neděle 18. prosince 2016

Advent 2016 - U madam Larissy VIII.

Čekáte, kdo se dnes objeví U madam Larissy a co dobrého si dá? Já také. Jenže to by kouzelnický svět nesměl  být kouzelnickým světem. Ani ten náš není tak předvídatelný, a i když sem tam není o stereotyp nouze, pak tady je to trošku jiné. Příběhy přece nemůžou být všechny na jedno brdo. Jedna a tatáž nosná myšlenka a pokaždé maličko jiná omáčka. Kdepak. To by nám ta fantazie moc nepracovala. Jdeme na dílek!


online tvorba nápisů



Betace: Claire
Počet kapitol: 10 různě dlouhých
Rating: Ale kdeže… ne
Párování: Možná, cíleně však nikoli

Shrnutí: Deset krátkých příběhů pro adventní čas roku 2016. Koho byste tipli na jakou sladkost? Čím ta či ona postava ze světa HP hřeší? Všichni se dříve či později zastaví v čajovně U madam Larissy a vy budete u toho. A kde se ona čajovna nachází? To vám neřeknu, stejně by vám to k ničemu nebylo. Kouzelníci to dávno vědí a mudlové? Ti by ji nepoznali, ani kdyby do dveří narazili čelem!



zdroj konvice a hrnečku

díl 8. - lemon cheese cake

Ostatně, dnes máme neděli. Já vím, že vy ne, ale my - oni - ano. A v neděli je i U madam Larissy zavřeno. Proč? Inu, protože i vyhlášená kuchařka a pekařka potřebuje oraz. Jenže jak takový člověk odpočívá, co myslíte? Spí celý den? Čte si? Vyjde si někam na procházku? Třeba omrknout konkurenci nebo si dát kousek dobrého a pořádného steaku s bramborami a ohnivými dračími bramborami? Ne. Madam Larissa i ve svém volnu co? No peče. Procvičování dělá mistra, učila ji její babička, od které má zápal, nadání i spoustu receptů.

A dnešní pečení není ledajaké. Pokud o madam Larisse něco nevíme, pak že je čistokrevná kouzelnice. Já vím, že to pro vás nemá valný význam. Ani pro ni ne. Dokonce to nikde nerozhlašuje. Vědí to jen ti, kdo se o to zajímají nebo se pohybují v kruzích, které se o to zajímají, přestože by mohli mít na práci lepší věci. Proč jsem o tom ale začala. Madam Larissa dnes nepeče nic procvičovacího nebo nějaký vylepšený či snad úplně nový recept. Ne ne, tuto neděli tvoří na zakázku. Jako ostatně každý rok (až na jednu nebo dvě výjimky za dlouhá léta). Pro koho?


zdroj obrázku

Dnes je těch otázek nějak hodně, nezdá se vám? Nebudu vám dávat hádanku jako tomu bylo v případě Albuse Brumbála. Ne, ne, ne. Ani nečekejte podrobný popis sladkosti. To už tu bylo.  Neříkala jsem, že to dnes bude jiné? Většina zajisté tuší, jak takový čís kejk vypadá. Ale co chuť? Neboť ten dnešní je právě svou chutí výjimečný a speciální. Ta chuť je příčinou, že každý rok chce Lucius Malfoy právě tento kousek. Jeho žena každoročně pořádá předvánoční večírek. Nečekejte ples, říkám večírek, čímž zase na druhou stranu nepopírám, že je to snobárna nad snobárny. A že má být Malfoy v Azkabanu? Ale kdeže. Ten se se správnými konexemi vyhne všemu. Stačilo obětovat letní sídlo a tvářit se dostatečně zkroušeně. Dobrá, nepatrně mu křivdím. On byl zkroušený. Prohrál a draze za to zaplatil. Nicméně… zase odbočuji!

Kde jsme to byli? Chuť! Ano. Proč zrovna citronový dort lomeno koláč? Inu. Znáte citrony? Čím jsou specifické? Vůně. Jistě. Ta je dokonalá. Svěží, letní, příjemná. Nastrouhaná kůra provoní těsto, nejlépe linecké nebo na bábovku… sakriš, co to se mnou dnes je? Vůbec se nesoustředím! Máte rádi citron? Já vůbec. Br. Už jen z té představy se mi křiví ústa. On je hodně specifický. Se správnou a vyváženou kombinací s cukrem nebo medem, budiž. Ovšem Lucius měl vždy také speciální požadavek. Ať dezert není přespříliš sladký. A konečně se dostáváme k tomu hlavnímu. A ne, nepokládejte tu otázku na pé. Já vám odpovím i bez ní.

Po opulentní večeři, tanci a rozhovorech o všem možném i nemožném přišel vždy čas, kdy se podává sladká tečka. Všichni sezvaní hosté se sesednou ke stolu a přistane před nimi (práce domácích skřítků) dokonale vyhlížející kousek přímo svádějící k ochutnání. Voní jako letní den a osvěžující koktejl v jednom. Ukrojí si a naberou na vidličku. Přiloží k ústům, ale ještě před tím znovu přivoní. A pak to přijde. Ten šok v okamžiku, kdy zjistí, že to není sladké a lahodné, nýbrž kyselé. Jemně sladké, leč kyselost převažuje. A on tam sedí. Kdo? No Lucius přece! Vychutnává si své sousto, protože kyselé zbožňuje, a spolu s tím si vychutnává i pohled na jejich tváře. Na to, jak se snaží nedat najevo to, co se jim odehrává v ústech. Někomu slzí oči, jiný má vyschlé rty, další křečovitě svírá ubrousek či vidličku a snaží se horko těžko udržet neutrální či snad lehce pohrdavý výraz. Lucius si nabere další a s lehkým, sotva patrným, úsměvem se nepřestává kochat. Lidé jsou tak čitelní a tak zmanipulovatelní. A on je spokojený. Protože v tento okamžik je pánem situace a nikdo si nedovolí se protivit jeho chuti. Malý vánoční dárek na uklidněnou. 

2 komentáře:

  1. Lucius má vytříbený vkus. A hlavně, miluje citróny! :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. asi mu barvou připomínají jeho vlasy - teď to schytám :D :D

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)