neděle 17. ledna 2016

Odešla legenda... 


Dnes nebude kapitolka... ptáte se proč? Protože nemám dostatek myšlenek na její tvorbu, zaměstnává mě zcela něco jiného. Ve čtvrtek 14.1. se světem rozezněla zpráva, které nikdo nechtěl věřit... Alan Rickman zemřel. 





Ano, nějaký čas o něm nebylo ani vidu, ani slechu, ale takový on byl. A po maratonu festivalů rozhodně potřeboval oddych. Přestože jsme sledovaly zprávy z jeho života - osobního i pracovního - neboť s Wixie spravujeme facebookovou fanouškovskou stránku - nic nenasvědčovalo nemoci. Až zpětně jsme si všimly, že na fotce ze začátku prosince, která byla poslední zveřejněnou, je Alan bledý a pohublý. 

Zprávy hovoří o rakovině slinivky, ale není podstatné, co jeho odchod zapříčinilo. Truchlíme. Vyjadřujeme smutek a zároveň obdiv velkému člověku, který obohacoval svět svým humorem, přístupem, názory, rozhledem i prací. 

Dovolím si malý citát Jana Wericha: "...tady moh bejt ještě dvěstěpadesát let, protože pořád měl co říct. ... Takhle je to. ... Zatím co v této chvíli po celém glóbusu je roztroušeno já nevím kolik třicetiletých, který tady už čtyřistapadesát let nemuseli bejt..." A víte vy co? Alan tady bude stále. Proč? Protože na něj budeme vzpomínat. Na jeho hlas, talent, humor... znovu nás bude rozesmívat jako John Gissing, rozněžňovat coby Colonel Brandon, šokovat jako arobantní Eli, překvapovat v Temném přístavu, fascinovat coby Rasputin, bavit jako doktor Lazarus, dojímat hned třikrát... v životopisném dramatu Something the Lord Made, ve Sněhovém dortu se Sigourney a v jednom z novějších kousků.. A Promise... 

A tak bych tu mohla vyjmenovávat na dvě stránky. Myslím, že to však není potřeba. Alan uměl rozzářit a vyzvednout každý film či divadelní hru, ve které hrál... byl to pan Herec a pan Profesionál. Nic nedělal napolovic... Vzdáváme čest jeho památce... a připomínáme si, že si uměl udělat legraci i sám ze sebe... byl jedinečný ♥



6 komentářů:

  1. Myslela jsem si, že to přečtu bez slzavého údolí, ale prostě... Alan. Dívám se na jeho fotky, čtu články, kde slavní líčí příběhy, přejí mu jen to nejlepší na jeho poslední cestě a pořád si říkám, že jo, super, paráda... a kdy bude další film, divadlo, cokoliv? Budou mi chybět jeho pruhované džíny. A malá saka. Chybí mi :-( w.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám úplně stejné pocity. Když jsem článek psala, těžko se mi hledala slova, protože všechno zní jako klišé. V posledních dnech se objevují nové a nové fotky... nezapomínáme. Je tu s námi dál... jeho odzbrojující úsměv, zkrabatělá zmačkaná saka, humorné postoje... filmy budou dva... Eye in the Sky a Alenka... Spousta videí, které jsme ještě neviděly, obrázků a určitě máme mezery i ve filmech... nikdy doopravdy neodejde :-* ♥

      Vymazat
  2. Je mi z toho smutno.
    Citát pana Wericha sedí do puntíku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně i po týdnu... na FB stránky přidáváme vzpomínky, nové fotky, které se objevují a je to, jako kdyby neodešel... pan Werich to vystihl a není k tomu potřeba cokoli dodávat.

      Vymazat
  3. Pro mě to byl šok, ze začátku sem si myslela že je to zase nějaká kachna ale nebila hned na začátku roku odchází jeden velikán za druhým

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Osobně i po týdnu nevěřím, že už není... sešlo se toho neuvěřitelně mnoho :(

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)