nepřišel Lucius Malfoy se svými smyslnými rty a neudělal jí v hlavě paseku. Musí při první příležitosti zjistit, oč mu jde!

Zatímco si Hermiona ve sprše lámala hlavu s důvodem Luciusova nezvyklého chování, dotyčný probíral se svým důvěrným přítelem a zároveň zprostředkovatelem některých svých obchodních záležitostí následující plán: Založí nadaci na podporu vězňů propuštěných z Azkabanu, s pomocí svých kontaktů vyvolá odpovídající kampaň v Denním věštci. Nepochyboval o tom, že přiláká i Moora, protože ten přímo prahne po pozornosti a větší slávě. Pokud mu zároveň umožní vidinu snadné kořisti v podobě Hermiony Grangerové, nedokáže odolat. Rita Holoubková o týden později v Denním věštci zveřejnila tento článek:
NADACE POVEA SE PŘEDSTAVUJE (zkratka znamená pomoc vězňům z Azkabanu – poznámka autorky)

Nově vzniklá nadace má pomáhat vězňům propuštěným z Azkabanu v jejich opětovném začlenění do kouzelnické společnosti. O toto se již mnoho let pokouší advokátní kancelář Simona Coula, jejíž zaměstnankyní je mimo jiné i válečná hrdinka a členka hvězdného tria Hermiona Grangerová. V současné době tato nadace, jejíž zakladatel by rád zůstal nezmíněn, hledá pod záštitou ministerstva kouzel sponzory a mediálně známé tváře na podporu dobré věci.  


Byl to vcelku krátký článek, svůj účel však splnil. Konstantin Moore nedokázal odolat ničemu, co by ho mohlo zviditelnit. Takže si domluvil osobní schůzku nejprve se samotným ministrem kouzel a později se Simonem Coulem, aby se z první ruky dozvěděl, jak činnost jeho advokátní kanceláře vypadá a kterým směrem by se měl celý projekt, který takřka přejal, ubírat. Neskrýval nadšení, když ho Simon odkázal k Hermioně Grangerové, která byla ke své velké nevoli označena jako jeden z nejlepších právníků v tomto oboru (což tolik nevadilo, ba naopak) a jako taková měla Konstantina seznámit se vším, co by ho mohlo zajímat. V praxi to znamenalo, že se jí neustále pletl do cesty, komplikoval jí nejen práci, ale i život a navíc ji okatě sváděl. Vše vyvrcholilo v jedno osudné odpoledne…

Nesnášela toho navoněného panáka, který si myslel, že jeho úsměv je ten nejsladší na světě! Trochu připomínal Zlatoslava. Hermiona se v duchu usmála. Tenhle klaun nesahal Luciusovi ani ke kotníkům. Byl si tak jistý svou vlastní neodolatelností, že vůbec nepředpokládal odmítnutí. Když jí stál za zády a skláněl se nad ní, aby viděl, co zrovna čte, měla chuť ho praštit knihou po hlavě. Bylo jí lito té knihy. Doufala, že Lucius dorazí na smluvenou pravidelnou schůzku přesně. Jestli se toho cvoka brzy nezbaví, skončí sama v Azkabanu za vraždu. Naprosto nechápala, co na něm ty ženy viděly. Nebyl ani chytrý. Plácal bezduché hovadiny a papouškoval fráze z časopisů pro čarodějky. Zrovna se ho chystala rázně vyprovodit, vstala od stolu a chtěla zavolat na Anne, aby jí přinesla dokumenty, které bude s Luciusem muset probrat. Konstantin využil toho, že se nevědomky opřela o stůl, přistoupil k ní a pokusil se jí políbit. Hermiona uhnula, ale nebylo jí to nic platné.

„Ale no tak, určitě to chceš,“ vzal ji hrubě za bradu a zopakoval pokus o polibek.

„Ne!“ snažila se ho odstrčit.

„Děláš drahoty, to se mi líbí,“ usmíval se a bral to jako příjemné zpestření.

„Stačí, měl byste jít,“ zkusila se znovu dostat z jeho sevření.

„Půjdu, ale až si to oba pěkně užijeme,“ vyhrnul jí sukni a vysadil ji na stůl. Pokoušela se bránit, ale byl silnější. Hůlku měla v šuplíku z druhé strany stolu. Chtěla zakřičet na svou asistentku, Konstantin ji umlčel hrubým polibkem. Kousla ho do spodního rtu a odměnou byl velice bolestivý políček. V té chvíli někdo vešel a Konstantin se ohlédl.

Ať Lucius zamýšlel cokoli, vyfouknutí své kořisti rozhodně odmítal přihlížet. Vešel do Hermioniny kanceláře a scéna, které se stal svědkem, se mu ani trochu nelíbila. Vyhlášený Don Juan se právě pokoušel velmi brutálním způsobem hatit jeho plány. Jestli má někdo Grangerové vyhrnovat sukni, pak to byl Lucius a ne tenhle navoněný strašák. Trpělivost dosáhla únosné meze, když Konstantin Hermionu uhodil. Lucius nebyl útlocitný, ale ženy se nebily, pokud si o to vyloženě nekoledovaly, a i potom se slušelo vyhnout se obličeji. Popadl nadržence za rameno, odtrhl ho od své advokátky a rázně ho vypoklonkoval z místnosti. Na odchodu mu ještě do ucha pošeptal výhrůžku, která zahrnovala velice bolestivé mučení a veřejné zesměšnění, pokud se k Hermioně ještě někdy v budoucnu přiblíží.

Hermiona zhluboka vydechovala a nadechovala. Spěšně si urovnala sukni a snažila se popadnout dech. Stále tomu nemohla uvěřit. Uvědomila si, že na ni Malfoy mluví a podává jí kapesník. Zmateně se na něj podívala.

„Jste v pořádku?“ zeptal se potřetí.

„Asi ano,“ popravdě nevěděla. Pálila ji tvář, na rtu cítila sladkost. Myslela, že je to Konstatninova krev, ale jak se ukázalo, byla i její, protože se kousla. Vzal ji za bradu, podstatně něžněji a kapesníkem jemně otřel krev.


„Takhle je to lepší,“ měla halucinace nebo se pousmál a v očích měl zase ten zvláštní výraz jako nedávno po tom polibku v uličce. Sklopila zrak. Hledala vhodná slova. Žádná ji nenapadala. Chtělo se jí jen… brečet.

7 komentářů:

  1. ...a Lucius má konečne príležitosť ju poľutovať :-)
    Ďakujem mami

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji :) jj - Lucík si nenechá nic ujít :)

      Smazat
  2. Konstantin je pěkný prase, myslím, že sáhnout na mně, tak by to nerozdejchal :D. To by mě opravdu zajímalo, jak tohle skončí :-).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. :D Wow - Janinka drsoň! :D Jak to skončí? Spoilerovat se nebude, budeš muset vydržet :D děkuji ☺

      Smazat
  3. Tak mám konečně po dlouhé době sundanou sádru a můžu psát. Lucius je v této povídce úžasný.Jsem zvědavá za jak dlouho Hermiona kapituluje. Moc děkuju za dílek a těším se na neděli

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zapomnela jsem se podepsat scully

      Smazat
    2. Jejky, opatruj se! Ale zase, lepší sádra teď, než přes celé prázdniny :)

      Jsem ráda, že se Lucius líbí, snažila jsem se poučit z předchozích chyb :) Díky za koment :)

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)