neděle 2. listopadu 2014

Máte právo 10


Změna názoru - naprosto samozřejmá "věc". A jako bonus: právo na bezesný spánek.




Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.



10. Máte právo změnit názor a na bezesný spánek

Zapochyboval. Bylo těžké přiznat to sám před sebou, ale ten malý záblesk nejistoty ho naprosto rozhodil. Mohl mít kteroukoli ženu si usmyslel, stačilo jen kývnout, jenže on zatoužil po výzvě. Z ničeho nic cítil, že si dost možná ukousl větší sousto, než je schopen zvládnout. Zavřel oči a zhluboka se nadechl. Nevzdá se, ne teď, když má vše na dosah. Tak se správný Malfoy nechová!


Hermiona netušila, co se Luciusovi honí hlavou. Vypadal ustaraně. Jakoby během jednoho krátkého okamžiku zestárl o deset let. Co se stalo? Chtěla se zeptat nahlas, nesebrala však odvahu. Udělala něco špatně? Řekla něco? Neřekla něco, co říct měla? Navzdory všem přečteným knihám se nedokázala rozhoupat k žádnému kroku. Všechny varianty jí připadaly nelogické a tak místo mluvení zvolila činy. Přisedla si k němu, pohladila ho po tváři a vtiskla mu na rty nesmělý polibek. Zdálo se, že to ani nepostřehl a díval se kamsi skrz ni.


Najednou si uvědomil, že než se něčím neustále užírat a nechat vyvádět z míry, bude jednoduší prostě své předchozí rozhodnutí a přesvědčení přehodnotit. Prudce ji položil na deku, až měl dojem, že vyjekla bolestí, ale stejně tak to mohlo být i překvapením. Do svých polibků vložil veškerou frustraci posledních dní a tentokrát nemínil přestat. Když jí zbavil svetru a trička a chystal se rozepnout rifle, Hermiona ho z ničeho nic zastavila.

„Tohle přece nesmíme,“ zašeptala nejistě.

„Budeme věřit jedné staré pověsti o magičnosti svatební noci?“ rozepnul knoflíček a mučivě pomalu udělal totéž se zipem.

„A nemůže se nic stát?“ vydechla vzrušením, protože jeho ruka jí právě zajela pod kalhotky.

„Stát se může velká spousta věcí,“ kousl jí zlehka do ušního lalůčku. „Někdy však pomyšlení na to, že se překračuje zákaz, mnohonásobně zvýší kvalitu požitku samotného,“ přejel špičkou jazyka po citlivém místečku na krku.


„Ehm,“ nedokázala se sebe vydat žádné slovo. Nešlo to. Už v sobě neměla žádnou sílu k protestům. Po všech těch pokušeních, hrách a provokacích netoužila po ničem jiném, než aby to konečně dotáhl až na samotný vrchol. Chtěla ho jako ještě nikdy nikoho a nic ve svém životě. Zoufale ho potřebovala. Každý dotek jeho horkých rtů, jeho zkušené ruce, vlasy, šimrající ji na nahém těle. Tolikrát o tom četla v románech a teď jeden podobný žila. Dokázala se soustředit na jediné, a sice jaký bude? Jaké to vůbec celé bude? Jako v knihách? Lepší? Horší? Nebude zklamaná? Až kousnutí do bradavky ji probralo z úvah. Uvědomila si, že nadešel čas, aby jen neležela, ale pokusila se být mu rovnocennou partnerkou a zapojila se do hry. Nenáviděla knoflíčky! Jen dokládaly její vlastní nesoustředěnost a netrpělivost, protože se jí nedařilo je rozepnout.

„Jestli je chceš utrhnout, máš mé svolení,“ usmál se na ni. Její nedočkavost ho pobavila. Byla snad ještě víc odhodlaná pokračovat než on sám. Nechal ji ještě chvíli zápasit, a potom si tu košili svlékl sám. Odměnou mu byly její nedočkavé polibky a nesmělé doteky. Další boj sváděla s páskem u kalhot. Nechápal, jak je možné ho nerozepnout, když to bylo tak jednoduché. Na druhou stranu, s takhle třesoucíma se rukama se ani nemohl divit.

„Klid, nekoušu,“ zavtipkoval.

„A to je škoda,“ popíchla ho.

„Slečno, zapomněla jste se zmínit, že máte masochistické choutky,“ kousl ji do ramene.

„Mám spoustu… choutek a vy máte celý zbytek života na to, abyste je objevil, pane,“ konečně zdolala překážku jménem kožený opasek. Lucius místo slov přešel k činům, protože až jeho vyvolená zjistí, jak se věci mají, dojde jí veškerý humor, ale na to byl ještě dostatek času.


Bylo to tu… Okamžik pravdy… Od odpovědi na všechny její otázky ji dělil jen maličký kousek látky, který měl Lucius na sobě. Ona už byla nahá. Ani necítila zimu, i kdyby, bylo by to jedno. Toužila po jediném. Nepatrný záchvěv nejistoty zapříčinil, že se zarazila. Již poněkolikáté tento večer. Přece nebyla tak nezkušená, aby ji pohled na nahého muže přivedl do rozpaků. Na druhou stranu… veškerý její milostný život stál i padal s Ronaldem Weasleym, který nebyl zrovna idolem dívčích snů a i když ji dokázal uspokojit, měla s Luciusem pocit, že tohle bude vyšší liga. Zatím ještě fungující racionální část její mysli ovšem radila, aby své naděje krotila, neboť stejně jako nadšená mohla by být i zklamaná, protože očekává příliš mnoho.

