neděle 19. července 2015

Interview se Snapem - díl 5.


Venku vedro k padnutí, kdo má sílu a energii, je tu další kapitolka Hermiona Severusovu nečekanou nabídku přijala. Je ovšem jen otázkou času, kdy toho začne litovat. Stane se tak již dnes?


párování: Severus Snape/Hermiona Grangerová - Snamionka
počet kapitol: zatím deset sepsáno, celkem tak 15?
počet slov: bude doplněno, jakmile dokončím ;-)
betace: Wixie 
rating: zatím ne, s největší pravděpodobností bude na jednu nebo dvě kapitolky
shrnutí: Hermiona Grangerová klesla poměrně hluboko. Šlo by to i níž, ale zatím se drží. Jak to dopadne, když se kvůli práci setká se Severusem Snapem, aby nakonec zjistila, že pomoc člověk najde tam, kde ji nejméně čeká? O dalším ani nemluvě...

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.


***část pátá***



“Co mám tedy podle vás zprostředkovávat?” zeptala se po návratu dovnitř. Když už si vše vyjasňují, ať má jasno i v této části jakési improvizované dohody.

“Cokoli, co bude potřeba. Od nákupu, přes vyzvedávání zásilek, po-” na okamžik se zarazil, “ne, to si obstarám sám,” uchechtl se. “Kuchyně je tam,” ukázal na dveře naproti nim, “ohromte mě, Grangerová.” Nechal ji samotnou a odešel zpět do laboratoře.

“Ohromte mě, Grangerová,” papouškovala ho ironicky. Zhluboka se nadechla a vešla. Klasická kuchyň. Nezvykle moderní na Snapeův vkus. Ovšem těžko říct, jaký ten chlap vůbec vkus měl.  Jestli si v něčem liboval, tak v povýšenosti, tyranii a škodolibosti. A trefit se mu do chuti? To Hermiona považovala dokonce za nemožné. Ovšem, co se může stát horšího, pokud selže? Hodí jí to na hlavu? Promění ji v  žábu nebo švába? Jakýkoli trest bude přijatelný, má-li střechu nad hlavou.

“Víc koření, déle dusit, před přípravou naklepat,” zhodnotil Severus stroze právě dojedené vepřové na houbách se šťouchaným bramborem. Tak jako v Bradavicích se už asi nikdy nenají, ale co se dá dělat. Stále ještě dopadl dobře. Azkaban ho naučil.  “Vaše první pochůzka,” podal Hermioně malý útržek pergamenu s adresou, když nádobí kouzlem přenesla do kuchyně, kde se zrovna samo mylo.  “Bude tam odpadkový koš, v něm papírová krabice. Vyndáte ji a místo ní tam dáte tohle,” posunul jejím směrem cosi oblé, zavázané v kůži. “Nerozbalovat, a Grangerová, hlavně nenápadně,” poučil ji.

Zamumlala cosi nesrozumitelného, vzala balíček, oblékla si kabát a vyrazila. Venku se stmívalo. Alespoň, že se může přemisťovat, jít po tmě lesem by skutečně bylo to poslední, co ke štěstí potřebuje. Vše šlo docela hladce. Na rohu dvou zmíněných ulic skutečně stál odpadkový koš a v něm zašlá papírová krabice. Rozhlédla se obezřetně kolem sebe, vylovila ji a místo ní vhodila dovnitř neznámý předmět, přesně podle zadaných instrukcí. Ušla několik kroků a čísi ruce strhly její tělo do postranní uličky. Kdosi ji narazil na kamennou zeď tak prudce, že si málem vyrazila dech. Jako bonus měla na krku přitisknutý nůž a na svou hůlku nedosáhla.  

“Sledoval tě někdo?” zasyčel mužský hlas.

“Ne,” odpověděla rychle.

“Vyřiď Snapeovi, že se podmínky změnily. Jestli chce pokračovat, cena bude dvojnásobná,”  prskal jí muž v kápi do obličeje.

“Vyřídím,” snažila se zachovat klid. Útočník dal pryč nůž a stejně rychle jako se objevil, tak i zmizel. Chvíli trvalo, než se Hermiona uklidnila natolik, aby byla schopná přemístění bez následků. Rozštěp by byl poslední kapka k dovršení všeho.

“Co v tom je?” vyjela na Severuse hned po návratu.

“Do toho vám nic není,” odbyl ji.

“Někdo mi kvůli tomu málem podřízl krk, takže je!” nedala se bez boje. Svlékla si kabát a probodávala Snapea pohledem. “Mám vám vyřídit, že se podmínky změnily, cena je od dnešního dne dvojnásobná,” zopakovala vzkaz.

“Krvácíte,” řekl prostě.

“Takže mi neřeknete, v čem jedete?” uhodila na něj znovu.

“Čím méně toho víte, tím lépe pro vás,” odpálkoval její snahu vyzvídat a dál zaujatě míchal šedou hmotu v kotlíku.

