Už nikdy víc nebudu pít - ADVENT 2015 - část desátá
Už tomu konečně přijdou naši hrdinové na kloub? Není to jednoduché. Všichni zúčastnění si udělali malé nedobrovolné výlety a všem postupně dochází trpělivost. Severus nadnesl, co se bude muset udělat, ale setká se jeho záměr s pochopením?
Obsazení: Albus Brumbál, Severus Snape, Hermiona Grangerová, Lucius Malfoy, Raymond Reddington, Elizabeth Keen, Vendi, Nadin, Wixie, Liz, Janinka
Rating: Neblázněte - NE
Betace: Wixie ♥
Betace: Wixie ♥
Klíčová slova: mišmaš, všehochuť, předsváteční úlet, lék na shon, prostě ať je nějaká legrace!
Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu i obrázků.
X.
“Nedívej se na mě tak vyděšeně,” obořil se Severus dotčeně
na Hermionu. Zrovna de facto řekl, že by to spolu mohli zkusit a ona na něj
kouká jako tele na nová vrata.
“A jak mám koukat? Vyznělo to, jako kdybys právě volil
jedinou přípustnou možnost a zároveň jdeš do Azkabanu,” zaútočila na něj. Snad
nečekal, že mu skočí kolem krku? Protože k tomu se skutečně nechystala.
“Víte, něco mi říká, že váš hlavní problém spočívá v
dialogu, nenasloucháte si,” zapojil se do hovoru Raymond. Oba dotyční, kterých
se jeho poznámka týkala, ho svorně probodli pohledem. “Předpokládám, že ten
starý vykutálený muž, který tohle všechno spískal, není hloupý,” snažil se
vysvětlit, kam směřuje. “Takže pokud to nebudete myslet upřímně, vše se mine
účinkem,” dopověděl.
“Má pravdu,” postavila se na jeho stranu Hermiona.
“Výborně a máte taky radu, jak se z toho konečně dostat, než
zmizíme merlinví kam a už se třeba nevrátíme?” zavrčel Severus jako starý
vzteklý pes.
“Nemusíš se hned ježit,” pohladila ho Hermiona po ruce. K
jejímu překvapení neucukl.
“Já se neježím,” prohlásil na svou obranu. “Jen jsem z toho
unavený. Nesnáším, když mě někdo do něčeho nutí a Albus tomu svým kouskem
nasadil korunu. Na tyhle věci jsem už starý.”
“Nemluv nesmysly,” pousmála se Hermiona. Byl jako malý kluk.
Já si s tou novou hračkou hrát nebudu a nebudu! Umanutý tvrdohlavý chlap!
“Grangerová, nezapomínejte, kdo jsem,” zvedl obočí a
propálil ji pohledem díru do čela - obrazně, samozřejmě.
“Jistě, pane profesore, žádný strach, na to se zapomenout
nedá. Už nejsem studentka, které můžeš strhnout body pro její kolej nebo udělit
školní trest. Jsem dospělá a ty taky. Nikdo neví, co z toho bude. Jestli to má
budoucnost, nebo zjistíme, že to nepůjde. Ale proč to nezkusit? U Munga jsme k
sobě měli blízko. Dokázali jsme spolu mluvit hodiny o všem možném. Až nás
musely sestry napomínat. Máš tolik znalostí, vědomostí, zkušeností a přitom z
toho neděláš výhodu. Nezneužíváš toho. I to je něco, co se mi na tobě líbí.
Nechci, abys mě hned k sobě pustil a odhalil svá slabá místa. Chtěla bych tomu
dát čas a udělat vše postupně. Poznávat tě a ty bys poznával mě. Přestaň si
myslet, že tě do toho někdo nutí. Albus ti chtěl jen otevřít oči. Nemusíš být
na všechno sám,” dořekla a nabídla mu svou ruku.
“Ten je ještě tvrdohlavější než ty,” pošeptala Lizzie
Raymondovi a políbila ho na tvář.
“No to ani omylem,” vzal ji Red kolem pasu. “Z nás dvou jsi
ty ta tvrdohlavější,” mrkl na ni.
“Lháři,” kousla ho do spodního rtu.
“Agentko,” zasmál se tiše. Nebyla to urážka v pravém slova
smyslu, ale ona dobře věděla, jak to myslel.
“Tohle ti vrátím, až spolu budeme sami,” přislíbila mu
výhrůžně. Nesnášela, když jí tak říkal. Dával tím najevo, že občas jedná
chladně a racionálně, místo aby se zaměřila na podstatu. A rád ji provokoval.
Severus zatím pobíral, co mu žena stojící naproti němu právě
řekla. Má tu ruku přijmout a otevřít novou kapitolu života, nebo si dál trvat
na svém?
Hm... pohneme horou, aby Sev projevil city, a starý pán byl spokojen...
OdpovědětVymazatLiz
Nelze jinak... však znáš přísloví o hoře a Mohamedovi... někde je pohnutí horou o moc jednodušší, než pohnutí člověkem :D
Vymazat