neděle 17. dubna 2016

Interview se Snapem - díl 26.


Nemožné se podařilo a závěrečný díl povídky je na světě. Byly to časy krušné, protože se mi poprvé stalo, že jsem zveřejňovala kapitoly, přestože další nebyly napsány. Do této doby se mi vždy dařilo mít povídku před uveřejněním celou hotovou či alespoň udržovat kloudný náskok. Teď to tak úplně nevyšlo, ale snad to nebylo dílu ku škodě. Ptáte se, zda bude něco dalšího? Rozpracovaná je jedna - aktuálně osm kapitolek, ale protože jsem stále v nemocnici, nejsou vyhlídky na dokončení růžové. Proto se nejspíš přesuneme k jednorázovkám či něčemu kratšímu. Uvidíme. Vše záleží na múze a na vás. Láká vás nějaký pár? Konkrétní situace nebo myšlenka? Hláška z filmu zapracovatelná kamkoli? Beru jakékoli podněty! Ale teď už dost zdlouhavého úvodu a hurá k dnešnímu epilogu. Věnováno všem, kteří poctivě komentovali a dělali mi tak obrovskou radost a také mé betě

párování: Severus Snape/Hermiona Grangerová - Snamionka

počet kapitol: 26
počet slov: bude doplněno, jakmile dokončím ;-)
betace: Wixie 
rating: ano, konkrétně na kapitoly s číslem 18-20
shrnutí: Hermiona Grangerová klesla poměrně hluboko. Šlo by to i níž, ale zatím se drží. Jak to dopadne, když se kvůli práci setká se Severusem Snapem, aby nakonec zjistila, že pomoc člověk najde tam, kde ji nejméně čeká? O dalším ani nemluvě...

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.


***část dvacátá šestá - EPILOG***



Uplynulo půl roku a předsedkyně v modrém seděla za svým mohutným pracovním stolem a pročítala si hlášení. Lucius Malfoy se stáhl do ústraní, ale ten druhý, málem znovu odsouzený, jí dělal větší starosti. Severus Snape rozhodně nebudil dojem zlomeného bývalého trestance. Právě naopak, dost se mu dařilo. Alespoň dle názoru lady in blue. Přimhouřila oči, urovnala brýle na nose, uhladila si záhyby na královsky modré sukni a pokračovala ve čtení. Na první pohled se mohlo zdát, že dosáhla svého. Snape nevystrčil paty z cornwallského lesa. Nepracoval, zdánlivě, neučil a celkově neprudil. Jeho žena ovšem byla jiný level. Opakovaně byla viděna při výměně zásilek s podezřelými osobami, leč nikdy nebyla přistižena… tak říkajíc na švestkách. Jen jednou se bystrozoři pokusili o zatčení. Jaké ale bylo jejich překvapení, když přistihli paní Snapeovou ve společnosti zástupkyně ministra kouzel. Co spolu dělaly v temné uličce? Madam Clerová potřebovala léčivé mazání pro svého malého synka, který se osypal svědivou zelenou vyrážkou, s níž si u svatého Munga nevěděli rady,a jakýkoli jejich zásah vyvolal jen bouřlivou reakci a zhoršení celé situace.

Jakým způsobem získala kontakt na Severuse Snapea, protože paní Snapeová mast určitě nepřipravovala, zůstává záhadou, neboť ministr trval na rychlém uzavření případu a přísně zakázal jakékoli další neoprávněné či riskantní zatčení. Bystrozoři tak mohli jen z dálky sledovat výměny balíčku za balíček a psát o tom stohy hlášení.

Další bod na pergamenu způsobil, že předsedkyně Starostolce prudce vstala od stolu, zalapala po dechu a její obličej nabral povážlivě nachovou baru. Až to v kontrastu s jejím oděvem vypadalo velmi… komicky. V místnosti však nebyl nikdo natolik troufalý, aby se zasmál nahlas. Četla řádky znovu a znovu, jenže šok se tím nikterak nezmírnil. Co ji tak rozlítilo? Inu… posuďte sami:

