neděle 4. října 2015

Interview se Snapem - díl 13.


Posledně se naší dvojici trochu zapálila lýtka. Co z toho vzejde? A pro úplnost připomínám, že adventní výzva je stále v platnosti ;-)


párování: Severus Snape/Hermiona Grangerová - Snamionka
počet kapitol: zatím patnáct sepsáno, celkem tak 20?
počet slov: bude doplněno, jakmile dokončím ;-)
betace: Wixie 
rating: zatím ne, s největší pravděpodobností bude na jednu nebo dvě kapitolky
shrnutí: Hermiona Grangerová klesla poměrně hluboko. Šlo by to i níž, ale zatím se drží. Jak to dopadne, když se kvůli práci setká se Severusem Snapem, aby nakonec zjistila, že pomoc člověk najde tam, kde ji nejméně čeká? O dalším ani nemluvě...

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.


***část třináctá***


Severus se zavřel v pracovně. Ponořil se do dalšího pokusu o vylepšený lektvar a Hermiona spala sama v jeho ložnici. Ráno se převlékla, připravila snídani, naložila maso na oběd, aby se nějak zaměstnala, a potom se zavřela v knihovně. Bude lepší, když si chvíli udrží odstup. Pro ně pro oba. Severus to viděl stejně. Snídani vynechal a oběd si mlčky odnesl zpět do laboratoře. Když domem v odpoledních hodinách otřásl výbuch, Hermiona prudce vstala z křesla a rozeběhla se do laboratoře za Snapem.

“Co tady vyvádíte?” vyjela na něj příkře. Seděl ve skříni, do které zavřel Hermionu, když se při jejich  prvním rozhovoru nečekaně objevili Malfoyovi. Dveře byly rozražené, všude třísky a nepořádek.  “Opatrně,” podpírala ho, když se pokoušel vstát.

“Zvládnu to,” obořil se na Hermionu, ale neodstrčil ji.

“Ten samý pokus jako posledně?” tázala se. Pohledem kontrolovala, zda není někde zraněný, ale zřejmě ho budou jen pekelně bolet záda.

“Spravte tu skříň,” narovnal se, protáhl a přešel ke stolu.

“Kouzelné slůvko?” založila si ruce na prsou, jako to zpravidla dělával on.

“Grangerová!” otočil se na ni a udělal totéž gesto, takže teď proti sobě stáli jako dvě nasupené sochy.

“Těsně vedle,” ušklíbla se. Noc stála za houby, poděkování za oběd nikde a ještě s ní jedná jako s onucí? Na to se mu může z výšky vykašlat. Není rohožka ani služka!

“Mám si kleknout na kolena?” vyjel na ni. Třeštila mu hlava, v zádech mu louplo tak, že si pár dní pořádně nesedne a ještě ho hodlá pérovat praštěná Nebelvírka? Ani omylem!

“Stačilo říct prosím, vy jeden zatrolenej chlape!” zavrtěla hlavou a šla dát skříň do původního stavu. Idiot. Prostě idiot. Než aby poprosil, tak bude vymýšlet hovadiny. Chlap jeden zatracenej! Klela v duchu.

“Proč se k ženám nedává manuál?” protočil oči a zkoumal škody. Kotlík byl v háji. Rozletěl se snad na milion kousků. Stůl se rozlomil, což půjde napravit. Jedna vitrína měla vysklené sklo, i s tím si jako kouzelník hravě poradí. Nechápal, proč se znovu stalo to samé. Použil jinou krev. Rovněž panenskou, ale ne Hermioninu, čímž právě dokázal, že v krvi problém není.

“K čemu by vám byl? Stejně byste ho nečetl,” popíchla ho Hermiona. Pošťuchování a rýpání u nich bylo na denním pořádku. “Ten kotlík,” všimla si z ničeho nic a přešla k úlomkům, které z předmětu zbyly.

“Co s ním?” nechápal Severus, o co jí jde.

“Musí být přece stříbrný. Panenská krev nesmí přijít do styku s jiným kovem, než se stříbrem, jinak se znehodnotí nebo může být celý lektvar nestabilní,” odpapouškovala mu poučku z učebnice lektvarů.

“Děkuji za osvětlení, ale to já přece vím, nejsem idiot, Grangerová,” obořil se na ni a propichoval mladou ženu nasupeným pohledem.

“No zřejmě jste, protože tohle není stříbro,” vzala jeden větší kousek do ruky a strčila mu ho pod nos. “Vidíte? Stříbro by nemělo takový lom a navíc by bylo hladké*. Tohle je zvrásněné, matné. Ani trochu se to neleskne. Vzal jste špatný kotlík, podruhé!” uhodila na něj.