Zklamání se však nekonalo. Na jednu malou chviličku měla dokonce pocit, že dostala víc, než je ochotná a schopná přijmout. Ten pohled… kdyby to byla poslední věc, kterou vidí… nedokázala udržet souvislou myšlenku. Nahý Lucius Malfoy ji dokonale odzbrojil. Chvěla se… Strachem… Nedočkavostí… Očekáváním… Touhou… Obavami… Hotový ohňostroj dojmů, vjemů a pocitů, který umocnilo jejich splynutí, když do ní Lucius pronikl. Ztrácela dech, kousala se do rtu, aby nevykřikla. Z očí jí vyhrkly slzy, neměly však spojitost s bolestí, žádná se nekonala, ale s magií té dané chvíle, která ji nepředstavitelně dojala. Jestli někdy pocítila nejistotu z přijetí nabídky k sňatku, pak dnešek byl okamžikem, kdy blahořečila síly, které ji přiměly souhlasit.

Konečně se dočkal! Vlna uvolnění ho připravila o veškerá slova. Ta malá mudlovská potvora se ukázala jako velmi zdatná žačka a vskutku poddajný materiál.  Možná dodatečně přehodnotí nejedno své původní rozhodnutí, alespoň tedy částečně. O tom ovšem bude uvažovat později. Teď se chtěl jen nabažit všeho, co se mu tu tak krásně a dobrovolně nabízelo. A ne jen jednou. Tahle noc bude dlouhá, velice dlouhá a nadmíru uspokojivá! Ať má jeho nastávající nač vzpomínat. Zavázal jí oči šátkem, který ukrýval na dně piknikového koše, stejně jako peříčko. Mučivě pomalu jím zlehýnka přejížděl po nahém těle. Třásla se, vzdychala, červenala, šeptala jeho jméno, prosila a tak si ji bral znovu a znovu, dokud mu vyčerpáním neusnula schoulená v náručí. Přikryl je oba dekou a spokojeně zavřel oči. Nechtěl spát, přes svůj věk a značnou fyzickou námahu předchozích hodin se necítil vyčerpaný.  Vychutnával si ten opojný pocit moci a nadvlády. Nikdy by nevěřil, že se kdy dostane z Azkabanu a zažije něco podobného. Zas a znovu se přesvědčoval o tom, kým je. Nezapomněl nic. Možná byl na okraji společnosti a jeho pověst byla značně pošramocena, ale jednoho krásného dne jim všem ukáže, kdo je Lucius Malfoy a Hermiona Grangerová je první na řadě.

8 komentářů:

  1. Šmarjápanno, ta poslední věta zněla hóóódně zlověstně!?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo no, jde do tuhého, konec se blíží :)

      Vymazat
  2. Čas plynie v podivných slučkách a ja sa až dnes dostávam k najčerstvejšej kapitolke.
    Tak no ale au ach ooou! Lucius! Dôslednosť asi nebude medzi Tvojimi cnosťami? Máš vôbec nejaké cnosti?
    Platinové vlasy, vlastníctvo zámku, neodolateľný vzhľad... nie, dôslednosť tam fakt nie je ;)
    Starík si mákol a ani sa nezadýchal? Že on si šupol nejakého mňam extra elixíru a bol pri mladej za borca? ;)
    Záverečná veta ma núti premýšľať, pokiaľ siaha blonďatá habaďúra a pokiaľ vlastná hlúposť istého pána, ktorý intriguje, aby nakoniec sám padol do vlastných motaníc. No uvidíme ;)
    A teraz obligátne - zas v nedeľu ;)
    nad

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vítám tě :D
      Ne - důslednost mu vážně nefandí a jeho tělo odmítlo spolupracovat s jeho myslí, to máš tak, když se snaží být drsoň a pak překročí hranice, za které se už nejde vrátit.
      Stařík? No ale styď se! :D Prej elixír :D Hele, možný to je, ale která z nás dvou to riskne a půjde se ho zeptat?
      A jsi si jistá, že tam spadne on a ne Hermiona? Ono je to zatím takové nejednoznačné, ano, šlápl párkrát vedle a některé věci mu tak úplně... nevyšly, ale stále je to Malfoy v nejlepší formě, radím nepodceňovat :)
      Těším se v neděli ♥

      Vymazat
  3. Len aby sa neprerátal...ono nejak si moc fandí. Dúfam, že mu všetko vráti aj s úrokmi :-) teda nič v zlom, ale hádam by si mu to nedovolila, či?
    ak zas v neděli mami

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, jak to vypadá a hodně těžko se komentuje, když nechci naznačovat :-D
      Ještě tři kapitolky do konce, však uvidíte, jak z toho naši hrdinové vybruslí a kdo bude vítěz a kdo poražený a jestli vůbec. Díky za komentík :)

      Vymazat
  4. Lucius už vystrkuje růžky,snad Hermiona nedopadne špatně. Děkuju za kapitolku.scully

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj, úplně zlomyslná jsem nebyla. Díky za komentík

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)