... Severus Snape se nadále zdržuje v té zřícenině, kterou nazývá domovem. Na tom se nic nezměnilo. V posledních třiceti dnech je zde ovšem jeden pravidelný návštěvník. Respektive, jedna návštěvnice a jeden návštěvník v mini vydání. Třikrát týdně, čili zatím desetkrát, se vždy ve dvě hodiny dopoledne konkrétně v úterý, čtvrtek a sobotu, dostaví starší žena v doprovodu odhadem sotva čtyřletého chlapce. Zdrží se přibližně dvě až čtyři hodiny a poté zase odejdou. Při jednom pokusu o sledování jsem byl uvězněn v bažině, při druhém kořeny velkého dubu a potřetí mi žena bez varování zmizela. Před týdnem se mi ovšem podařilo zjistit, že tato velmi podezřelá ženština je ředitelkou Ústavu pro odložené kouzelnické děti a válečné sirotky. Ač jméno a původ chlapce podléhá utajení, byl jsem schopen vyslídit, že manželé Snapeovi se velmi vážně ucházejí o možnost chlapce adoptovat. Zprávy, ke kterým jsem se ovšem dostal, dnes hovoří ještě trochu jinak. Podle všeho má ten malý usmrkánek ještě roční sestru a jak se zdá, do té zříceniny se budou stěhovat oba. Informoval jsem ministra kouzel, ale podle něj není žádná možnost, jak tomu aktu zabránit. Máme vše nadále sledovat z dostatečné vzdálenosti a dál jej o tom osobně informovat. Přišlo mi však vhodné, abych o celé situaci spravil i vás, neboť jsem po celou dobu své služby spolupracoval výhradně s vámi. Nyní věc tedy přebírá pan ministr osobně.

S úctou

Harrison Fjord 

Pergamen se vznesl do vzduchu, zmačkal se, hned poté se rozpadl na menší kuličky a ty se vzápětí vznítily. Madam v modrém dál nekontrolovatelně rudla vzteky. Její snaha znepříjemnit tomu muži život vedla pouze k tomu, že nikam nechodil. Což nebyl žádný trest, neboť on nikam nechodil ani před tím! Zůstávala už jen jediná možnost. Přehodila si přes ramena vlněný kabát, nabrala do dlaně hrst letaxu a odhodlaně vstoupila do krbu. Kam šla? No tak, určitě na to přijdete. Zase tolik možností před vámi nestojí.

Každý má určitě spoustu představ o tom, jak takový sirotčinec lomeno ústav vypadá. Tenhle budil veskrze přátelský a milý dojem. Předsedkyně Starostolce vystoupila z krbu a rozešla se rázně k malé recepci. Vyžádala si okamžitě paní ředitelku. Hned, jak se před ní objevila starší žena s vrásčitým obličejem, šedými vlasy ve špičatém klobouku, pochopila, že tady nepochodí. Nasupeně se otočila na podpatku a zase rychle zmizela. Jen by plýtvala slovy a energií. Minerva McGonagallová se potutelně usmála a vydala se zpět za svými povinnostmi. Však ji Hermiona připravila na možnost, že se objeví kreatura v modrém. A bývalá bradavická ředitelka se na tu konfrontaci skoro těšila. Malý Jack a jeho sestřička Emily si zaslouží nový domov a Severus Snape druhou šanci. Kdyby si lidé na ministerstvu viděli alespoň na špičku nosu, nechali by ho na pokoji. Však tam nekompetentní blbové nebudou sedět věčně.

A také ne. Za přibližně pět let projde ministerstvo kouzel velkou čistkou a sama kouzelnická veřejnost se postará o to, aby byly napraveny některé křivdy. Severus Snape se sice nedočká plného očištění svého jména, ale alespoň už nebude brán jako obtížný hmyz s omezeným polem působnosti. Měl tedy více, než by se kdy nadál. Ženu, rodinu a poprvé za celý svůj dlouhý a nebezpečný život ještě něco… budoucnost.

A naše dáma v odstínech modré? Inu, jak bych to jenom řekla. Klasik by pravil, že karma je svině, ale já nejsem klasik a v oblasti čaker a karmy se neorientuji. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, toto rčení znám též, jenže na pole víry a k diskusím z toho plynoucích se také pouštět nebudeme. Takže prostě zůstaneme u obyčejného, že na každého jednou dojde. Shodnou okolností se stalo to, že za nějakých osmnáct let nastoupil na ministestrvo Jack Hendley-Snape. Jeho startovní pozice nebyla nijak závratná funkce, přesto se dokázal vypracovat a jednoho krásného dne byl jmenován nejmladším předsedou Starostolce v dějinách ministerstva kouzel. Koho myslíte, že nahradil? A jak se tam madam udržela tak dlouho? Byla houževnatá, protivná, akurátní a nikdo s ní nechtěl přijít do křížku. Dokud nepřišel Jack, který se jen tak něčeho nelekl, protože viděl u svých rodičů, že pílí, trpělivostí, odhodlaností a kuráží se dá zvládnout nejedno příkoří…

