TAG: Já, knižní recenzent

Vypůjčeno u Knižkomolky, protože mě prostě zaujal a baví mě podobné věci vyplňovat. Autorkou tagu je Wallet of Infinity. Oba blogy rozhodně stojí za návštěvu, pokud je ještě neznáte :) a my jdeme na vyplňování! 

1. Kolik recenzí měsíčně vydáš?

Ráda bych jednu týdně, což dělá 4-5 za měsíc. Nejsem ovšem zpravidla tak rychlý čtenář a už na to nemám tolik času jako za studentských let. Skutečnost se má tak, že než jsem skončila na delší čas v nemocnici, tak se mi to celkem dařilo. Pokud nepočítám občasné výpadky, které měla na svědomí  čtenářská krize. S tou se sem tam potká každý knihomol!

2. Píšeš recenzi hned po dočtení knihy nebo ji necháváš uležet?

Zpravidla se snažím psát hned, dokud mám vše v živé paměti. A pro jistotu si sem tam napíšu pár poznámek a postřehů do telefonu, když mě napadne něco, co bych ráda zmínila. Nebo louskám dvě knihy najednou a nechci, aby se mi to v závěru všechno popletlo dohromady.

3. Máš nějakou přípravu, než se vrhneš na psaní? 

Rozhodně. Připravím fotku k článku, najdu v galerii zachycené stránky, ze kterých chci opsat citaci nebo citace, a pak se pustím do samotné recenze. 

4. Co ve tvé recenzi určitě nesmí chybět?

Zaprvé hlavička, která je pro všechny recenze stejná. Zadruhé vlastní fotografie, aby to bylo oživené. A zatřetí kachničkové hodnocení. Ne, nedávám hvězdičky ani procenta. Jsem jihočeská kachna, takže tu vládnou kachničky :)

5. Jak dlouho ti trvá, než ji napíšeš?

Páni. Jednu dobu jsem stopovala rychlost čtení, k čemuž se chci znovu vrátit. Ale abych měřila, jak dlouho mi trvá napsat recenzi? Řádově do jedné hodiny. Většinou ji píšu na části. Připravím si v mezičase hlavičku a pak, když mám náladu a dostatek prostoru, dopíšu zbytek. Doupravím, projdu, abych našla případné chyby a je hotovo.

6. Píšeš spíš kladné nebo negativní recenze? 

Snažím se psát hlavně pravdivé a nevím, jak to dělám, ale většina je kladných. Myslím, že méně jak tři kachničky dávám jen opravdu minimálně. Buď mám kliku, nebo nejsem náročný čtenář. Toť otázka k dalšímu zamyšlení. 

7. Pověz nám o své první recenzi a připoj odkaz!

Bavíme-li se o tomto blogu, pak to byla kniha Germanicus, autor David Wishart. Tato recenze ještě neměla podobu, která se v průběhu následujících dvou let ustálila a vytvořila. No, a pokud se bavíme o blogu původním, tak tam jsem začínala... 1. února 2008 krátkým pokusem o cosi jako recenze na knihu Pohádky poněkud hambaté. 

8. Kterou tvoji recenzi bychom si měli přečíst a proč?

Vypíchnout jenom jednu? To bude trošku oříšek, protože všechny jsem psala ráda, každá je upřímná a nepřijde mi, že by některá vyčnívala. Mám-li tedy jednu vybrat, pak D. Glattauer: Není zač. A proč? Protože to byla jedna z nejvtipnějších knih loňského roku a rozhodně si zaslouží, aby se o ní vědělo.

9. Existuje naopak nějaká, za kterou se stydíš?

Upřímně? Ne. Věnuji jim vždy stejný čas. Mají stejný rámec a jsem v nich upřímná. Nerozlišuji, zda recenzuji pro palmknihy (s nikým jiným nespolupracuji) nebo zda jsou to knihy mnou koupené či dárky. V napsaném názoru původ nehraje roli. 

10. Máš svoje osvědčené tipy, triky a rady pro ostatní, jak napsat dobrou recenzi?

Nemyslím si, že jsem tak dobrá nebo navštěvovaná, abych mohla udílet rady, ale můžu to zkusit. Zaprvé nepsat dlouhé romány. Lidé jsou leniví a dlouhé články odradí hned na úvod. Stát si za svým názorem a psát upřímně to, co si myslím. Nevyplnit článek citacemi, anotací a vlastní názor shrnout na dva řádky. A především - číst to po sobě. Nikdo nejsme neomylní, chybička se může stát, ale občas... jeden nestačí valit oči nad tím, co blogeři vypustí do světa :)

Děkuji za pozornost a přeji krásný zbytek dne,

vaše Vendi