neděle 12. března 2017

knihovna –  R. Skolek: Moudré z nebe


Poprvé se mi stalo, že mě ohledně recenze oslovil sám autor, z čehož jsem měla obrovskou radost a nadšeně souhlasila. A tak mi do knihovničky přibyla kniha i s věnováním a podpisem, za což velice děkuji :) dost rozplývání, jdeme recenzovat.

zdroj obrázku klik

Rok vydání v ČR: první vydání 2015, druhé upravené vydání doplněné i o ilustrace 2016

Počet stran:  98

Žánr: humor

Vydal:  první vydání Backstage Books, druhé vydání XYZ



Za poskytnutí recenzního výtisku a vůbec za oslovení mé osoby, děkuji panu Skolkovi. Vy můžete knihu v novém vydání zakoupit v některém z eshopů za cenu v rozmezí 180 až 240,- Kč bez poštovného. Heureka vám případně ráda pomůže při hledání a výběru obchodu.


Anotace z databazeknih.cz:


Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen dospělým čtenářům. Nenajdete zde žádnou literární uhlazenost, žádný vysoký styl, jen vyprávění malého kluka, který si nebere servítky, často odbíhá od tématu a plete páté přes deváté.

webové stránky autora - zde



Vendi, recenzent amatér:


Očekávání:

Vtipné čtení bonbonkoidního charakteru. Ano, vím, že to slovo zní děsivě, ale přišlo mi to vzhledem k rozsahu odpovídající.

Skutečnost:

Obal první verze působí na první pohled – hledám vhodné slovo – ne příliš lákavě (druhé vydání se mi líbí mnohem víc) až skoro jednoduše, takže může svádět k odsouzení díla do kategorie bezduchá blbost. Opak je však pravdou.

Skvěle jsem se bavila. Kniha si na nic nehraje a autor s námi mluví jazykem, který by odborník mohl nadneseně nazvat „jak mu zobák narostl“. Nemyslím tím sprostá slova, nýbrž hovorovou mluvu. Bez spisovných tvarů. Příklad? Místo O co jde, by v textu stálo Vo co de. Ano, někdo si bude rvát vlasy a mít nutkání mlátit hlavou o zeď, mně to však přišlo jako příjemné zpestření a zajistilo to i větší míru autentičnosti. Protože když píšete z pohledu malého dítěte, musíte se logicky vyjadřovat jako malé dítě.

„...Ptal jsem se mamky, co to znamená "pták na desátou", že tomu nerozumím, a vona říkala, že to jsem já, ale dál mi to nevysvětlila, tak jsem se zeptal na "přetrhnu tě jak hada" a "už je ruka v rukávě", ale mamka tomu buď nerozumí, nebo je to zase nějaká ta dospělácká věc, tak jsem si řek, že to nechám chvilku plavat, mamka nemá ráda, když se jí pořád na něco ptám, ale příště se určitě musím zeptat na Zagroše Kudlu, kdo to byl a tak, protože mi to děsně vrtá hlavou…“

Další věc, která jednoznačně hovoří ve prospěch knihy a příběhu samotného, je skutečnost, že autor je jen o tři roky mladší než já. Čili zážitky se mohou podobat některým z mého života a je to takové nostalgicky komické zavzpomínání, které rozhodně není na škodu.

„…Vo kolik by bylo na světě líp, kdyby tu byli jen tlustý lidi…“


Je tu však jedna věc, kvůli které nemůžu dát pět kachniček, ale zasekneme se na čtyřech. A to jsou příliš dlouhá souvětí. Jedná se čistě o můj osobní problém a svým způsobem i výtku, protože místy se mi předlouhé věty špatně četly. Možná už mi degeneruje mozek nebo vlivem životní situace prostě nedokážu zcela vypnout mozek a soustředit se plně na čtený příběh (stejně tak nemůžu vyloučit jiné možné vysvětlení), ale s tím jsem opravdu bojovala. Nicméně na kvalitě a obsahu textu jako takového to nijak neubírá. Takže suma sumárum: ne příliš zdařilý obal + příliš dlouhé věty + jinak naprosto bezkonkurenční vtipné čtení skvělé jednohubky = čtyři kachničky z pěti a bylo mi ctí!


6 komentářů:

  1. Velká a upřímná gratulace - docela hodně jsi postoupila - téměř k profesionálnímu recenzentovi.
    Když se o tebe začnou přetahovat autoři osobně....
    Ale bez ohledu na rostoucí popularitu musím říci, žes mne hodně nalákala... tohle vypadá přesně jako četba, která by mne pobavila... a vzhledem k tomu, že občas taky nejsem schopna ukončit větu mnohonásobně rozvitou včas... tak by mi nejspíš nevadila ani dlouhá souvětí. :-D
    Takže díky za inspiraci.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je to jen jedna vlaštovka - navíc skromná :) a oslovených autorů byla podle odkazů ve skupině celá řádka, takže ne, že bych neměla radost, ale nevidím na tom nic až tak mimořádného :) rádo se stalo

      Smazat
  2. Tady se toho člověk panečku dozví...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Co na to říct... Překvapení! Dobře, vtípky mi moc nejdou, pardon ;-)

      Smazat
  3. Tak to musela být asi veliká radost, úplně přesně vím, jak se cítíš :-).
    Knížka psaná stylem "jak mi zobák narostl" by mohla být mojí krevní skupinou :D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem zvědavá, jestli se do ní s Claire pustíte a případně co vy na to. Radost byla, skromná. Spíše jsem tomu nejdřív nevěřila :)

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)