14 komentářů:

  1. Skvělý zakončení! :-)
    Já zase znám pořekadlo, že "každá svině jednou dochrochtá" :D.

    Přeji brzké uzdravení!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také bych mohla přispět jedním ze stejné živočišné skupiny - " na každou svini se někde vaří voda v hrnci".
      K tomuto tématu opravdu existuje bohatě na výběr - každý nechť zvolí dle libosti. :-)

      Vymazat
    2. Těch pořekadel je skutečně několik a každé sedí úplně perfektně :D

      Vymazat
  2. Takže tady opravdu konec jakože konec? Nebude se opakovat situace s Redem? :-D
    Ne, jen tě škádlím... i když Lady in blue, kterou jsi jaksi stvořila, má podle mne velký potenciál a určitě by bylo fajn si o ní ještě něco přečíst.... třeba i z doby, než bude odejita.
    Stejně tak by nemuselo být zcela od věci využít v nějaké povídce postavu Jacka - ať už byli jeho skuteční rodiče kýmkoliv a dali mu jakoukoliv genetickou výbavu - více než deset let trvající výchovný vzor v podobě otce adoptivního nutně musel zanechat hluboké stopy....
    A do třetice mne teda poměrně pobavilo, že Minnie neměla ještě dost ředitelování.... když už nešéfovala Bradavicím... proč vlastně?... tak alespoň menší výchovná instituce... :-D

    Na to, že závěr povídky jsi dopisovala v prostředí, které moc nesvědčí nejen psaní, ale psychice "hostů" obecně.... se ti ji zadařilo uzavřít se ctí, máš mé uznání, protože já v podobném nápravném zařízení (byť s jinou "chorobou") měla problém napsat několikaslovnou SMS zprávu jakožto vrchol písemného projevu...
    Pokud budeš nucena číslo čtyřicet ještě o dost navýšit, tak třeba ještě něco menšího... shodly jsme se, že jednorázovky nějak moc nefungují, ale taková minikapitolovčička, kdyby se náhodou courala Múza kolem... co říkáš?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, tady se skutečně jedná o konec. Red je něco trošku jiného, ten má svou hlavou a dělá věci trošku jinak :)
      U Minervy bych si tipla, že ji ministerstvo vystrnadilo a dosadilo do Bradavic někoho dle jejich názoru kompetentnějšího.
      Jednorázovky vážně nedávám - vždycky z toho vyjde víc jak jedna kapitolka, to je fakt :D asi se nad sebou hluboce zamyslím.
      A zbytek se uvidí podle toho, co si múza usmyslí, protože je to mrcha nevypočitatelná :D

      Vymazat
  3. Nekomentovala som síce jednotlivé kapitoly, ale na záver by sa patrilo :) Je to naozaj krásna poviedka so skvelým námetom a som rada a vďačná, že si ju aj napriek problémom dokončila :) prajem skoré uzdravenie a múzu na ďalšie skvelé poviedky ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a jsem velice ráda, že se povídka líbila a budu doufat, že se potkáme i u případné další ;)

      Vymazat
  4. Opravdu krásná povídka d úžasným koncem. :) Ale přeci jen to je konec... :( Číst si tuhle povídku bylo opravdu něco úžasného a nejspíš se k ní ještě někdy vrátím znovu. Klobouk dolů a brzy se uzdrav ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, jsem ráda, že se líbila :) konec musel přijít, ne že bych nepsala ráda, ale už by to bylo moc vynucené a na škodu příběhu. Doufám, že i případná další se bude taktéž líbit :)

      Vymazat
  5. Škoda ze už to skončilo byla to taková pěkná odechovka budu se těšit na ;) novou povídku
    A mě znáš já mám ráda Luciuse a Severuse + nějaká žena ;) já se nezapřu
    A doufám že už si doma a fit plná sili ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vynasnažím se s tou novou moc dlouho neotálet, ale aktuálně jsem stále v nemocnici a nejsem schopná říct, jak dlouho si mě tu ještě nechají. Tyhle dva chlapce ušaté mám ráda také, proto doufám, že je zapojím i do nějaké další kulišárny :) Děkuji

      Vymazat
  6. Díky za super poctenicko, škoda, že už je konec. A co třeba něco z Minervina života? Nějaký romanek mezi profesory? ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Minerva je dobré téma :) o jejím životě vyšlo hodně od Rowlingové na Pottermore a byl docela zajímavý ;-)

      Vymazat
    2. A samozřejmě jsem ráda, že se povídka líbila. Děkuji za komentáře ♥

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)