“Grangerová, to je naprostý nesmysl!” nevěřícně vzal předmět doličný z její ruky a nejradši by jí dal školní trest. Háček byl v tom, že nebyli ve škole, takže ani stržení minimálně padesáti bodů Nebelvíru nepřipadalo v úvahu. “Zatraceně!”

“Kde jste je kupoval?” zeptala se o poznání klidněji.

“Tam co vždycky, na Příčné. Jsou ještě ze starých zásob. Jinde kotlíky nekupuji,” vysvětlil bez zaváhání. Stále nemohl uvěřit tomu, že by se zrovna on dopustil takového přešlapu.

“Proč jste si před prací neověřil kouzlem, že je kotlík skutečně takový, za který ho máte? Ta minuta navíc by vás nezabila,” přišla Hermiona s další dobře míněnou radou, byť notně opožděnou, a jaké odměny se jí dostalo? Inu, Severus se ji právě pokusil zavraždit pohledem. Dost živě si představoval, jak ji k něčemu přiváže a spolu s oním předmětem vystřelí na oběžnou dráhu!

“Protože jsem nepředpokládal, že by se mě nějaký troglodyt** z důvěryhodného obchodu pokusil napálit,” osopil se na svou společnici a byl jen kousek od toho, aby ji proměnil… v cokoli, co není schopné mluvit.

“Výborně, nechám vám to vytesat na náhrobek. Severus Snape… mistr lektvarů, obávaný profesor, který neodpustil byť sebemenší zaváhání, zemřel při nehodě v laboratoři, protože důvěřoval, neprověřoval, čímž se dopustil školácké chyby. Budiž mu země lehká. PS: Občas šlápnou vedle i ti nejlepší,” rozhodila Hermiona s úšklebkem rukama.

“Ven!” zařval Severus a ukázal na dveře.

“Nejdřív nepoprosí, a potom ani nepoděkuje. A pak kdo tady na koho potřebuje manuál,” pronesla Hermiona nevěřícně a jen tak tak uhnula před letící knihou, kterou po ní Severus kouzlem mrštil. Mladá Nebelvírka se musela absurdnosti dané situace smát. On se snad dokonce zlobil, protože udělal chybu a ona na ni přišla? Vážně jako malé dítě. Sáhla pro plášť a raději se rozhodla na chvíli vyklidit pole. Krátká procházka jí jen prospěje.  Alespoň si to myslela. Byla vedle, jak ta jedle…

*naprostá improvizace ze strany autorky. Vaření z vody. Prostě fantasy naprosto nepodložené fakty z mudlovského světa, aneb jak zaznělo jednou v seriálu Teorie velkého třesku: “Věř na kouzla, ty mudlo!” ;-)

** troglodyt - toto slovo v žádném případě nepochází z mé hlavy… slovník cizích slov praví, že se tímto označením rozumí prehistorický jeskynní člověk

7 komentářů:

  1. Se divím, že z toho Hermiona vyvázla tak lehce, já být Snapem, tak jí ta knížka fakt nemine. Drzounka drzá! :D
    Ale bavila jsem se, ne, že ne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není všem dnům konec! :D :D
      Zábava je hlavní! A upřímně doufám, že se budeš bavit i nadále ;-)

      Vymazat
  2. fain, přečteno - podruhé, ale teďmám čas a náladu na kometování :D
    "Kouzelné slůvko?" - já skoro napjatě čekala odpověď "Abrakadabra" :D ale "Grangerová" je taky dobrá!
    A že se problém vyskytne v kotlíku... tos věděla už když jsi popisovala první výbuch nebo je to dodatečné řešení?
    Díky za tvoji práci :)
    Liz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ráda jsem pobavila :)
      Upřímně - mám většinou vymyšlenou, někdy i rozepsanou kostru příběhu a detaily přichází postupně. Někdy jedu i bez osnovy podle nálady a nechávám to plynout, jak mi to přijde pod ruku. Liší se to, nicméně trable s kotlíkem byly dílem náhody. Původně jsem si pohrávala s myšlenkou na vadu krve, kterou v jednom z komentářů nastínila Nad, ale přišlo mi, že by to bylo komplikované a překombinované. Severus prostě sáhl vedle a dopustil se školácké chyby, což mi do příběhu zapadlo mnohem lépe ;-)

      Já děkuji za komentáře ♥

      Vymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)