“Spíš pro vás,” vyštěkla vztekle.

“Třemdava je ve druhé polici napravo,” ukázal levou rukou na skříň s přísadami.

“Tak si ji strčte za klobouk, poradím si sama,” prskla přes rameno a odešla do své ložnice. Otřela si před zrcadlem zaschlou krev a ranku natřela výluhem z třemdavy z vlastních zásob. Aby se trochu uklidnila, pustila se do vybalování. Pokoj vypadal hned veseleji, když v něm byly její věci. Zejména knihy. Všeho ostatního vlastnila minimum. V duchu nadávala sama sobě. Měla si raději ustlat někde pod mostem nebo obejít všechny přátele a potupně škemrat o nocleh. Ale ne, ona musí jít sem a zavázat se naprosto nesmyslným slibem. Do konce svého života se za takové dementní rozhodnutí bude nenávidět! Co se jí stane příště? Někdo ji ochromí kouzlem? Musí se líp připravit. Být víc opatrná a obezřetná! Celou věc podcenila, už se to nesmí opakovat! Pravda byla ovšem mnohem prozaičtější. Neměla kam jinam jít. Ron i Harry dali jasně najevo už před časem, že Zlaté trio už není tím, čím bývalo. Každý měl teď svůj život. Možná Neville s Lenkou by ji přijali, ale mají trojčata a jen by jim přidělala další starosti. A konec konců mohla by o životě se Severusem Snapem napsat knihu. Prodávala by se jistě dobře, napadlo ji ironicky.

“Budete snít nebo se postaráte o něco k večeři?” vytrhl ji z myšlenek důvěrně známý hluboký hlas.

“Neumíte si namazat chleba?” zavolala na něj přes zavřené dveře.

“Už jsme se snad dohodli, že kuchyně bude vaše starost,” trval Severus na svém. Upřímně si musel přiznat, že možnost někoho pérovat mu nepředstavitelně scházela.

“Ale snad po mně nechcete, abych vám posluhovala pětkrát denně?” otevřela prudce dveře a probodla svého… dobrodince, tyrana, vyděrače a osinu v zadku v jednom balení vražedným pohledem.

“Chtěl bych spoustu věcí, Grangerová, ovšem vás nenaučili, že ne vždycky můžete mít to, co chcete?” opětoval její pohled a jako bonus přidal ironický úšklebek.

“A co to uspořádání změnit? Vaši postel za kuchyň,” nadhodila vztekle. Hned, jak ten nesmysl vypustila z pusy, měla chuť si dát pár facek.

Severus se ušklíbl a pravé obočí mu automaticky vylétlo výš. Ta malá Nebelvírka si rozhodně troufá! “Vezmu vás za slovo, Grangerová,” uchechtl se a v očích se mu zablýsklo. “Tři noci v týdnu za sedm snídaní a sedm večeří,” navrhl obchod. “Máte minutu na rozmyšlenou,” zakroužil hůlkou a uprostřed mezi nimi se ve vzduchu objevily přesýpací hodiny, které měřily stanovený čas.

7 komentářů:

  1. No safra! Ohrievačka postele je tu! Severus má proste šikanu v krvi.
    Nôž pod krkom... Hermi mala žiadať odškodné, bolestné, čokoľvek ako kompenzáciu. Namiesto toho sa nechá vmanévrovať do horizontálnej polohy. Hermi, Hermi, ešte sa musíš veľa učiť :-D
    Vďaka, Vendi, za kapitolku a zas tu, v nedeľu ;-)
    nad

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ti říkala u minulé kapitolky, že ses trefila! :D
      Hermi je mladá a nezkušená, Severus ji snadno dotlačí, kam se mu zlíbí, pokud jí to včas nedojde.
      Potěšení je na mé straně ♥

      Vymazat
  2. Tak se nám to rozjíždí. Super... Jen ať hlodá a seká s hláškama, ať si to můžu užívat! :D Ale bereš to pěkně hopem - sázku o skok do postele hned druhý den pobytu u Snapea? To je rychlost! :D
    Liz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to trochu skok, ale zase... plácat se na místě, to by nás nebavilo, my raději vzrušení. Vy jako čtenářky a já coby autor :D
      A představ si, co by se ještě mohlo semlít, pokud se Hermiona nechá takhle snadno vyprovokovat :D To je materiál!
      Díky ;-)

      Vymazat
  3. Dneska budu kritizovat, Mia mi připadá s prominutím úplně blbá, kam zmizela její inteligence? To je opravdu tak zoufalá? To se prodá tak lacino? :-O

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kritiku beru ;-) jsem taky jenom člověk. Upřímně, ona mi občas trochu blbá prostě přijde a tady zakrněla. Nemá nic, není nikdo, tak proč se dál snažit :) a zoufalá situace... však to znáš :)

      Vymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)